EU může navrhnout prodloužení platnosti Kjótského protokolu

EU na příští klimatickou konferenci OSN, která se bude letos konat v jihoafrickém Durbanu, přijde možná s návrhem prodloužit platnost Kjótského protokolu. Zdroje blízké jednání agentuře Reuters dále sdělily, že by tak Mechanismus čistého rozvoje (CDM), jehož prostřednictvím evropský průmysl investuje do snižování emisí CO2 v rozvojových zemích, mohl fungovat i po roce 2012.

Evropští úředníci budou v několika příštích týdnech hledat společnou pozici před nadcházející klimatickou konferencí, která se odehraje v listopadu v jihoafrickém Durbanu. Podle agentury Reuters nyní vyjednavači zvažují možnost, že by EU podpořila prodloužení platnosti Kjótského protokolu do roku 2018 (jinak by skončil v roce 2012). Ten by byl poté nahrazen novou dohodou, která by stanovovala emisní cíle všem významným znečišťovatelům (v současné době stojí mimo Kjóto např. Spojené státy, ale také rychle se rozvíjející země jako Čína nebo Indie).

Pokud se na této pozici členské státy EU shodnou, pokusí se s ní vyjednavači v Durbanu odblokovat rozhovory, které se k budoucnosti Kjótského protokolu vlečou už čtyři roky.

Pokud by takový návrh prošel, mohlo by to obnovit důvěru investorů v CDM. Objem investic do projektů v rozvojových zemích se kvůli nejistotě ohledně budoucnosti mechanismu (vyjednavači v OSN ji spojují s dohodou o nových cílech v rámci Kjótského protokolu), propadly oproti loňsku na pětinu.

„Ještě to není oficiální pozice EU, ale je to něco, co si v uplynulých měsících získávalo podporu,“ uvedl pod podmínkou anonymity nejmenovaný evropský vyjednavač.

„Je zjevné, že si hodně stran přeje pokračování Kjótského protokolu a jeho systém založený na pravidlech. Možná se podaří pravidla zachovat i bez ratifikace (druhé fáze Kjótského protokolu),“ dodal.

Tématem se mají zabývat vrcholní evropští politici ještě před říjnovou Radou ministrů životního prostředí, na níž by se státy EU měly dohodnout, s jakou pozicí do Durbanu půjdou.

Evropská unie v uplynulých měsících odmítla návrh rozvojových zemí, který počítal s jednostrannou ratifikací druhé fáze Kjótského protokolu vyspělými zeměmi. Rozvojové země by oplátkou na to kývly na prodloužení platnosti Mechanismu čistého rozvoje. Proti jeho zavádění tyto státy protestovaly už při vyjednáváních o původním Kjótském protokolu z roku 1997.

EU má k prodlužování platnosti Kjótského protokolu výhrady, neboť ke snižování emisí nijak nezavazuje emitenty jako jsou Spojené státy, Čína nebo Indie.

Kjóto nebo fiasko

„Ratifikace (druhé fáze Kjótského protokolu) bude zemím trvat roky,“ říká Mark Lynas, klimatický poradce prezidenta Malediv, ostrovního státu, který se cítí být důsledky změn klimatu ohrožen.

„Mělo by to mít podobu nějaké přechodné právní úpravy, která by umožňovala další fungování Kjóta nebo určitého strnulého stavu, který by trval do doby, než dojde k dohodě o druhé fázi Kjótského protokolu,“ uvedl.

Některé mechanismy, jako jsou systém auditů nebo trh s uhlíkem, by mohly fungovat i bez nových mezinárodně závazných redukčních cílů.

Rozvojové země a neziskové organizace požadují, aby v nové dohodě zůstal zachován mechanismus nezávislého ověřování redukce emisí. Velcí emitenti přitom lobbují za vytvoření dobrovolného systému, v němž by odpovědnost za deklarované redukce emisí ležela na nich.

Kanada, Rusko a Japonsko ratifikaci nových cílů pro případnou druhou fázi Kjótského protokolu odmítly.

„Strany v EU, které tento plán podporují, nechtějí Kjótský protokol zabít,“ říká německý konzultant Hans Verolme, který pracuje pro několik neziskových organizací včetně Světového fondu divočiny (WWF).

„Mám z toho spíš takový dojem, že v Durbanu bude přijato nějaké rozhodnutí, které bude znamenat posun k vyjednávání o právně závazné dohodě v rámci skupiny LCA,“ dodal v odkazu na širší pracovní skupinu, v níž kromě signatářů Kjótského protokolu zasedají také zástupci Spojených států.