Rodinné zemědělské hospodaření zaujalo prezidenta republiky
27.05.2024 | ASZ
Jedním z míst, které prezidentský pár i se svým týmem navštívil během své květnové cesty po Pardubicku, byl Statek U svatého Jána v Kunvaldu. Rodiny Zářeckých a Kulhavých, které jsou členy Asociace soukromého zemědělství regionu Svitavy a Ústí nad Orlicí, provedly prezidentský pár po svém hospodářství a společně s dalšími členy ASZ ČR představily během společné neformální diskuse současnou situaci rodinných farem v Česku.
Městys Kunvald má bohatou historii, a to nejenom díky tomu, že zde v 15. století vznikla Jednota bratrská. Například socha Jana Nepomuckého tu připomíná zázračnou záchranu místního rolníka ze žaláře, a právě u této barokní památky stojí i krásný statek Zářeckých a Kulhavých. Rodina hospodaří zhruba na 150 hektarech půdy, kterou využívá k pasení dobytka a pěstování krmiva. Od devadesátých let je součástí statku také provoz půvabného rodinného penzionu. Několik let se rodina věnuje zpracování a prodeji hovězího masa, a to přímo konečnému spotřebiteli. Tyto činnosti doplňuje také chov koní a pomalu rostoucích brojlerů.
Současná malebnost a zároveň funkčnost celého hospodářství je výsledkem dlouholeté práce a píle. Rodina má za sebou nesnadnou historii. Selská tradice byla roku 1953 přerušena kolektivizačním násilím a v nedávné době zachvátil požár místní výkrmnu skotu. Všechny zásahy politických režimů a přírodních živlů rodina přečkala a jejich statek je nyní ukázkovým příkladem toho, jak může fungovat menší rodinná farma. Také proto byla vybrána jako místo, kam byl pozván prezidentský pár během své cesty po Pardubickém kraji. Kromě dalších hostů je doprovodil rovněž hejtman Pardubického kraje Martin Netolický nebo senátor Michal Kortyš.
Už když rodina vítala návštěvníky, ukázal prezidentský pár svůj zájem o místní hospodaření – Petr Pavel hned zpočátku poznamenal, že ví, že na místním statku chovají pomalu rostoucí brojlery a plemeno charolais přivezené do české krajiny v roce 1990 z Maďarska. Zářečtí a Kulhaví následně provedli hosty po místnostech farmy i po nedalekých pastvinách, kde bylo k vidění stádo krav a koně. Mezi nabízené služby farmy totiž patří i jízda na koňském hřbetu. Vůně domácích řízků a buchet pak doprovázela téměř dvouhodinovou rozpravu nad současnou situací rodinných farem v Česku.
Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, zdůraznil, že rodinné farmy jsou zásadní pro celou společnost, a že zemědělství, fungující na tomto modelu, má kromě jiného i strategický přínos. Produkce potravin a způsob zásobování by podle něj měly být rozvrstveny do vícero míst – větší počet menších a lokálně rozmístěných producentů nabízí skutečnou potravinovou bezpečnost. Výpadek několika obřích podniků může znamenat ohrožení dostupnosti potravin, kdežto hustá síť drobnějších výrobců může zajistit stabilnější dodávku i v krizové době. Prezident potvrdil význam takového principu a doplnil jej metaforou „letadlové lodě“ – i v jejím případě se jedná o řadu hermeticky uzavřených prostor v podpalubí, které fungují do značné míry autonomně, aby porušení jedné komory nenarušilo chod celé lodě. Podobně i bezpečnost státu by měla spočívat na decentralizaci služeb, aby výpadek několika málo obřích subjektů nenarušil zásobování společnosti, dodal Šebek.
V návaznosti na tento bezpečnostní aspekt se přítomní členové Asociace jednoznačně shodli, že velmi užitečné by bylo zastropování dotací a také možnost sledování majetkové propojenosti podniků. Jan Staněk, místopředseda ASZ ČR, upozornil na nebezpečí skupování středních podniků, které se děje mnohdy dokonce pod reálnou cenou. Zdůraznil, že by bylo zapotřebí zavést mechanismy, které by takové procesy brzdily. Jak už ASZ ČR vícekrát ukázala, situaci středních podniků by mohlo výrazně zlepšit právě zastropování dotací a transparentní majetková propojenost u podniků, které o dotace žádají. Tyto kroky by mohly zpomalit růst obřích agrokomplexů. Ten totiž představuje potenciální problém i z toho důvodu, že není jasné, komu budou tak rozsáhlé podniky předány – pokud by byly v budoucnu prodány velkým zahraničním hráčům, mohou se strategicky významná odvětví dostat pod vliv cizích států a česká politická reprezentace by se mohla ocitnout ve vydíratelné pozici. Prezident doplnil, že podobně neblahý důsledek mělo skupování českých firem zahraničními společnostmi například v oblasti cukrovarnictví.
