https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-zachranit-planetu-je-potreba-nechat-zdivocet-krajinu.a-zacit-jist-koninu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak zachránit planetu? Je potřeba nechat zdivočet krajinu. A začít jíst koninu

12.9.2019 01:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Krajinný inženýr bobr evropský.
Krajinný inženýr bobr evropský.
Foto | Mike / Flickr
Je prý zapotřebí celosystémových změn, radikálních kroků, odříkání. Stojí totiž před námi úkol: zachránit budoucnost a nepromarnit přitom jedinou planetu, kde žijeme. Naším protivníkem jsou klimatické změny, a trochu nás trestá příroda, ke které jsme se posledních pár století chovali nehezky. Pomoci nám může rewilding a konina k obědu.
 

Receptů na ochranu přírody a krajiny je spousta. Liší se svými výsledky, rychlostí, s jakou jich dosahují a výší nákladů potřebných pro jejich realizaci a údržbu. Kritérií pro jejich hodnocení je samozřejmě spousta, ale v poměru cena/výkon si velmi dobře stojí metody tzv. rewildingu.

Volně přeloženo tedy znovuzdivočení, návrat krajiny do stavu divokého. Oproti jiným metodám, které více než malou měrou spoléhají na péči člověka (který rekultivuje, dosazuje, probírá, reguluje a směřuje) je „divočení“ zajímavé tím, jak málo si od lidí žádá.

Vlastně, je to příroda sama, která si designuje vlastní plán péče, koriguje stav vegetace a velikost populací. Lidé dodávají jen volný prostor, omezují rušivé vlivy a vlastně dodají jen startovní impuls.

Právě tahle povšechní absence lidského faktoru je zdrojem největších kontroverzí. Lidé prostě rádi něco řídí a mačkají čudlíky.

Dejme šanci inženýrům. Zvířecím

Při dobře nastaveném rewildingu toho ale není zapotřebí, a řízení, správa, je ponechána v režimu neviditelného autopilota – přírody.

Příklad? Řekněme, že chcete v nějakém lidmi neobydleném povodí nějaké říčky realizovat protipovodňová opatření, zvýšit současně retenci vody v krajině a druhovou pestrost lokalit.

A už asi v duchu přepočítáváte, kolik buldozerů a bagrů bude zapotřebí na vyhloubení nových meandrujících koryt, jakým způsobem budete sanovat jejich stabilitu. Už se vám ve skladu vrší kůly, pletiva a sazeničky cílových dřevin, bataliony ptačích budek.

Pastva je v krajině důležitá.
Pastva je v krajině důležitá.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Prostě ambiciózní projekt za miliony. Celé čety zelených brigádníků čekají na váš pokyn.

A najednou vám někdo řekne, že tohle všechno zastane jedna nebo dvě rodiny bobrů. Jak jako? Tak. Prostě.

Uvedou krajinu do požadovaného stavu, ať už z hlediska retence vody, odolnosti vůči povodním a zvýšení biodiverzity. Zadarmo. Tedy, za prostor k životu a vlastní nerušení. Z toho se jednomu až dělá nevolno, protože jak by se to vykázalo v papírech, viďte?

Lidé jen dodají prostor, tedy říčku, bobry jako startovní impuls a je vlastně hotovo. Je to tak fascinující, až je skoro zvrácené, že to takhle neděláme pořád.

Samozřejmě, že dobrý rewilding „není jen tak“, není to jedno univerzální a instantní řešení bobrem. Je to věda převedená do praxe, vyžadující hluboké znalosti a zkušenosti.

Jak dobře to může fungovat, vidíte na loukách a pastvinách v bývalém vojenském prostoru Milovice. Stáda divokých koní tu více než dobře plní roli původních velkých spásačů. Udržují přirozené bezlesí, louky. Tedy to, co je v naší krajině, na rozdíl od zalesněných ploch, tak vzácné.

