Bobři na Břeclavsku pustoší přírodu

Hrůza. Neuvěřitelné. Katastrofa. I takovými slovy hodnotí někteří rybáři v Rakvicích škody, které u tamních rybníků způsobila početná rodina chráněných bobrů.

Ta si za obcí staví hráze, likviduje stromy, a dokonce svými norami podvrtává asfaltovou silnici vedoucí podél jednoho z rybníků. Rakvičtí přiznávají, že si s bobry zkrátka nevědí rady.

„V katastru obce je s bobrem problém hned na několika místech. Totálně zlikvidované jsou porosty u Kamenského rybníka. Tam už neroste téměř nic. Dále pak ničí porosty u uměle vytvořeného kanálu vedoucího od Přítluk pod sušárnou firmy Mia k jezerům za obcí,“ vyjmenoval rakvický starosta Petr Vajbar.

Jak dodal, bez povšimnutí pro bobry nezůstalo ani okolí tamní části Trkmanice. „Trkmanec – Rybníčky je přírodní památka, na jejíž obnovu jsme dokonce dostali dotace. No a teď se nám tam usadil bobr. To už je doopravdy moc,“ kroutil nevěřícně hlavou starosta, jenž přiznal, že neví, jak situaci řešit.

Rybáři jsou zoufalí

Stejně zoufalí a bezradní jsou v boji s bobry také tamní rybáři. Ti se dokonce snažili stromy omotávat pletivem.

„Píšeme dopisy, ve kterých upozorňujeme na to, kolik bobrů tady je. Nic ale nepomáhá. Jen u Kamenského rybníka, který má rozlohu jeden a půl hektaru, jsme jich napočítali osm až devět. Není nezvyklé zahlédnout dokonce samici, jak vozí na zádech svoje mladé,“ překvapil předseda rakvických rybářů Jaroslav Průdek.

Ten také podotkl, že bobři dokonce částečně i rybníky vysušují. A to tím, že si při stavění hrází na určitém místě zadržují vodu.

„Je to hrůza. Kdyby bylo borů jen tolik, jako v pětaosmdesátém roce, kdy se objevili, neměl bych nic proti. Tehdy totiž ohlodávali jen náletové dřeviny. To už ale dávno není pravda. Stromy, které zasadíme, nám za deset let zboří,“ rozčiloval se Průdek.

Pomoc? Silné pletivo

O problémech s chráněnými hlodavci ví i odbor životního prostředí Městského úřadu v Břeclavi „Nemůžeme spoléhat na to, že se nám bobr odstěhuje někam jinam. Proto musíme sázet na technické vymoženosti, které jsou k dispozici,“ sdělila vedoucí odboru Hana Hřebačková. Jak dodala, Povodí Moravy teď přišlo s novým řešením, které se osvědčilo v Rakousku.

„Spočívá to v tom, že se odkryje tenká vrstva hráze. Do ní se zasadí dostatečně silné pletivo, které se poté zahrne hlínou a zadrénuje. To bobr neprokouše. Povodí Moravy toho chce využít u Lanžhota,“ vysvětlila Hřebačková s tím, že jde o dostupnější a jednodušší řešení, než jakým je larzenová stěna. Ta má vzniknou zasazením do profilu hráze například v Břeclavi.

Další východisko nabízí skutečnost, že bobři nově spadají do nižší kategorie zvláště chráněných živočichů. „Kdysi se nemohly likvidovat ani bobří hráze. Stávalo se tedy, že se v nich zadržela voda a potom působila škody tím, že se vylila do polí. V současnosti je možné na základě udělení výjimky tyto hrázky odstraňovat,“ upozornila vedoucí břeclavského odboru.