Ukrajina chystá historickou reformu, obyvatelé mezitím zahájili protesty

Zemědělství

Zemědělství Zdroj: Blesk

Ukrajinci zahájili nové protesty proti záměru umožnit v zemi prodej zemědělské půdy. Reagovali na informace, že o zákonu ve druhém čtení bude už tento týden rozhodovat parlament. V úterý ale nebylo jisté, kdy na silně výbušné téma nakonec dojde. „Vzhledem k riziku, že Nejvyšší rada může být zablokovaná na několik měsíců, chceme nejdříve hlasovat o všech důležitých návrzích, které zůstaly z loňského roku, a až potom se věnovat půdě,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu vládní strany Sluha lidu David Arachamija.

Partaj i prezident Volodymyr Zelenskyj by každopádně chtěli, aby byla dlouho odkládaná reforma završena do podzimu. Návrh legislativy počítá s řadou omezení, která by měla zmírnit odpor veřejnosti a obavy z hromadění parcel v rukou oligarchů či cizinců. Vlastnictví má být limitováno deseti tisíci hektary na osobu, což se týká i právnických osob. O možnosti prodeje půdy cizincům by se mělo rozhodnout v referendu.

I tak by měl být prodej znemožněn Rusům. Nebude rovněž možné obchodovat s pozemky, které se nacházejí do padesáti kilometrů od hranic. Obchod se bude muset uskutečnit pouze bezhotovostní cestou. Norma navíc stanoví minimální ceny, pod které nebude možné půdu koupit. Pohybují se mezi 25 tisíci a 30 tisíci hřivnami (23 600 až 28 200 korun) za hektar. „Toto pravidlo ochrání vlastníky jednotek před podvodným jednáním. Podvodníci nebudou moci od babičky vylákat pole za hřivnu,“ řekl novinářům ministr zemědělství Tymofij Mylovanov.

Příznivci zákona tvrdí, že otevření trhu s půdou přiláká investory a výrazně přispěje k rozvoji ekonomiky. Krok podporují i mezinárodní experti. Světová banka kupříkladu odhadla, že ukrajinskému hospodářství každoročně přinese 700 milionů až 1,5 miliardy dolarů.

V zemi jde o mimořádně diskutované téma, které vyvolává obrovské emoce. Ukrajina se totiž dosud nedokázala vyrovnat s následky kolektivizace a mnohokrát se raději ožehavým změnám vyhnula prodloužením moratoria na prodej zemědělské půdy, která pokrývá sedmdesát procent země. Část jí vlastní stát, část drobní bývalí družstevníci často v penzijním věku, kteří ji většinou pronajímají větším hospodářům.

Proti možnosti prodeje je podle průzkumů většina obyvatel, kteří se bojí, že úřady nedokážou v korupcí proslulé zemi zabránit tomu, aby nakonec většina půdy neskončila u protřelých oligarchů. Objevují se tak názory, že zákon může poškodit politickou kariéru Zelenského. Někteří lidé ale naopak tvrdí, že stát jim dosud upíral jejich práva. Dva senioři se kvůli tomu před časem obrátili na Evropský soud pro lidská práva, který jim dal za pravdu.