Je třeba zdivočet Evropu

Pochopitelně, mohli bychom to dělat jinak. Sekačkami a střídavým kosením. Traktory. Pojížděním luk pásovými vozidly. Dosazovat cílové dřeviny a vyřezávat ty, které se nám zrovna nehodí. Někde v zázemí odchovávat cílové druhy hmyzu a ptáků, a pak je na tuhle zahrádku vypouštět, v naději, jestli se uchytí.

Dost náročná, pomalá a nákladná dřina, s ne úplně jistým výsledkem. Ale dal by se na to vypsat grant. Anebo tam prostě necháme celoročně žít divoké koně, kteří přirozeným způsobem celou rozsáhlou lokalitu regenerují do přírodního stavu.

Nové druhy vzácných rostlin objevili vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Jde o druhy, které tam před lety rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav v těchto místech postupně vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů. První z nových bylin je rozrazil rozprostřený. Jde o vzácnější trvalku suchých vápnitých trávníků teplých oblastí České republiky. Druhou milovickou novinkou je bělolist rolní, jednoletka suchých trávníků s nezapojeným drnem. Je to typický zástupce bylin, které kdysi bývaly běžné.
Nové druhy vzácných rostlin objevili vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Jde o druhy, které tam před lety rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav v těchto místech postupně vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů. První z nových bylin je rozrazil rozprostřený. Jde o vzácnější trvalku suchých vápnitých trávníků teplých oblastí České republiky. Druhou milovickou novinkou je bělolist rolní, jednoletka suchých trávníků s nezapojeným drnem. Je to typický zástupce bylin, které kdysi bývaly běžné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina

My ale v současnosti nepotřebujeme upravit a přírodě přiblížit jen jednu lokalitu. Potřebovali bychom stejně dobře fungující řešení pro mnohem rozsáhlejší areál. Zhruba velikosti Evropy. Řešení, které nám pomůže víc než z jednoho problému. Něco jako celosystémovou změnu. A tady to začíná být trošku divoké.

Koně. Velká spousta koní

Potřebujeme totiž ideálně uchovat nějaký ne zrovna minimální standard kvality našeho života, chtěli bychom efektivně zareagovat na klimatické změny (snížit emise), pomáhat přírodě… a nezbláznit se z toho.

Šlo by to.

Teď jde jen o to ze širokého spektra možných řešení, receptů na ochranu přírody a krajiny vybrat ty, které se osvědčily.

Třeba zrovna rewilding a jeho divoké koně. A vyhnout se krátkozrakým vratkým řešením, které jsou spíš než fakty vypodložené emocemi.

Do téhle kategorie nepraktických nápadů spadá třeba nápad nejíst červené maso. Proč? Protože kráva na volné pastvině (nikoliv ta celoročně zavřená ve chlévě u žlabu s granulemi) je pro udržování minimální rovnováhy v otevřené krajině, za absence jiných velkých kopytníků, naopak velmi užitečná.

Co bude dnes k večeři?

Jedna rohatá stračena do každé rodiny by sice byla ideálem, ale tak nějak v době paneláků cítíme, že tudy to nepůjde.

Když už nic jiného, zrovna kráva patří mezi přežvýkavce, kteří svým říháním produkují skleníkové plyny. Kterých bychom se rádi zbavili. Takže potřebujeme něco o chlup lepšího.

Pokud to dosud bylo trochu divoké, teď to začne být divoké hodně. Chceme rušit chovy skotu? Prosím. Ale naše krajina potřebuje spásače, přírodní hnojiva a lidé potřebují živočišné bílkoviny. Takže … zrušme kravíny a vypusťme do naší krajiny zvířata, která dokáží to samé, jako krávy, ale s jejich plynatostí to není tak vážné.

Vypusťme do krajiny koně!

A začněme je jíst místo hovězího!

