ČR využila předvstupní program Sapard na 105 procent

Dotaci získalo 1557 projektů zejména z oblasti zemědělství, potravinářství, venkovského rozvoje či pozemkových úprav.

Na podporách bylo vyplaceno včetně národního spolufinancování zhruba 4,1 miliardy korun proti původnímu rozpočtu 3,9 miliardy korun. Poslední peníze byly vyplaceny letos v říjnu.

ČR patří ve využití Sapardu k nejlepším mezi novými členskými zeměmi EU. Rozpočet na předvstupní období činil 3,9 miliardy korun, z toho 2,95 miliardy z unie, a vyčerpán byl do loňského 30. listopadu na 1495 projektů. Dalších 62 schválených investic získalo po dohodě s Bruselem podporu 232 milionů korun v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova, jenž rovněž slouží k čerpání peněz z EU.

Žadatelé předložili v letech 2002 a 2003 přes 3000 projektů, z nichž uspěla zhruba polovina. Uzavírání smluv na podpory skončilo 31. prosince 2003, peníze se ale v Sapardu vyplácely až po ukončení projektů.

V tuzemsku se podpory týkaly devíti různých opatření – především konkurenceschopnosti a modernizace tuzemských zemědělských i potravinářských provozů, rozvoje venkova, pozemkové úpravy či odborné pomoci. Nejvíce projektů, 349, představovaly investice do zemědělského majetku. Největší část peněz, čtvrtina z celkové částky, byla vyplacena na obnovu a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury.

Peníze ze Sapardu pomohly například při rekonstrukci farmy pro chov prasat v Soběslavicích, kterou provozuje společnost Agro Rubín. Mlékárna Otinoves dotaci využila k přístavbě sklepů pro dozrávání sýrů Niva. Obci Majetín podpora posloužila při rekonstrukci ozdravného centra mikroregionu Království.

Každý projekt byl prověřen minimálně třikrát a u příjemců dotací se uskutečnilo přes 6600 kontrol. Ty budou pokračovat i nadále, protože dotovaný projekt se musí udržet alespoň tři roky. Zkušenosti ze Sapardu podle ministerstva zemědělství výrazně pomohly při čerpání podpor ze strukturálních fondů EU. Nyní jsou využívány především u Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.