I intenzivní zemědělství může být ekologické, říká šéf Agro Jesenice

  12:00
Zemědělský podnik Agro Jesenice obhospodařuje pět tisíc hektarů zemědělské půdy. Z tržních plodin pěstuje obiloviny, řepku, mák, hrášek a krmné plodiny. Chová dva tisíce kusů skotu, ročně vyrobí 13,5 milionu litrů mléka. Dále chová 10 tisíc prasat. „V bioplynových stanicích vyrobíme 18 milionů kWh elektrické energie za rok,“ vysvětluje jeho předseda Josef Kubiš, jak využívají obnovitelné zdroje.

Josef Kubiš, šéf Agro Jesenice | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Nedávno jsem projížděl Bavorskem a běžně viděl solární panely po boku zemědělských podniků. Dodávají energii třeba pro sladovny. U nás je tohle zatím spíše ojedinělý úkaz. Nebo se pletu?
Němci jsou trochu dál. Solární panely jsou dobré, ale samy o sobě neřeší celý problém. V zemědělství to funguje v kombinaci s ostatními zdroji – větrnými elektrárnami a BPS (bioplynovými stanicemi – pozn. red.). Tahle kombinace tvoří energetický celek. U nás moc BPS není, větrníků jen pomálu a fotovoltaické elektrárny (FVE) se teprve rozjíždějí.

Proč? Je problém v legislativě nebo malé podpoře?
V legislativě ani tak problém není. Ano, potřebujete stavební povolení, nicméně to není až taková potíž. Zemědělci navíc zpravidla dosáhnou na dotaci z evropských modernizačních fondů. Možná jsme u nás trochu zaspali dobu, ale o to více se obdobné projekty rozjíždějí.

Sám ale říkáte, že jenom fotovoltaika nestačí.
Dám vám příklad za Agro Jesenice. My vlastníme 3 bioplynové stanice. Zároveň vlastníme areály pro chov zemědělských zvířat, na jejichž střechách chceme instalovat solární panely o výkonu až 3 000 kWp. Energii z nich využijeme v našem mrazírenském závodu.

Bioplynky chceme do budoucna převést ze stálého zdroje energie na doplňkový – vybudovat u nich zásobníky bioplynu a regulovatelnou elektrickou energií z nich doplňovat fotovoltaiku. Když to propojíme, tak ve dne budeme využívat energii ze slunce a v noci z bioplynky. Přiblížíme se tak energetickému ostrovu, díky kterému vyrábíme energii čtyřiadvacet hodin.

Banky půjčí levně jen „zeleným“ farmářům. To by byl konec, reagují mnozí

Ne každý zemědělec má ale haly na chov zvířat. Někteří zemědělci plánují stavět fotovoltaiky na půdě, kterou obhospodařují. To ale vadí lidem, kteří poblíž polí žijí. Plus jsou zde mnohými kritizované větrníky. Nepředstavuje taková technologizace zemědělství příliš velký zásah do krajinného rázu?
To máte asi takhle: lidem vadí drahá elektřina, ale zároveň budou nadávat na panely a větrníky, máme auta a chaty, ale dálnice nám vadí. Když bude každý mluvit do všeho, neudělá se nic. Samozřejmě, že větší změny musí být řádně promyšlené a spočítané. To se však děje – nikdo nepůjde do zbytečného finančního rizika.

A ten zásah do krajiny? Lze pod fotovoltaikou něco pěstovat?
Lze. Je to ale náročná forma pěstování. Otázkou je návratnost. V Holandsku, kde je nedostatek půdy, bych to pochopil. U nás to nedává smysl.

Jak moc přispívá energetická efektivita k ekologizaci zemědělství?
Víte, to je mýlka moderní doby, že zemědělství je neekologické. A už vůbec to neplatí o dnešku. Třeba my používáme pásové traktory, které při přípravě neutužují půdu. Postřikovače a secí stroje řídí GPS, takže nedochází k přesívání nebo přílišnému přestřikování či hnojení. Kromě toho, že to je šetrné k životnímu prostředí, ušetříme až 20 procent nákladů.

Kdyby tak hospodařili všichni zemědělci u nás, uživili bychom 15 milionů obyvatel – a přitom zachovali dobré životní prostředí. Dochází k obviňování středních a větších podniků, že se o půdu nestarají, ničí životní prostředí a nevytvářejí pracovní místa na venkově. Ale to je nesmysl.