Místo prorostlého stejku pořádný flák koniny. Zbavíme se tím ekologické zátěže hospodářských chovů skotu, příznivě zdivočíme evropskou krajinu, zlepšíme svou klimatickou bilanci a přitom se neochudíme o kvalitní masité kalorie.

Šílené, že?

Kopytem sem, kopytem tam

A co je na tom vlastně tak šíleného? Čistě technicky, ten nápad s koňmi jako ideálními spásači (kteří se starají o probírku vegetace, hnojí krajinu, regenerují ji, usnadňují biogeochemické cykly živin, limitují ničivé nepřírodní požáry a přitom produkují nejméně skleníkových plynů) už teorií prověřili švédští agro vědci z univerzity v Umeå.

Pravda, z jejich emisní bilance vyšli nejlépe sloni a nosorožci. Protože jejich působení na krajinu pastvou je skutečně výrazné. Ale jsou to „pomalí“ K-stratégové, nemáme jich dost a pro naše zimní evropské klima se zrovna nehodí.

Stáda divokých koní z hlediska efektivity stála hned za tlustokožci. Takže se skutečně zdá výhodné nahradit naše krávy koňmi. Po všech stránkách, včetně té konzumní. Že je nápad švédských vědců, vyzývajících k rewildingu a nepřímo i k pojídání koní, do krajnosti drastický? Jděte.

To když na začátku července přišli švýcarští vědci s neméně šíleným a drastickým nápadem na vysazení bilionu stromů, to se vám líbilo, viďte?

Chápu, lidé prostě rádi něco řídí, kontrolují, regulují a mačkají čudlíky. Příroda je to stromečkově zelené. A teď by nám s transformací celoevropského zemědělství, posunu užívání krajiny směrem k přírodnímu stavu a produkovanými emisemi měli pomoci koně? A ani bychom nemuseli přestat jíst maso, jen bychom místo hovězího jedli koninu? Děsivé, rozumím.

Na druhé straně, místo hovězího koninu do každé rodiny? Maso ze zdravých a nepříliš starých zvířat se vzhledem i chutí velmi podobá hovězímu. Barvu má tmavě červenou, má hrubší svalová vlákna, chuť je díky vyššímu obsahu glykogenu mírně nasládlá. Nutriční hodnotou se téměř shoduje s hovězím, průměrně však má nižší obsah tuku. Je zdravější. Na konině si pochutnávají v celé Asii, na Sibiři, v Kazachstánu a Mongolsku, Mexiku, Austrálii, Argentině. Neošívají se nad ním Italové ani Francouzi. Tedy, ošívají, ale svých 60 000 a 20 000 tun ročně spořádají.

Koňské maso. Má trochu sladší chuť. Zleva koňské dršťky, pečeně uprostřed a klobása.
Koňské maso. Má trochu sladší chuť. Zleva koňské dršťky, pečeně uprostřed a klobása.

Vždycky tabu, vždycky in

Je přitom dobré doplnit, že kraví oči nejsou o nich smutnější, než koňské, a pojídání koní je v Evropě tabuizované teprve nedlouho, a dost střídavě.

Koňským masem se živili křesťané za časů Římské říše, a tuhle pochoutku opustili poprvé až v roce 590, kdy jim ji zatrhl papež Řehoř I. Veliký.

Svatému otci nešlo o lásku bližních ke zvířatům, ale o to, že koně byli užitečnější do tahu. Také skoro všechny bitvy po tisíc let vyhrávala obrněná jízda. Koně byli zapotřebí jinde než na talíři.

Další zákaz pojídání koniny přišel v roce 732, a po něm se fáze povoleno/zakázáno prakticky opakovala se stoletou periodou.

Naposled jsme si ve velkém v Čechách dopřávali koninu během krize v 50. letech, takže tuhle „barbarskou a zavrženíhodnou praxi“ zcela jistě absolvovali naši pradědové a prabáby a dost možná naši otcové a matky.

