Týden v zemědělství podle Petra Havla č. 47

Rostoucí potřeba uplatňovat výsledky vědy a výzkumu v zemědělské praxi jakožto jedna z cest, jak naplnit vize a cíle Zelené dohody i uhlíkového zemědělství klade zcela legitimně otázku, zdali je stávající podpora zemědělského výzkumu v ČR dostatečná. A to i v souvislosti s informací Ministerstva zemědělství (MZe) z tohoto týdne, podle níž podpoří MZe v příštích třech letech „Program aplikovaného výzkumu“ celkovou částkou 251 milionů korun.  I když to nejsou jediné finanční prostředky na tyto účely, v porovnání  s desítkami miliard ročně na podporu zemědělství se zdá, že se stoupající role vědy a výzkumu v ČR do finančních priorit příliš nepromítá.

Více než dva roky stará kauza ekologické havárie na řece Bečvě, do současné doby nevyšetřená, se stala důvodem k zahájení on-line monitoringu přítomnosti toxických látek v řece Bečvě pod Valašským Meziříčím v lokalitě Lhotka nad Bečvou. V ČR zatím jedinou monitorovací stanici tohoto typu zprovoznil Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka počátkem letošního června, s cílem přispět ke včasné identifikaci událostí, jako byla právě havárie na Bečvě, a také k hledání různých, pokud možno levných alternativ cíleného monitoringu kvality povrchových vod. Jedním z důsledků zprovoznění monitorovací stanice přitom je, že stanice do současné doby neodhalila žádné chemické znečištění, neboť samo povědomí o tom, že stanice v uvedeném úseku řeky působí, nepochybně zvyšuje odpovědnost potenciálních znečišťovačů vod. Nebylo by tak vůbec od věci, kdyby bylo v blízkosti našich důležitých toků minimálně v nejrizikovějších oblastech takových stanic víc, jako je tomu například v sousedním Německu. Náklady by přitom nebyly zas tak astronomické - jedna taková stanice vyjde zhruba na 4 miliony korun…

Nepochybně i v souvislosti s Evropským dnem antibiotik (18. listopadu) publikoval newsletter AGRA FACTS, i naše Státní veterinární správa (SVS), údaje o klesající spotřebě těchto látek v zemědělství. Podle organizace AnimalhealthEurope, která se zabývá veterinární medicínou, klesl prodej antibiotik v sektoru zvířat za posledních 10 let v celé Evropě v průměru o 47 procent, údaje Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) pak ukazují, že celosvětové používání antimikrobiálních látek u zvířat se za tři roky snížilo o 27 procent. V ČR podle SVS klesla spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat mezi roky 2008 až 2018 o polovinu, a jen v letech 2020 až 2021 se dále meziročně snížila o 11 procent. V rámci srovnávaných evropských zemí zaujímá Česká republika se svými 50 mg/PCU místo hluboko pod průměrem spotřeb veterinárních antibiotik Evropy (84,4 mg/PCU). Což je další z některých statistik, v nichž je ČR lepší než EU, a je to také argumentem pro lepší image naší živočišné produkce v agrárním zahraničním obchodu, a také důvod k preferenci tuzemské produkce pro tuzemské spotřebitele.

Po dvouleté koronavirové pauze se v závěru tohoto týdne uskutečnily jubilejní 25. „Dny zahradní a krajinářské tvorby“ v lázeňském městě Luhačovice. Možná i proto, že konference se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj a České komory architektů a jejím pořadatelem je Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z.s., není o této akci v zemědělské veřejnosti příliš velké povědomí. To je ale škoda, neboť krajinní architekti působí ve stejném území, jako podnikatelé v zemědělství - tedy v krajině, a v řadě lokalit je, nebo by mohla a měla být vhodná jejich vzájemná spolupráce. Inspirací k utváření krajiny tak, aby splňovala stále náročnější environmentální kriteria, není nikdy dost, některé je přitom možné získat na portálu  https://doparku.cz/, který má také osvětový charakter, neboť mimo jiné představuje nové přístupy ke krajinářské architektuře, i ve vztahu ke světovému dění.

Petr Havel