Namítnu, že se přesto dá hospodařit více ekologicky.
Dnes se mluví o extenzivním ekologickém zemědělství, ale podívejme se na čísla. V Česku máme 17 procent půdy v ekologickém systému – ale vyrobí jen jedno procento potravin. Podle četných studií, například Vývoje ekologického zemědělství ČR v ekonomických souvislostech z Mendelovy univerzity v Brně z roku 2015 dochází k takzvanému ekologickému paradoxu, kdy extenzivní ekologické zemědělství má energetickou náročnost 1,5–1,7x vyšší a zanechává 1,5x vyšší uhlíkovou stopu na jednotku produkce než konvenční zemědělství. Tak co je víc ekologické?

Josef Kubiš

  • Pochází ze zemědělského statku, jako malý kluk ještě pamatuje, jak jeho rodina soukromě hospodařila, než museli vstoupit do družstva.
  • Vystudoval střední zemědělskou technickou školu a Vysokou školu zemědělskou v pražském Suchdole.
  • Celý život pracuje v zemědělské prvovýrobě, nejprve jako hlavní agronom a od roku 1990 jako šéf představenstva v Jesenici u Prahy.

Umím si představit, že jsou i jiné studie.
Vážně doufám, že díky současným problémům s nedostatkem a s nárůstem cen se přehodnotí řešení energie z obnovitelných zdrojů první generace a do celkového pohledu na zemědělství se vrátí zdravý rozum. Při rozumném hospodaření není zemědělec škůdce v krajině, je to důležitý pomocník při řešení ekologických problémů.

Přestaňme hodnotit zemědělce na malé a velké, ale na dobré a špatné hospodáře, podle toho, jak dokáže zhodnotit dar, který nám dává úrodná půda, ne každý stát ji má. Všechny společnosti v historii lidstva, aby se mohly rozvíjet, si musely zajistit dostatek energie, platí to i pro nás. A v tom má zemědělství nezastupitelnou úlohu.

Pojďme zpátky k využití obnovitelné energie v zemědělství. Je to cesta?
Má obrovský potenciál! Dnes je v Česku v provozu cca 500 malých a středně velkých bioplynových stanic, které vyrábějí elektrickou energii. Vedle toho se ještě z melasy a obilí vyrábí biolíh a z řepky bionafta, ale je to jen zlomek toho, jak by zemědělství mohlo přispět k zajištění dostatku energie šetrné k životnímu prostředí.

Dnes máme 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy, k výrobě potravin postačí 2,5 milionu, přičemž milion je možno využít k výrobě energie. Pak je tu milion hektarů trvalých travních porostů, většinou v extenzivním ekologickém režimu, které v podstatě nic neprodukují a i jejich přínos pro životní prostředí je sporný.

Podle vás by bylo lepší tam vyrábět energii?
Ano. Na té ploše by se mohla vyrábět ekologická energie z obnovitelných zdrojů. Nahradila by se tak fosilní paliva a tím by se přispělo k ekologii více, než když se zde v podstatě nic nesklízí. Při střední intenzitě výroby (5 kWh z m2 by se za rok na 1 milionu hektarů získalo 50 TWh energie v biomase, při její přeměně na elektrickou energii by se získala cca třetina z tohoto množství, což je kolem 15 TWh, a to představuje roční výrobu jaderné elektrárny Dukovany. I kdyby se to uskutečnilo jen z poloviny, pořád to jsou dva bloky v Dukovanech, o kterých se dohadujeme a ještě budeme dohadovat desítky let a i investičně by to bylo levnější. A potom zde máme i přínos k HDP.

Pomoc úrodě i klimatu. Farmáři zkoušejí metody, jak dostat uhlík do půdy

Máte ho spočítaný?
Naše zemědělství se sice podílí na HDP ze 2–3 procent, ale to je zjednodušený pohled. Celý agropotravinářský komplex tvoří 15 procent HDP, a to už se blíží k nejdůležitějším oborům, i k automobilovému průmyslu. Přitom zemědělství vinou předsudků jede na půl plynu, protože z ideologických důvodů podporujeme malé farmy, které ale v současném tržním tlaku nemohou obstát. Dotace pobírá 34 tisíc zemědělských subjektů, ale 90 procent vepřového masa, 85 procent mléka, 80 procent drůbeže a vajec zajišťuje jen zhruba tisíc středních a větších podniků.