Do diskuse se velmi aktivně zapojila také Eva Pavlová, která mimo jiné v návaznosti na výčet problémů českého zemědělství zdůraznila, že by dotační podmínky měly být přehledné a dostupné hlavně klasickým zemědělcům. Zjednodušení byrokratické zátěže je také jedním z podstatných požadavků, které ASZ ČR soustavně a zcela konkrétně předkládá vládním představitelům. Podobně zásadní je ovšem také otázka dostupnosti státní půdy. Šebek podotkl, že stát by měl být schopen nabízet půdu k zemědělskému využití pro mladé a začínající zemědělce. Celkově totiž chybí systematická podpora generační obměny a předávání, jak připomněl Pavel Srna, předseda ASZ Žďár nad Sázavou. Josef Sotona, předseda regionu ASZ Svitavy a Ústí nad Orlicí, současně vyjádřil přesvědčení, že právě členové rodinných farem si umí vytvořit osobní vztah k půdě, která pro ně následně neznamená jen investici či prostředek k výdělku.
Podobně i Jaroslav Zářecký vyzdvihl význam rodinné tradice: „S pokorou a úctou ke generacím minulým děláme to nejlepší pro generace budoucí.“ Také jeho zeť Jan Kulhavý zdůraznil důležitou roli generačního předávání: „Největší motivací je naše dcerka. Pokračujeme v hospodaření, abychom jí mohli v budoucnu statek předat. Dělat na svém, to je něco úplně jiného, než chodit do zaměstnání – v hospodaření na rodinném statku totiž vidím vyšší poslání.“ Členové ASZ ČR upozornili, že například ve Francii existují legislativní rámce, které zajišťují, aby zemědělská půda nebyla tak snadno prodána subjektům mimo agrární sféru. Tato země si zemědělské pozemky hlídá právě jako strategicky významnou oblast. Prezident potvrdil, že strategické zájmy státu je potřeba důsledně dodržovat. Zároveň souhlasil s tím, že člověk, který se o půdu stará a který na ní hospodaří, si k ní vytváří kvalitativně hodnotnější vztah.
Všechny tyto důvody mluví ve prospěch rodinných farem, jejichž posílení by měl zajistit také chystaný zákon o rodinných farmách. Proto Šebek připomněl, že ASZ ČR by ocenila především důsledné dodržení vládního prohlášení. V něm se totiž vláda hlásí právě k podpoře rodinných farem. Během setkání bylo zřejmé, že pro prezidenta je životaschopné zemědělství podstatným tématem. Zaujala jej nutnost sledovat zemědělský sektor z hlediska strukturálního nastavení a potřeba klást otázky právě tímto směrem. Ostatně v poslední době se jednalo už o jeho druhou návštěvu na pozemcích členů ASZ ČR. Statek Zářeckých a Kulhavých tak byl dalším příkladem toho, jak významnou součástí venkova může být rodinná farma. Jedná se o místa, v nichž se setkává tradice s originalitou, k přírodě šetrný přístup s ekonomickou prosperitou, a v neposlední řadě jsou rodinné statky prostorem pro přátelská setkávání. Jedním z nich byla i prezidentská návštěva, která je nyní zaznamenána nejenom v místní kronice, ale i ve vzpomínkách rodiny Kulhavých a Zářeckých.
Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR
Další články v kategorii Zemědělství
- Místo obvolávání obchodníků přichází elektronické tržiště pro zemědělce (07.02.2025)
- Pestrá krajina 2024: důkaz, že sedláci příkladně spojují zemědělství s péčí o přírodu (07.02.2025)
- Zemědělští výzkumníci se ode dneška mohou začít hlásit o Ceny ministra zemědělství (07.02.2025)
- Farmáři získají 2,3 mld. Kč na rozvoj venkova, z peněz mohou třeba založit dílnu (07.02.2025)
- Pěstovat druhově pestré lesy, které budou odolné klimatické změně, to je cíl nové strategie Lesů ČR do roku 2029 (06.02.2025)
- Na jižní Moravě se loni po letech útlumu výrazně zvýšila výroba vepřového (06.02.2025)
- Zavádí se nová dotace pro pěstitele raných brambor. Agrolesnictví má upravené podmínky. Novinky připravilo Ministerstvo zemědělství (06.02.2025)
- Farmáři budou moct na půdě mírně ohrožené erozí sami zvolit postupy hospodaření (06.02.2025)
- Tuzemská tržní produkce zeleniny loni klesla o sedm pct na 210.937 tun (05.02.2025)
- Šlechtitelé jabloní hledají odolné odrůdy pro měnící se klima (05.02.2025)