„Hraboš je po krátkém období klidu znovu vidět. Zvýšený výskyt jsme zaznamenali až v průběhu žní, tedy někdy v červenci. Škodí v nově založených porostech jetele nachového, velké riziko pak vidím především po vzejití ozimých obilovin na podzim,“ říká Michal Peterka ze Zemědělského družstva Šatov na Znojemsku.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský tak kvůli vysokým výskytům povolil s platností do konce roku zvýšenou dávku pesticidu Stutox II přímo do nor, na kalamitně zasažených pozemcích mohou zemědělci za splnění přísných podmínek aplikovat přípravek dokonce rozhozem.
„To je však možné pouze na základě rozhodnutí ústavu s uvedením konkrétních pozemků, a poté co početnost hraboše přímo v terénu ověří inspektoři,“ přibližuje mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Reakce ochranářů přišla záhy. Proti verdiktu se ohradila Česká společnost ornitologická s tím, že povolení jedu ohrožuje sýčky. Její zástupci upozorňují, že tyto malé sovy hraboše polykají vcelku. Hlodavci otrávení Stutoxem jsou tak sice snadná kořist, ale i extrémní nebezpečí, přímo směřující k vyhynutí ptáka, kterého u nás zbývá posledních 100 až 130 párů.
Dalším zvířatům nebezpečí nehrozí, tvrdí zemědělci
Podle červencové zprávy ústavu s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů se však nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům plošně umírají jiná zvířata, jako jsou právě sovy nebo zajíci.
Předseda Zemědělského družstva Sokolnice a zároveň veterinář Josef Umlášek poukazuje na poznatky veterinární toxikologie.
„Při plošném rozhozu Stutoxu II je aplikována zhruba jedna granule na metr čtvereční. A například k úhynu zajíce dojde, pokud sežere 20 až 40 granulí, takže by musel selektivně vysbírat granule z plochy kolem třiceti metrů čtverečních. Při správně provedené plošné aplikaci se nestane, že se na pozemku objeví hromádka se čtyřiceti granulemi,“ vysvětluje Umlášek.
A přípravek podle expertů nikoho neohrožuje, ani když jej hraboš hned nesežere. Působením malé vlhkosti, jako je večerní či ranní rosa, se granule rozpadnou a jejich zbytky nepředstavují žádné další nebezpečí, naopak jsou hnojivem.
Zemědělci se hlavně hájí tím, že jde často o jedinou účinnou ochranu proti hlodavcům.
„U nás jsme zatím zvýšený výskyt hraboše nezaznamenali. Ale po předchozích zkušenostech bychom určitě při splnění podmínek s ošetřením pesticidem začali. Příroda při kalamitním výskytu umí redukovat početní stavy hrabošů v naprosto mizivém procentu,“ zdůrazňuje předseda představenstva Zemědělská a.s. Čejkovice Tomáš Martinec a připomíná, že loni nejen u nich malý škůdce navzdory veškerému úsilí způsobil obrovské škody.
„Při přemnožení, pokud to bude nevyhnutelné, opět zažádáme o povolení ruční aplikace Stutoxu přímo do nor s cílem zachránit úrodu,“ souhlasí zemědělec Peterka.
