Biopaliva škodí přírodě, už nejsou bio

Podle odborníků by se pro pohonné hmoty vyrobené z rostlin měl používat vhodnější termín agropaliva.

Ohledně biopaliv se rozhořel další spor. Biozemědělci a ekologové nechtějí, aby se pro pohonné hmoty vyrobené z řepky, obilí či kukuřice dál používalo současné označení. Je totiž značně matoucí. „Označení biopaliva je určitě nevhodné.

Protože při pěstování rostlinných paliv se nedodržují standardy, které jsou v Česku podmínkou pro používání označení bio,“ říká Tom Václavík ze sdružení Pro-Bio. Při pěstování biopaliv se totiž používá značné množství chemických hnojiv, navíc velké lány těchto plodin využívaných pro technické účely vytlačují z polí pestřejší a k životnímu prostředí ohleduplnější zemědělskou produkci. V zemích západní Evropy se podle Václavíka proto v posledních letech začíná pro pohonné hmoty obsahující rostlinnou složku používat vhodnější termín agropaliva.

K tomu se přiklánějí i další odborníci. „Termín agropaliva je rozhodně vhodnější,“ říká Kateřina Rezková, odbornice na biopotraviny. Problém s pojmenováním biopaliv vznikl v Česku kvůli nepovedenému překladu z anglického originálu. „Ale když se používá v češtině nebo v němčině, tak dochází ke zmatení pojmů a jenom to komplikuje život zákazníkům, ekozemědělcům, ekologickým organizacím,“ říká Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha. Angličané totiž říkají biopotravinám „organické potraviny“, takže se do žádného rozporu s použiváním složenin „bio“ u pohonných hmot nedostávají.

Paliva nesmí škodit životnímu prostředí

V Česku je však právě slovo „bio“ v zemědělství a potravinářství vyhrazené produkty ekologického farmaření. Podobný problém podle něj kromě Čechů a Němců museli řešit například také byrokraté v Bruselu. České ministerstvo životního prostředí (MŽP) se však zatím k jinému označování rostlinných paliv nechystá. „Chápu motivaci k používání pojmu agropaliva. Nicméně pro ministerstvo se těžko bude překračovat pojem z oficiálního překladu příslušné směrnice. Navíc žádný oficiální požadavek jsme na změnu pojmosloví od nikoho neobdrželi,“ říká Petr Holub, ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy MŽP.

Podle něj je spíše než pojmenování biopaliv důležitější, aby produkce rostlinných paliv neškodila životnímu prostředí. Stoupenci biopaliv proto vkládají naděje do takzvaných biopaliv druhé generace, která si nekonkurují s potravinářskou produkcí a mají mít nižší produkci CO2 oproti fosilním palivům. Studie vědců ze zahraničních univerzit a ústavů však varují, že biopaliva první i druhé generace produkují výrazně více skleníkových plynů než nafta či benzin, a výrazně tak přispívají k ničení klimatu. Rozšiřování ploch pro pěstování plodin k výrobě biopaliv také ohrožuje řadu druhů rostlin a živočichů.