Klesá zájem o biofarmaření. Nejsou dotace

Bez dotací se farmáři do ekologického zemědělství příliš nehrnou. Za letošních prvních osm měsíců přibylo jenom dvacet farem. Přitom loni získalo certifikát ekologického zemědělství hned 403 farem.

Dotace jsou hlavní motivací, což potvrzují jak samotní sedláci, tak státní úředníci. „Staří ekologičtí farmáři dotace dostanou, ale pro nové je stát zastavil, takže se zastaví 
i jejich počet. Státní podpora je totiž hlavní důvod pro přechod na ekologické zemědělství," potvrdil Martin Leibl 
z ekologického oddělení ministerstva zemědělství.

Smělý plán

Kolik tedy biofarmáři stojí? Stát je podporuje od roku 2008, kdy vyplatil prvních 48 milionů korun. Tato částka pak vzrostla na více než 1,1 miliardy korun, kterou ekofarmáři dostali loni. Jiří Urban z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského však upozornil, že třeba loni ekofarmy vyprodukovaly potraviny za 2,1 miliardy korun, přičemž na českém trhu za ně zákazníci utratili 1,6 miliardy. Zbytek šel na vývoz.

V současné době biopotraviny zaujímají asi jednoprocentní podíl na trhu s potravinami. „Podle posledního průzkumu z roku 2010 je většina lidí zná. Občas je kupuje 30 až 35 procent, pravidelně pak asi deset procent lidí," upřesnil Martin Leibl.

Resort zemědělství si přitom vytyčil, že do roku 2015 zvýší tento podíl na českém trhu na tři procenta, přičemž podíl české produkce by měl představovat 60 procent. Ministerstvo by také chtělo do stejného data zvýšit podíl obhospodařované půdy ekologickými zemědělci na 15 procent. V současné době je tento podíl 11,55 procenta. „Je otázkou, jak se podaří nastavit dotace od roku 2014, ale je reálné toho dosáhnout," věří Martin Leibl.

Biopotraviny jsou však stále častěji k mání. „Biozemědělci tvoří až 20 procent prodejců a nacházejí si čím dál více spotřebitelů, i když jejich ceny jsou o něco vyšší," dodal Jiří Sedláček ze společnosti Archetyp, která v Praze provozuje dva farmářské trhy.