OSN: za záplavy 2002 v ČR může globální oteplování

Globální oteplování je velkou hrozbou pro množství kulturních památek a přírodních skvostů, které jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Uvádí to nejnovější expertní zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), která mezi příklady negativních důsledků klimatických změn zmiňuje i ničivé záplavy v České republice v roce 2002, jež poškodily řadu vzácných historických budov. Celkové škody těchto ničivých povodní v Česku dosáhly 73,4 miliardy korun. „Poklady nevyčíslitelné ceny jsou ohroženy stoupající hladinou oceánů, záplavami a bouřemi,“ píše UNEP ve své zprávě pro mezinárodní konferenci v keňské metropoli Nairobi.

Studie z ohrožených historických lokalit připomíná egyptské město Alexandrie, které by prý mohlo zmizet pod stoupající hladinou oceánů, záplavy již do velké míry poškodily ruiny města Ajuttchajá na severovýchodě Thajska a předincké chrámové město Chavín v Peru ohrožuje tání andských ledovců. „Ochrana památek bude stále nákladnější,“ upozornil spoluautor studie Thomas Downing, podle něhož je nejlepším řešením obsáhlý plán zaměřený na zpomalení globálního oteplování.

Tisícileté sucho

„Odpovědí na klimatickou změnu nemůže být zavírání věcí do muzeí a zvířat do zoo,“ dodal ředitel UNEP Achim Steiner. Účastníci jednání byli rovněž seznámeni s dalšími varovnými příznaky klimatických změn. Důsledky extrémního sucha v Austrálii, které experti označili za nejhorší za uplynulých tisíc let, budou stát vládu na subvencích celkem 1,1 miliardy australských dolarů (skoro 19 miliard korun). Baltské moře nikdy v minulosti nemělo tak málo kyslíku jako nyní, upozornil švédský institut pro meteorologii a hydrologii. Roste naopak podíl sirovodíku, což může poškodit rybářský průmysl a turistiku. Indonéské ekologické organizace informovaly o tom, že lesní požáry v zemi zahubily letos na 1000 orangutanů, kteří přišli o potravu.