Na koňském mase prostě není nic špatného. Na rewildingu také ne. Ani na boji proti klimatickým změnám.

Takže když tak moc prahneme po změnách a nebojíme výzev, pojďme vypustit koně do divočící přírody. A začněme jíst místo hovězího koninu.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.9.2019 09:10
Tak nevím jestli se mám smát nebo brečet,ale takovou koninu jsem na Ekolistu dlouho nečetl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2019 16:33
Vzpomínáte na tu hysterii kolem lazaní? Ta přítomná konina byla téměř rovna obvinění z kanibalizmu. Jeden známý herec donutil národ xmíchu. Třeba kreativní redaktor uspěje v druhém zaměstnání jako prodavač koňského kebabu-)))
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.9.2019 17:11
Obávám se, respektive doufám, že "rewilding" nenalezne tolik příznivců, aby se v demokratických procesech mohl prosadit. A je, pochopitelně, nutno pracovat na tom, aby nám demokracie zůstala zachována a případně se posilovala. A bojovat proti jejímu oslabování ze strany ekologických organizací a zelených stran.

A možná ještě jedna věc: Konina je daleko tužší než hovězí, takže se musí opracovávat výrazně déle a tudíž s daleko vyšší spotřebou energie. Týká se jak stejků, tak různých masových závitků a rovněž i kostek na guláš. Takže "prdící" krávy (koně ale taky vylučují metan) nahradíme koňmi a ekologicky příznivý výsledek změny chovných zvířat prošustrujeme při vaření. A druhou věcí jistě je, že delší vaření = víc času se tomu musí věnovat, takže tohle opatření navíc okrádá lidi o čas.
Dalším problémem je daleko vyšší obsah tetanových spor v koňském hnoji oproti kravskému.
Odpovědět
ad

12.9.2019 17:31
Třeba by se mohlo dosáhnout toho, aby se lidé více spoléhali na to, co si vypěstují, aby bylo více lidí, kteří obdělávají vlastní půdu. Malé pozemky ohraničené stromy. To by vedlo k větší odolnosti společnosti, větší biodiverzitě, ochraně proti suchu atd. Lidi by se měli povinně učit vážit si půdy a dokázat si vypěstovat dostatek vlastního jídla.
Odpovědět
ig

12.9.2019 17:43 Reaguje na
Proč? Přeci právě proto jsme vymysleli dělbu práce, abychom toto nemuseli všichni umět :-)
Odpovědět
VN

Václav Neguš

25.9.2019 23:49 Reaguje na
Bylo by to rozhodně lepší než to,co je dosud. Nebýt tolik závislí na dovozu potravin,někdy i z druhého konce světa. Podpořit a rozšířit chov zvířat na úroveň západních států(E15)! Ale snadné by to po tolika letech vůbec nebylo.
Odpovědět
ig

12.9.2019 17:49
Já bych byl pro ty rosonožce. Na Sibiři bylo několik nálezů srstnatého nosorožce včetně zachované DNA. Kdyby lidé místo energie, kterou vyplýtvají na předstírané šetření fosilními palivy, raději mákli na oživení vyhynulých druhů, už se tu mohlo prohánět stádečko zimovzdorných a vlkuvzdorných srstnatých nosorožců :-)
Odpovědět
BP

Bohdan Podlena

12.9.2019 19:30
Stále se řeší druhotné příznaky místo toho aby se řešil ten hlavní! Lidstvo se přemnožilo !
Odpovědět
ig

12.9.2019 20:11 Reaguje na Bohdan Podlena
To by se vyřešilo samo. Kdyby byli k jídlu jen ty koně a jen pro toho, kdo by si je sám chytil...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.9.2019 14:26
Oveľa lepšie by bolo vrátiť zvieratá naspäť do krajiny. A nie kone na mäso, to je riadna konina. Klimahysteria bude prinášať rôzne bizardné návrhy, divná chybná teória prináša divné chybné riešenia.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist