Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 37
13.09.2024 | ASZ
Nejvíce sledovaným jevem končícího týdne bylo a bude zcela nepochybně riziko možných povodní, přičemž průběh dešťových srážek v letošním roce je srovnáván s průběhem dvou novodobých rozsáhlých povodní v letech 1997 a 2002. Jaké škody způsobí povodně letos, se teprve ukáže, je však třeba zdůraznit, že na povodně je v současné době naše země připravena lépe než v minulosti, především ale díky existujícím protipovodňovým plánům a propracovanějším modelům komunikace mezi složkami IZS.
Do protipovodňové prevence se také od dob velkých povodní investovaly desítky miliard korun, je však třeba také připomenout, že se za celou dobu v ČR nepostavila jediná přehrada. Právě přehrady přitom hrají při povodních zásadní roli. Ne každý ví (nebo chce vědět), že stávající přehrady jsou schopné zadržet zhruba 3,4 miliardy kubíků vody, zatímco rybníky a další vodní plochy jen zhruba 0,5 miliardy kubíků, i proto, že je jejich retenční potenciál oslaben sedimenty na jejich dnech. Při přípravách na možné povodně také začaly státní podniky Povodí tento týden vodu z přehrad odpouštět, což je svým způsobem potvrzení významu přehrad při povodňových událostech. Vyšší potenciál zadržet a absorbovat vodu z dešťů, než přehrady má sice krajina (podle dřívějších výpočtů VÚMOP až 8,4 miliardy kubíků), realita je však o poznání horší (něco přes 5 miliard). Letošní povodně tak jsou a budou testem, jak se naše krajina dokáže s nadměrnými příděly vody vyrovnat, a snad také i argumentem, že minimálně v některých lokalitách by byla existence dalších přehrad žádoucí.
Evropská Komise odtajnila 14 hlavních doporučení pro Společnou zemědělskou politiku EU (CAP) na příštích 10 až 15 let jako výsledek Strategického dialogu, který odstartovaly protesty evropských zemědělců vůči podobě CAP na jaře letošního roku. Výsledky jsou ale, i z pohledu zemědělců, sporné. Ve škále uvedených doporučení je sice úmysl snižovat byrokracii či cílené posílení podpor na malé a nové farmáře, a také možné odmítnutí obchodní dohody mezi EU a jihoamerickými státy (MERCOSUR), podnikání v zemědělství ale mají na druhou stranu zasáhnout další regulace. EU například zvažuje snížení daní na rostlinné produkty, což by zhoršilo podmínky pro živočišnou výrobu. Ve hře má také zůstat uplatňování principu taxonomie (hodnocení potenciálních úvěrů ze strany bank na investice do zemědělství z hlediska dopadů podnikání na životní prostředí), což také téměř jistě povede ke komplikacím v chovech hospodářských zvířat a při výrobě potravin živočišného původu. Vzniknout má také nová instituce (European Board on AGRI-food), jakási evropská rada pro potraviny, a to zase generuje riziko vyšší byrokracie. Většina doporučení tak v praxi pravděpodobně vytvoří další impulsy k možnému dalšímu růstu cen potravin (snad až na pokles daní na rostlinné produkty), což může v důsledku vést k dalšímu nárůstu politických preferencí protievropsky založených stran, a tedy oslabení projektu EU jako takového.
Jedním ze zcela aktuálních impulsů je již několikrát zmiňované Nařízení EP a Rady č. 2023 z května loňského roku o dodávání komodit a produktů spojených s odlesňováním (EUDR). Mnohé tuzemské nevládní organizace sice vyzvaly ministra zemědělství Marka Výborného, aby se ČR postavila do čela zemí žádajících odklad aplikace uvedeného nařízení do praxe, aktuální informace ale signalizují, že pravděpodobnost odkladu není velká, mimo jiné z časových důvodů, neboť platnost je stanovena na samotný začátek příštího roku. Nařízení navíc oficiálně podporuje i řada členských států EU a je tak otázkou, zdali by byla k případnému odkladu i dostatečná politická vůle.
Ta bude ale nutná i na tuzemské politické scéně, a to při projednávání novely zákona o myslivosti, kterou se začal zabývat parlament. I když novela pochází z dílny Ministerstva zemědělství, a tedy koalice, a přípravy novely se zúčastnila řada nevládních organizací, mnozí, i koaliční poslanci s podporou předloženého materiálu váhají. Ten je přitom výsledkem celé řady kompromisů, ve své podstatě je ale přínosem, a lze konstatovat, že pokud uvedená novela „spadne“ i v tomto volebním období pod stůl, zůstane myslivost v ČR v nevyhovující a zakonzervované podobě, což je proti zájmu většiny lesníků a zemědělců i proti snahám o zlepšení stavu krajiny.
Petr Havel
Další články v kategorii Zemědělství
- Takové dýně se jen tak nevidí. Ty z Horních Těšic rostou do obřích rozměrů (09.10.2024)
- První ročník Traktoriády startuje svoji spanilou jízdu v sobotu 12. října v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi (09.10.2024)
- Co znamenají povodně pro české zemědělce? Pro mnoho nic, pro někoho katastrofu (09.10.2024)
- Zelináři: Záplavy zničily 60 ha polí se zeleninou, podmáčených je dalších 400 ha (09.10.2024)
- Francie letos kvůli nepříznivému počasí očekává výrazný pokles produkce vína (09.10.2024)
- Městům dali divočáci pokoj, zemědělcům však dále páchají obrovské škody (09.10.2024)
- Poušť Gobi dostala rudý nádech. Farmáři tam ve velkém suší chilli papričky (08.10.2024)
- Svaz vybral téměř 800.000 korun na podporu chovatelů zasažených povodněmi (08.10.2024)
- Evropské nařízení o odlesňování odloženo o rok, potvrdil ministr Výborný (08.10.2024)
- Český mák má pouze potravinářské využití, plocha letos vzrostla o 15 procent (08.10.2024)