Nové nebezpečí pro skleníkové kultury
11.10.2006 | ÚZPI
Z tropických a subtropických oblastí byl do Evropy zavlečen mol třtinový, který poškozuje a ničí rostliny v tropických sklenících a ohrožuje produkci běžných okrasných rostlin a zeleniny. Od r. 2004 se šíří nový škůdce, který byl zavlečen okrasnými rostlinami dovezenými z tropů a subtropů. Tento škůdce poškozuje a ničí porosty rostlin v tropických sklenících a ohrožuje produkci běžných okrasných rostlin a zeleniny.
Zavlečení také ze sousedních zemí
Mol třtinový (Opogona sacchari) se stal dříve než ve své africké domovině významným škůdcem na banánech na Kanárských ostrovech. V současné době se vyskytuje také v Evropě ve skleníkových kulturách. Po zavlečení okrasnými rostlinami ze subtropických a tropických oblastí se škůdce v evropských zemích dále šíří.
Mol třtinový je silně polyfágní – jako potrava mu slouží velký počet rostlinných rodů a čeledí, např. Dracaena, Yucca, Arecaceae, Bromelaceae, Cactaceae, Chamaedorea a další palmy, Ficus, Musa, Strelizia, stejně jako domácí sortiment produkce jako Begonia, Dieffenbachia, Euphorbia pulcherrima, Hippeastrum, Saintpaulia, Sanseviera nebo druhy zeleniny Capsicum annuum a Solanum melongena. Ukázalo se, že jako hostitelé slouží především rostliny se ztlustlými stonky, hlízami, silnými rhizomy nebo masitými kořeny. Housenky se nacházejí také v dřevnatých částech stromů, ale i v obalovém materiálu, v dřevěných tyčích v květináčích, mrtvém dřevu a kůrovém mulči.
Až osm generací
Motýli žijí 5 až 7 dní a nepřijímají potravu. Jsou aktivní za soumraku a v noci. Samičky kladou vajíčka do rostlinných pletiv ve skupinách přibližně po pěti kusech. Žravé housenky se zavrtávají do rostlinných pletiv, jsou velmi pohyblivé a vyhýbají se světlu. Délka vývoje závisí na teplotě. Za příznivých podmínek se může vyskytnout až osm generací za rok. V Evropě přežívá škůdce jako tropický druh pouze ve skleníkových podmínkách.
Příznaky poškození
Příznaky poškození jsou variabilní podle hostitelské rostliny. Snůšky vajíček a první stadia housenek nelze nalézt. Housenky se živí na povrchu i uvnitř napadených rostlin a také v dřevnatých částech rostlin. Na požerové škody uvnitř rostlinných částí včetně kořenů poukazují mimo jiné provrtané otvory, propadlá měkká místa, dutiny nebo vadnoucí a opadající listy. Poškození může vést k lámání a odumírání rostlin. V místě požeru jsou nápadné drobečky trusu a rozdrolené pletivo.
Přírůstky rostlin musí být pečlivě prozkoumány a separátně za karanténních podmínek poskytnuty k dalšímu pozorování. Výskyt motýlů signalizují modré a žluté lepové desky. Chemická ochrana je vzhledem k skrytému způsobu života housenek a již vznikající rezistenci vůči insekticidním účinným látkám obtížná. Alternativní možností je použití nematod.
Další články v kategorii
- Rostliny na Pálavě mění kvůli suchu a teplu životní cyklus (04.11.2026)
- Online nákupy potravin rostou hlavně v regionech. Lákají slevami i širší nabídkou (04.11.2026)
- Ranní mrazíky mohou ohrozit na podzim nezvykle oživlou vegetaci (04.11.2026)
- Bayer uspěl ve sporu o rakovinu z Roundupu, čeká ho rozhodnutí o vyrovnání (04.11.2026)
- SZPI loni odhalila přes 2300 závadných šarží potravin, objem pokut se zvýšil (04.11.2026)
- Zjednodušení environmentálních plateb jako reakce na sucho nestačí, mladí zemědělci jsou v nevýhodě (04.11.2026)
- Grilované maso se špetkou propagandy. KLDR otevírá po celé zemi luxusní restaurace (04.11.2026)
- Jindřichohradecká Agro-la zdvojnásobila zisk, pomohla výroba pro řetězce (04.11.2026)
- Brusel chce velkým farmám seškrtat dotace. Česko se ostře brání (03.11.2026)
- Zemědělec Štefl: Předkupní právo nájemců půdy bylo protiústavní, oznamovací povinnost totéž v bledě modrém (03.11.2026)

Tweet