Globalizace přinesla takový ekonomický tlak, že ti malí už náročné komodity, jako je ovoce, zelenina, mléko, maso a drůbež, v podstatě nevyrábějí, protože to ekonomicky neustáli. Jen u nás v rozporu s celým světem, který jde cestou produktivity větších celků, z ideologických důvodů chceme jít cestou opačnou. Ekonomika se ale politikou znásilnit nedá, na to už doplatil svým kolapsem socialismus.

Kdyby se jelo na plný plyn, jak by to vypadalo?
Uvedu další příklad. Protože jsme silně omezili živočišnou výrobu, tak jsme snížili domácí spotřebu a ročně vyvážíme přebytek obilovin ve výši cca 3 miliony tun. S tím jsme ale ochudili naše půdy o 157 tisíc tun čistých živin (dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku), které by se měly přes živočišnou výrobu vrátit do půdy zpět. Aby se zachovala její úrodnost, tak musíme nakoupit a dovézt zhruba 420 tisíc tun průmyslových hnojiv. Při nákladu 25 tun na jeden kamion je potřeba 120 tisíc jízd kamionů na vývoz obilí a 17 tisíc jízd kamionů na dovoz hnojiv.

Kdyby se na této půdě pěstovaly plodiny pro výrobu elektrické energie přes bioplynové stanice, tak vyrobíme 10 TWh (60 procent kapacity JE Temelín). Přitom se všechny živiny vracejí zpět do půdy (my si vezmeme jen energii slunce, kterou tam zabudovaly zelené rostliny) a odpadá veškerá dálková doprava obilí a průmyslových hnojiv. Elektřina běhá po drátech sama, co je potom ekologické? Při dnešních cenách dostaneme za vývoz obilí 18 miliard korun, když odečteme náklady na dopravu a nakoupení hnojiv, tak nám zůstane cca 15 miliard korun. Při výrobě 10 TWh elektrické energie a ceně 3 Kč/1kWh to je 30 miliard korun.

To už je rozdíl.
Všimněte si, že každý vyspělý a bohatý stát má i vyspělé zemědělství, které při současném vědeckotechnickém rozvoji dokáže skloubit výrobu s ochranou životního prostředí. Prosazovat extenzivní omezování výroby a myslet si, že to je v zájmu životního prostředí, je slepá cesta a nemá perspektivu. Myslet si, že k prosperitě a ke zdravému životu se dostaneme přes extenzitu, je hloupost, přes nevýrobu ještě nikdo nezbohatl. Náš problém je, že za celých 33 let od listopadu 1989 ještě žádná vláda nezpracovala dlouhodobý výhled pro rozvoj našeho zemědělství jako celku.

16. srpna 2021

  • Nejčtenější

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

27. března 2024  17:29

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu...

Seznam zakázaných kotlů. Co vám od září hrozí, když v nich budete dál topit

23. března 2024

Premium Češi stále provozují nejméně 150 tisíc starých neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

25. března 2024  11:54

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200...

Loď v Baltimoru měla potíže už dřív, most si o nehodu říkal, soudí odborníci

27. března 2024  11:17

Bezprostředně po úterní nehodě lodi v americkém Baltimoru vedení společnosti, která loď provozuje,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bankrot zažehnán, zatím. Saúdové nalijí do luxusních elektroaut miliardu dolarů

25. března 2024  18:42

Americký výrobce luxusních elektromobilů Lucid získá od divize saúdskoarabského státního...

Parní Albatros opraví soukromá firma. Třicet let ho pak bude moci provozovat

28. března 2024  12:31

Největší z parních lokomotiv patřící Českým drahám se dočká opravy a bude opět moci na trať. Na...

Komora: Loni přibylo žadatelů o podporu, farmy se rozdělovaly účelově

28. března 2024  12:17

Po loňském spuštění tzv. redistributivní platby, tedy dotace, při které se vyplácí 3 500 Kč na...

Zemřel nobelista a průkopník behaviorální ekonomie Daniel Kahneman

28. března 2024  11:32

Ve věku 90 let zemřel izraelsko-americký psycholog Daniel Kahneman, který získal Nobelovu cenu za...

Dražší než Costa Concordia. Pojistné škody za Baltimore jdou do miliard dolarů

28. března 2024  10:58

Zřícení mostu Francise Scotta Keye v americkém Baltimoru může podle analytiků stát pojišťovny...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...