Ekologové mohou jásat. Designéři vymysleli nábytek, který umí vyrobit jídlo

* Designéři dokázali vytvořit nábytek, který funguje na základech fotosyntézy a umí produkovat jídlo.

* Zelené nádoby obsahují bioreaktor, jenž přeměňuje teplo, světlo a oxid uhličitý na potravu pro mikroorganismy a následně jídlo.

* Vzniklá sinice je bohatá na bílkoviny a už dnes se běžně prodává v obchodech se zdravou výživou, například jako doplněk do ovocných nebo zeleninových nápojů.

Místo klasické lampy ze stropu visí zelený blob naplněný probublávající tekutinou. Stejné skleněné nádoby stojí nebo jsou zavěšené v obývacím pokoj či kuchyni. V každé z nich je ukrytý malý bioreaktor, který dokáže okolní teplo, oxid uhličitý a světlo přeměnit na potravu pro mikroorganismy a následně na jídlo pro lidi. Pak už jen stačí otočit kohoutkem a nalít si přesně tolik, aby člověk utišil hlad. 

To, co na první pohled vypadá jako scéna ze sci-fi filmu, už dnes funguje. "Hledali jsme způsob, jak vytvořit doplněk stravy díky recyklaci toho, co už nepotřebujeme," říká k myšlence Američan Jacob Douenias, který společně s Ethanem Fierem dokázal využít princip fotosyntézy a vytvořili nábytek naplněný modrozelenou vláknitou sinicí spirulina. 

"Má výborné nutriční hodnoty a až polovina jejich váhy je tvořená bílkovinami v závislosti na tom, jak jsou pěstování," dodává designér. A právě díky vysokému obsahu živin se už dnes tato sinice běžně používá jako doplněk stravy; přidává se například do ovocných a zeleninových nápojů.

Přestože se bakterie chutí nedá přirovnat třeba k mrkvi nebo brokolici, její pěstování je daleko víc udržitelné a ekologické. Během tvorby prakticky nevzniká odpad. Designéři navíc spirulinu zvolili kvůli její výrazné barvě, vysoké schopnosti pohlcovat světlo či širokým možnostem využití v kuchyni.

Podle představ autorů by si lidé v následujících několika letech mohli sinici pěstovat doma, aniž by zatěžovali životní prostředí. Vyrobit si vlastní sinice by tak klidně šlo i v Evropě, produkce bakterie by nemusela být nutně vázána na tropické nebo subtropické klima.

Koncept má rovněž poukázat na úzké spojení lidí s mikroorganismy. "Lidé většinou nepřemýšlí o důležitosti mikroorganismů, a jak moc jsou naše životy ovlivněné bakteriemi. Proto jsme chtěli, aby tyto organismy byly viditelné a hmatatelné, i jako zdroje potravy," tvrdí Douenias.

Malé továrny kromě jídla produkují i teplo a světlo. Skleněné nádoby jsou složené z propracovaného systému pump, hadiček a rozvodů. Ty se ovládají přímo z domova prostřednictvím centrálního systému.

V současné době jsou zelené bloby umístěné v Muzeu současného umění v Pittsburghu, kde expozice potrvá až do jara příštího roku.

Kateřina Adamcová - redaktorka