Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 15
16.04.2024 | ASZ
Takzvaná havarijní novela vodního zákona se v tomto týdnu opět posunula o něco dále v legislativním procesu. Deklarovaným hlavním cílem dokumentu je přitom omezit rizika ekologických havárií obdobných kauze otrávené řeky Bečvy v roce 2020, což je úmysl chvályhodný, jako obvykle ale provázený spornými momenty. Tím hlavním byla povinnost znečišťovatelů monitorovat kontaminaci vypouštěných odpadních vod zvláště nebezpečnými látkami, například kyanidy. K tomu však nemají příslušní znečišťovatelé potřebné technologie, a proto půjde nakonec o povinnost monitorovat znečištění vybranými látkami, přičemž podrobnosti má stanovit vyhláška Ministerstva životního prostředí. Za nejvýznamnější znečišťovatele odpadních vod se sice v ČR v současné době považuje zhruba 200 subjektů, je ale zřejmé, že míru znečištění vypouštěných odpadních vod budou muset postupně dokladovat i střední a menší subjekty, tedy i zemědělské podniky, které samozřejmě mezi znečišťovatele vod také patří. Což by si měli všichni ti, jichž se problematika týká, uvědomit, a počítat s tím ve svém budoucím podnikání.
Pro praktikující sedláky je nicméně v současné době důležité sdělení Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF), který zahájí 15. dubna příjem Jednotných žádostí o dotace na letošní rok. Žádat lze přitom o přímé platby i takzvaná neprojektová opatření Rozvoje venkova, a to do 15. května 2024, poté mohou žadatelé podávat žádosti ještě do 10. června 2024, avšak se sankcí 1 % za každý den prodlení. Tak či tak by měl mít SZIF dostatek času na administraci žádostí, a Ministerstvo zemědělství již také oznámilo, že letos počítá, na rozdíl od předchozího roku, s vyplácením záloh. Lze tak předpokládat, že se zejména v závěru letošního roku a počátkem příštího zlepší situace v cash flow, což by bylo žádoucí, neboť termíny administrace podpor pro rok 2023 byla a jsou předmětem nemalé kritiky z řad některých zemědělců.
Letošní Jednotná žádost obsahuje některé změny, týkající se například neprodukčních ploch, stejně tak jsou až na příští sezónu odložena protierozní opatření v hospodaření na zemědělských pozemcích. Pro zreálnění podmínek zemědělského podnikání v ČR by ale bylo jistě žádoucí přijmout další změny. I proto tento týden požádal ministr Marek Výborný podnikatele zemědělství o náměty, jak upravit podmínky dotací směřovaných na investice, a to prostřednictvím dotazníku na tomto odkazu. Dotazník by měl být vyplněn a odeslán nejpozději do 26. dubna 2024, takže času mnoho není, je ale nanejvýš žádoucí, aby tuto nabídku zemědělci v ČR, včetně sedláků z rodinných farem, například prostřednictvím Asociace soukromého zemědělství ČR, využili. Už i proto, aby bylo možné v dalším období se na prezentované návrhy odvolávat.
Na evropské scéně pokračuje diskuse o podmínkách dovozů ukrajinské produkce, s tím, že bezcelní dovozy by měly dále pokračovat i po 5. červnu, kdy končí platnost stávajících pravidel. Pokud ale překročí objem dovozů některých komodit určitou hranici, zavede EU na tyto komodity opětovně cla. Konkrétně má jít o oves, kukuřici, kroupy, med, vejce, drůbež a cukr. Důležité přitom je, že do referenčního období bude zahrnut i rok 2021, tedy období před válečným konfliktem na Ukrajině, což v praxi znamená nižší srovnávací základnu pro případné stanovení dovozových kvót.
Vzhledem k tomu, že vůle pokračovat v bezcelních dovozech je celoevropská, je také zcela zbytečné usilovat o případné zákazy dovozů ukrajinských komodit na národní úrovni, což by si měli uvědomit především zastánci takových řešení. Princip volného pohybu zboží po území EU totiž znamená, že případným dovozům by národní zákaz stejně nedokázal zabránit, protože příslušná produkce by se mohla dostat na území ČR prostřednictvím reexportů. Definitivní podmínky obchodu s Ukrajinou by měl posvětit na svém posledním jednání v tomto volebním období koncem dubna 2024 Evropský parlament. Je přitom zřejmé, že na on-line konkurenci produktů z Ukrajiny, ale i z dalších třetích zemí se musí evropští zemědělci tak či tak připravovat a počítat s ní. I proto budou hrát stále důležitější roli investice do zemědělství, a to jednak s cílem snižovat náklady (a tedy i byrokracii), ale také zavádět modernější technologie s cílem zvýšit efektivitu produkce. Alespoň v některých aspektech by bylo možné naznačit potřebná řešení v podobě výše zmíněného dotazníku.
Petr Havel
Další články v kategorii Zemědělství
- Místo obvolávání obchodníků přichází elektronické tržiště pro zemědělce (07.02.2025)
- Pestrá krajina 2024: důkaz, že sedláci příkladně spojují zemědělství s péčí o přírodu (07.02.2025)
- Zemědělští výzkumníci se ode dneška mohou začít hlásit o Ceny ministra zemědělství (07.02.2025)
- Farmáři získají 2,3 mld. Kč na rozvoj venkova, z peněz mohou třeba založit dílnu (07.02.2025)
- Pěstovat druhově pestré lesy, které budou odolné klimatické změně, to je cíl nové strategie Lesů ČR do roku 2029 (06.02.2025)
- Na jižní Moravě se loni po letech útlumu výrazně zvýšila výroba vepřového (06.02.2025)
- Zavádí se nová dotace pro pěstitele raných brambor. Agrolesnictví má upravené podmínky. Novinky připravilo Ministerstvo zemědělství (06.02.2025)
- Farmáři budou moct na půdě mírně ohrožené erozí sami zvolit postupy hospodaření (06.02.2025)
- Tuzemská tržní produkce zeleniny loni klesla o sedm pct na 210.937 tun (05.02.2025)
- Šlechtitelé jabloní hledají odolné odrůdy pro měnící se klima (05.02.2025)