Práškování lesů

Letadla plná vápna vyrazila na pomoc umírajícím smrkovým lesům v českých horách. Sypáním mletého vápence chtějí lesníci pomoct vyčerpané půdě. Metoda má ovšem i své odpůrce. Podle nich jde o drastický zásah vůči přírodě, který sice pomůže stromům, ale na ostatní druhy bude mít negativní dopad.

Moderátor (Pavla Charvátová, Pavel Dumbrovský)

Každých pět minut vynášejí letadla v zásobnících po jedné a půl tuně mletého vápence. Počasí je ideální, a tak letouny startují k nebi jeden za druhým. Kolem 2,5 tisíc tun vápence by měli letci v nejbližších dnech vysypat nad Jizerskými horami.

Vladimír Pavlata, šéfpilot:Je to na jih a my to budeme dělat severně. Tohle je osmý start, takže jich bude dneska asi tak 20, 25.

K vápnění lesníky donutil žalostný stav smrkových lesů. Rychle rostoucí stromy totiž vyčerpaly z půdy vápník a hořčík. Bez nich stromy umírají. Jen na Jablonecku je poškozena polovina porostu, z toho 10 % vážně.

Miroslav Kortan, Lesní správa, Jablonec nad Nisou:Smrky chřadnou. Je to vidět v barevných změnách na jehlicích. Víme to proto, protože ty hodnoty PH v půdě jsou velmi nízké.

Jenže ne každý z odborníků je přesvědčen, že to, co teď letadla dělají, je dobře. Vědci poukazují na pokusy ze 70. let, kdy vápnění změnilo druhovou skladbu rostlin.

Jakub Hruška, Česká geologická služba:Tam začaly růst kopřivy, které normálně samozřejmě v horském smrkovém lese nikdy nevyrostou, dojde jaksi k jednorázové, velmi dramatické změně půdního chemismu.

Ostatní evropské státy ale tuto metodu používají řadu let. Kromě Jizerských hor akce probíhá i na dalších deseti místech v republice.

Vladimír Pavlata, šéfpilot:Začali jsme první a myslím si, že jsme nejdál.

Na jednom se ale lesníci s ochranáři shodují - po sklizni smrkového dřeva by se měly do krajiny vrátit původní smíšené lesy. Ty by prý už takový zásah člověka nepotřebovaly.