Kliknutím zvětšíteSucho sužuje evropský kontinent už roky. Nedostatek vody ve střední Evropě nastal už v letních měsících v letech 2018 a 2019 a od té doby se stav nijak výrazně nezlepšil. Podle vědců způsobuje obavy zejména fakt, že hladina podzemních vod zůstává od té doby stále stejně nízká.
Projekt s družicemi
Odborníci ve studii zveřejněné v časopise Geophysical Research Letters dokumentovali změny ve zdrojích podzemní vody v posledních několika letech, a to pomocí dvou satelitů obíhajících kolem Země. Využili metodu satelitní gravimetrie. Družice se nacházely na polární dráze ve výšce 490 kilometrů a pro výzkum bylo rozhodující, aby byly od sebe vzdálené 200 kilometrů. Díky tomu, že se nemohly dostihnout je odborníci pojmenovali podle dětské animované pohádky Toma a Jerryho. Pohybovaly se rychlostí přibližně 30 tisíc kilometrů za hodinu a Zemi dokázaly oběhnout patnáctkrát denně.
Po jednom měsíci družice dosáhly úplného pokrytí zemského povrchu, což znamená, že každý měsíc poskytly odborníkům gravitační mapu Země. „Zpracování a výpočetní náročnost jsou zde poměrně velké. Máme k dispozici asi půl milionu měření za měsíc. Z nich pak určujeme mapy gravitačního pole,“ citoval portál ScienceDaily autora projektu a profesora v Ústavu geodézie Technické univerzity ve Štýrském Hradci v Rakousku (TU Graz), Torstena Mayer-Gürra. Analýzu dat provedl společně s profesorem Andreasem Kvasem.
Gravitační mapy se ale musely ještě upravit, satelity totiž nedokázaly rozpoznat rozdíl mezi mořem, jezerem nebo podzemní vodou. S vytvořením individuální hmotnosti pro každou vodní plochu museli týmu Torstena Mayer-Gürra pomoci další partneři projektu Global Gravity-Based Groundwater Project neboli EU G3P. Od údajů o celkové hmotnosti vody odborníci odečetli změny hmotnosti řek, jezer, sněhu a ledu a také vlhkost půdy. Na konci vznikla hmotnost podzemních vod. Na projektu spolupracovali odborníci z Rakouska, Německa, Švýcarska, Francie, Španělska, Finska a Nizozemska.
Výsledek studie je znepokojující, poukazuje totiž na velmi nejistou situaci se stavem podzemních vod. „Ještě před několika lety bych si nikdy nedokázal představit, že voda bude u nás v Evropě, zejména v Německu nebo Rakousku, problémem. Měli bychom se zamyslet hlavně nad zásobováním vody,“ uvedl Mayer-Gürr. Z jeho pohledu je nutné pokračující sucho dále dokumentovat, a to nejlépe ze satelitů z vesmíru.
Ve výzkumu budou pokračovat Evropská kosmická agentura ESA a NASA, a to v rámci projektu Mass-change And Geoscience International Constellation, neboli MAGIC. Na vyhodnocování dat bude opět pracovat TU Graz.
Zemědělství a energie
Nová studie vysvětluje, že se následky dlouhotrvajícího sucha projevují v mnoha oblastech. Deník The Independent píše, že poškozují přírodní biotopy a také ovlivňují zemědělství a zasahují do velkého množství ekosystémů. V létě roku 2022 se vyschlá koryta řek a mizení stojatých vod projevilo například tím, že řada vodních druhů přišla o své domovy.
Nedostatek vody však způsobil i problémy v dodávkách energie. Potíže měly jednak jaderné elektrárny ve Francii, které neměly dostatek chladící vody, a tak nemohly vyrábět dostatek elektřiny, ale také vodní elektrárny, které nemohly naplno pracovat. Sucho také způsobilo požáry lesů a trav v celé Evropě.
Sladkovodní krize
Evropa ztrácí kvůli změně klimatu každý rok kolem 84 gigatun vody, což ukazuje na sladkovodní krizi. Ta se už naplno projevila například v jihoafrickém Kapském městě, které bylo v roce 2018 na pokraji úplného vyčerpání všech zásob pitné vody. Není přitom samo. „Asi šestnáct zemí po celém světě se potýká s extrémním nedostatkem vody, způsobeným suchem, znečištěním vody a dalšími příčinami,“ citoval portál LRT profesorku z oddělení vodního inženýrství Univerzity Vytautas Magnus, Midonu Dapkienėovou. Odbornice doplnila, že velká města, jako je Istanbul, Moskva či Tokio, již sladkovodní krizi čelí, Londýn bude problém se zásobováním vody řešit již v roce 2025.
Jednou z hlavních příčin úbytku sladké vody je podle profesorky změna klimatu. Hladinu podzemních vod podle ní snižuje nedostatek dešťů a vysoké teploty. Druhým důvodem je podle odbornice rostoucí populace společně s rostoucí životní úrovní a taky zvyšující se poptávka.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
