Lesy se na změny klimatu adaptují, tvrdí nová studie

Úbytek vody, který provází zvyšování průměrných teplot, škodí stromům méně, než se dosud předpokládalo.

Až dosud platilo za nezpochybnitelný fakt, že globální oteplování devastuje lesní porosty. Se zvyšováním teplot mizí voda, stromy usychají.

Podle Carlose Jaramilla, paleontologa ze Smithsonova ústavu pro výzkum tropických oblastí, je ale třeba teorii poopravit. Jaramillo se svým třicetičlenným mezinárodním týmem zkoumal fosilie v odlehlých skalních masivech Venezuely a Kolumbie. Zajímal se o zbytky stromů i jejich semena z paleocénu, nejstaršího období třetihorní éry.

V době před zhruba 56 miliony lety zaznamenala planeta prudký teplotní výkyv. Oteplilo se až o pět stupňů a obsah oxidu uhličitého v atmosféře stoupl v průběhu pouhých 10 tisíc let až dvaapůlnásobně.

"Dnes existuje mnoho klimatických modelů, které uvádějí, že pokud stoupne teplota tak výrazně, stromy umírají," řekl Carlos Jaramillo, který zveřejnil výsledky svých výzkumů v odborném časopise Science. "Naše objevy to ale nepotvrdily, nenalezli jsme žádné známky toho, že by lesy v nejteplejším období usychaly."

Vzdor očekávání našel svědectví, že lesy v době teplotního maxima na území dnešní Jižní Ameriky vzkvétaly. Dokonce nalezl některé nové druhy: v uvedeném období se zvětšila druhová rozmanitost. "Něco takového jsme rozhodně neočekávali," řekl Jaramillo britskému listu Guardian.

Jedním dechem dodává, že si uvědomuje, co může jejich studie přinést diskusi o globálním oteplování. "Mám vážné obavy, že se někteří lidé podívají na naši zprávu a prohlásí, že by nás změny klimatu neměly znepokojovat." Před takovým zjednodušením varuje.

Jeho studie ale rozhodně nahlodala důvěru k loňské zprávě výzkumníků z britského Hadley Centre pro klimatický výzkum. Podle jejich studie se zvýšení teploty o dva stupně Celsia oproti předindustriální úrovni promítne do 100 let úbytkem 20 až 40 procent rozlohy amazonského pralesa. Zvýšení teploty o tři stupně má znamenat zmizení 75 procent lesa a zvýšení o čtyři stupně zničí 85 procent jeho rozlohy.

Klaus Winter, který pracoval v týmu Carlose Jaramilla, si ale nemyslí, že nové závěry předcházející varování zcela popírají. "Pokud by zvýšení teplot vedlo ke katastrofálnímu suchu, potom mají nejhorší scénáře i nadále oprávnění.

Nečekané výsledky

Třetihorní lesy

Tým Carla Jaramilla zjistil, že pralesy se v extrémně teplém období paleocénu rozšiřovaly, v časově velmi krátkém období přibývalo i druhové rozmanitosti. To bylo v dokonalém rozporu s tím, co vědci očekávali.

Mizející lesy

Mnoho předcházejících studií dávalo do souvislosti prokazatelný úbytek lesů a zvyšování průměrné teploty. Například američtí vědci uvedli, že stromy na západě USA nyní umírají dvakrát rychlejším tempem než před třiceti lety. Teplota se tam zvýšila od roku 1970 téměř o půl stupně Celsia.

Škála příčin

Podle dosud převládajících představ stojí za zrychleným úbytkem stromů delší a více suchá léta, Ekologové připouštějí i vliv znečištění ovzduší či parcelace lesa, to ale považují za vedlejší faktory.