Plus a minus českého ekologického zemědělství

Nejnovější statistické údaje.

Plus

• Ekologické zemědělství v ČR zaznamenalo nárůst ploch i počtu farem. Výměra ekologicky obhospodařované půdy se zvětšila meziročně o desetinu, na 281 500 hektarů.

• Počet ekofarem se rozrostl o 134, na 963.

• Vyššímu zájmu o ekologické hospodaření prospívá také konkurenční prostředí v oblasti kontroly a certifikace. V minulosti tu fungovala pouze kontrolní organizace KEZ, během loňska byly pověřeny další dvě společnosti, ABCERT a Biokont CZ. Zjednodušila se také legislativa.

• Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy stoupl loni meziročně z 5,98 na 6,61 %, což je v rámci EU nadprůměr.

• Příznivě se rozšiřuje výměra orné půdy a trvalých kultur, jako jsou vinice a sady.

Minus

• I přesto, že více než čtyři pětiny ekologicky obhospodařovaných ploch představují trvalé travní porosty, tedy louky a pastviny, domácí nabídka biopotravin zdaleka nedostačuje pokrýt strmě rostoucí zájem spotřebitelů.

• Prodeje biopotravin sice loni podle předběžných odhadů vzrostly o 35 až 40 %, ale poptávka roste rychleji než nabídka. Proto ji kryjí stoupající měrou dovozy. Předloni se podíl zahraničních produktů blížil 60 %, loni ještě narostl.

• Vedle nevyhovující struktury ploch v ekologickém zemědělství je rovněž problémem to, že čeští ekozemědělci nejsou schopni nabízet větší množství produktů, které by mohli nabízet velkoodběratelům, tj. např. obchodním řetězcům nebo větším zpracovatelům.

• Problémem je rovněž značné rozptýlení ekofarem, což přináší problémy s logistikou.

• Ekologickému zemědělství chybějí peníze na investice a modernizaci.

• Domácí nabídku omezuje i nedostatek zpracovatelských kapacit, i když postupně přibývají.

Dalšímu pozitivnímu rozvoji napomůže hlavně zvýšení dotací, které se budou pro následující sedmileté období vyplácet z Programu rozvoje venkova, který z rozhodující části financuje EU. Počítá se s tím, že ročně by na ekologické zemědělství mělo jít kolem půl miliardy korun, zatímco v posledním období to bylo kolem 300 milionů Kč. Například na hektar orné půdy v uplynulých třech letech čerpali ekofarmáři 3520 korun. Letos obdrží 4266 korun (155 eur). U luk a pastvin se dotace zvyšuje z 1100 na 2449 korun (89 eur) na hektar a u sadů a vinic z 12 235 na 23368 korun (849 eur) na hektar. Dotace na ekozemědělství šly v letech 2004 až 2006 z Horizontálního plánu rozvoje venkova, který rovněž sloužil k čerpání evropských peněz.