Daň z nemovitosti: kdo, kdy a kolik

Ač se většinou jedná o pár desítek či stovek korun, dani z nemovitostí se vyhne jen málokterý majitel stavby či pozemku. Termín pro podání daňového přiznání na příslušném finančním úřadě je v úterý 31. ledna. Daň z nemovitostí musí platit většina majitelů staveb a pozemků, existují však výjimky vyjmenované v zákoně č. 338/1992 Sb. Osvobozeni od daně jsou například na 15 let majitelé - fyzické osoby novostaveb obytných domů, do roku 2007 včetně nemusí daň platit fyzické osoby, které získaly dům v restituci, zcela zproštěni této povinnosti jsou majitelé domů i rekreačních staveb, kteří mají průkaz ZTP a ZTP/P. U pozemků se výjimky vztahují na pozemky hájů, větrolamů a mezí na orné půdě nebo na rekultivované zemědělské a lesní pozemky (na 5 a 25 let).

Platí majitel, někdy i nájemce Novela zákona o dani z nemovitostí, která vstoupila v platnost v lednu roku 2005, nově upravila, v jakých případech platí daň z pozemku nájemce místo majitele. Je to možné pouze u pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidované tzv. zjednodušeným způsobem, nebo které jsou spravovány Pozemkovým fondem, Správou státních hmotných rezerv nebo Fondem národního majetku. Zjednodušený zápis v katastru znamená, že na tzv. listu vlastnictví k pozemku není uveden druh ani způsob využití pozemku. Tuto informaci lze ověřit buď z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí nebo na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (www. cuzk.cz).

Pro výpočet daně z nemovitosti potřebujete znát zpravidla velikost pozemku nebo půdorysu stavby, místní koeficient, který stanovují obecní úřady, a základní sazbu daně, kterou stanovuje zákon. U pozemků typu orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů se výměra půdy násobí průměrnou cenou půdy stanovenou v příloze vyhlášky ministerstva zemědělství. Místní koeficient je přibližně stanoven v zákoně dle počtu obyvatel lokality, ale obecní úřad jej může mírně upravovat, takže o jeho přesné výši se informujte tam. Násobením tímto koeficientem se vypočítá daň z nemovitosti u staveb a stavebních pozemků, ne však u zahrad. U bytů výpočet vychází z výměry bytu, ta se násobí koeficientem 1,2, a to proto, že k bytu patří podíl na společných prostorách domu. Vnašem příkladě bytu v Plzni majiteli nenáleží podíl na pozemku okolo domu, jinak by bylo pro tento podíl třeba spočítat i daň z pozemku. V případě daně z domů se vychází z půdorysu stavby, k zákonem stanovené sazbě (1 Kč za m2) se přičítá hodnota 0,75 za každé další patro domu.

Daň ze stavby se vztahuje i na další stavby příslušející k domu, pokud jejich výměra přesahuje 16 m2. Zákon stanovuje jiný základ daně u staveb určených k bydlení, podnikání, rekreačním účelům atd. Novostavby se nedaní Pokud by dům v Českých Budějovicích z našeho příkladu byla novostavba, ve které by její majitelé trvale bydleli, daň ze stavby ve výši 1558 Kč by nemuseli platit. Tato výjimka se nevztahuje na pozemek, který novostavbu obklopuje, tedy v našem případě na zahradu. Protože však daň z nemovitosti se platí, až pokud je vyšší než 30 Kč, majitelé by daňové přiznání podali, ale daň by neplatili. Stavební pozemek je ten, na který bylo vydáno stavební povolení. Až když dům na něm postavený projde kolaudací, přestanou majitelé platit daň za stavení pozemek a začnou platit daň za stavbu. "Sazba daně pro stavební pozemek se vztahuje pouze na výměru pozemku v m2 odpovídající půdorysu nadzemní části stavby, na kterou bylo vydáno stavební povolení. Zbývající část pozemku, po odečtení výměry pozemku stavebního, se zdaňuje jako druh pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí (zahrady, ostatní plochy aj.)," vysvětluje Jaroslav Růžek z ministerstva financí.

Daňové přiznání a platba Přiznání k dani z nemovitosti odevzdejte na finančním úřadě, pod který nemovitost spadá, do 31. ledna. Pokud se vyměřená daň pohybuje mezi 30 a 1000 Kč, zaplaťte ji do 31. května. Nižší daň se neplatí, vyšší je možné rozložit na čtyři stejné částky a splácet postupně. Pro výpočet daně je vždy rozhodující stav k 1. lednu zdaňovacího období, tedy ke změnám v průběhu roku se nepřihlíží. Pokud se údaje v přiznání z minulého roku nezměnily, znovu formulář vyplňovat nemusíte - úřad vám sám automaticky zašle složenku, kterou zaplatíte.

*** Příklad č. 1: Byt o velikosti 65 m2 v Plzni - městská část 3. Koeficient Plzně je standardně 3,5, městská část Plzně 3 má ale 4,5. Výpočet: výměra bytu x úpravný koeficient (podíl na společných prostorách bytového domu) x základní sazba daně x koeficient dle lokality umístění = daň z bytu 65 x 1,2 x 1 x 4,5 = 351 Kč Příklad č. 2: Rodinný dům v Českých Budějovicích - měststká část 3 (koeficient stanovený městem na 3,5), dům má dvě patra, zastavěnou plochu 178 m2, celková velikost pozemku je 545 m2, tedy na zahradu připadá 367 m2. Výpočet daně ze zahrady: výměra zahrady x základní sazby daně (0,75 %) přepočítaná z procent (vydělíme 100) x cena za m2 (stanovena vyhláškou) = daň z pozemku okolo domu 367 x 0,0075 x 5,72 = 15,744 Kč Zaokrouhlujeme nahoru na celé koruny, tedy daň je 16 Kč Daň z pozemku, na němž stojí stavba, se neplatí. Výpočet daně ze stavby: výměra půdorysu stavby x ( koeficient za podlaží (2 x 0,75) + základní sazba daně) x místní koeficient = daň ze stavby 178 x (1,5 + 1) x 3,5 = 1 557,5 Kč. Zaokrouhlujeme nahoru na celé koruny, tedy daň je 1558 Kč Všechny složky daně sečteme, tj. 16 + 1 558 = celková výše daně z nemovitosti = 1574 Kč