Bioodpad se více třídí po celé ČR a rostou i možnosti zpracování

Zájem lidí o třídění bioodpadu letos vzrostl po celé republice. Nová vyhláška ministerstva životního prostředí (MŽP) ukládá městům a obcím za povinnost od 1. dubna do 30. října zajistit místa pro oddělený sběr biologických odpadů rostlinného původu. Cílem je snížit jejich množství na skládkách. Města a obce, které oslovila ČTK v celorepublikové anketě, vydávají za svoz bioodpadu statisíce korun. Zvyšují se i možnosti, jak ho zpracovávat. Za neplnění povinností už jedna obec ale dostala pokutu.

Povinnost obce řeší poskytnutím kompostérů občanům, komunitním kompostováním, výstavbou kompostárny, kontejnery ve sběrném dvoře nebo třeba hnědými popelnicemi. Zatímco obyvatelé za odpad často nic neplatí, pro samosprávy jde o náklady navíc. Inspektoři životního prostředí do 18. září provedli kontroly u devíti obcí. Podle mluvčí České inspekce životního prostředí Radky Burketové udělili jednu pokutu ve výši 12 tisíc korun obci Újezdec na Prachaticku, která sbírání bioodpadu nezajistila.

Některá města na likvidaci také musejí doplácet. Na zlepšení sběru nicméně mohou využít evropské dotace. Podle ministerstva životního prostředí jen letos šlo 208 milionů korun na 75 projektů. "Biologicky rozložitelných komunálních odpadů rostlinného původu kompostárny často využívají. Na území ČR máme přibližně 400 kompostáren všech typů. Mimo kompostáren zpracovávají BRKO i bioplynové stanice," řekl ČTK ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart.

Například kompostárnu mají od léta Vražkov na Litoměřicku, Aš, Moravská Třebová, Holice nebo Litomyšl. Vyškov zpracovává od loňska bioodpad v bioplynové stanici. Starostové si však na mnoha místech republiky stěžují na problémy se znečištěním bioodpadu. Ten zpravidla využívají na hnojení městské zeleně nebo v zemědělství.

Jednu z nejnižších produkcí směsného odpadu v Česku vykazují Chvalšiny na Českokrumlovsku, a to i díky komunitní kompostárně. Obec byla nominována i na Odpadového Oskara, jehož pořádá ekologické sdružení Arnika. "Těch obcí, které začaly řešit bioodpady, je mnoho - všude se díky tomu snižuje produkce směsného odpadu," uvedl Milan Havel z Arniky.

Kompostárny často provozují soukromé firmy, třeba bioodpad z Liberce a Jablonce nad Nisou zatím míří do kompostárny společnosti SAP Mimoň. Obě města tak jako Opava ale plánují výstavbu vlastních kompostáren.

Kupříkladu v Olomouckém kraji byly radnice na třídění bioodpadu připraveny s několikaletým předstihem. V Olomouci lidé loni do srpna vytřídili 2346 tun bioodpadu a letos 2153 tun, město dlouhodobě podle Havla přesahuje 50procentní recyklaci.

V Praze využívalo do poloviny roku kompostejnerů na tříděný odpad téměř devět tisíc domácností a firem. Službu zajišťují Pražské služby, které svezly loni přes 6,6 tisíce tuny bioodpadu. Většina ho pocházela z domácností a z provozoven drobných živnostníků. Sezona není u konce a města včetně Prahy budou vyhodnocovat až ke konci října. Podle některých starostů navíc hodnocení zkresluje fakt, že kvůli suchu skoro nerostla tráva. Ministerstvo chce posoudit vyhlášku až rok či dva od jejího vydání.

Arnika také dlouhodobě upozorňuje na to, že se zelené odpady ze zahrad nebo parků nikdy nezapočítávaly do celkové produkce biologicky rozložitelných odpadů. Česko prý může mít problémy s plněním skládkové směrnice. S tím ale úřad zásadně nesouhlasí. Ekologičtí aktivisté chtějí, aby se celoevropská metodika sjednotila a údaje nahlášení EU se zpětně opravily.

Šárka Mrázová