Majitelé biosadů berou dotace, bioovoce ale v obchodech není

Podíl ekologických sadů na celkové rozloze sadů je v Česku patrně nejvyšší z celé Evropské unie. Řekl to dnes na tiskové konferenci předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. V důsledku nesprávně nastaveného systému dotací řada pěstitelů pobírá dotace na sady, neprodukuje v nich ale žádné ovoce, upozornil. Čerstvé tuzemské bioovoce tak není v obchodech takřka k mání.

Podle unie bylo v Česku ke konci uplynulého roku 6453 hektarů biosadů, v nichž pěstovalo ovoce 643 ovocnářů. Ekologicky obhospodařované sady se tak na celkové rozloze sadů podílely 28 procenty. "Nemám zmapovány všechny země, ale dovoluji si tvrdit, že je to vůbec nejvíc v rámci celé Evropské unie," poznamenal Ludvík. Například Rakousko, které bývá označováno za "zelenou" zemi, má pouze 18procentní podíl biosadů. Celková plocha ekologických sadů v Česku je také větší než v mnohonásobně větším Německu.

Majitelé biosadů pobírají podle unijních pravidel dotaci, která kompenzuje vyšší náklady za používání biologických přípravků na ochranu rostlin, náročnější ruční práci a nižší výnos. Dotace na ekologické sady v ČR je ovocnáři odhadována zhruba na 100 milionů korun ročně.

Systém nastavení dotací pro ekozemědělce kritizovala již loni Agrární komora. Ministerstvo na kritiku letos reagovalo tím, že pravidla pro pobírání dotací zpřísnilo. Podmiňuje je například povinným prořezáváním stromů či sečí v sadech. Podle Ludvíka to sice pomůže odstranit nejkřiklavější případy "pasivních pobíračů dotací", přesto je to prý málo.

Manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová loni řekla, že cílem dotačního systému rozhodně není podpora spekulantů. "Jedná se o jeden z principů ekologického zemědělství, který je velmi důležitý z hlediska údržby krajiny, zachování a podpory biodiverzity, což mnohým kritikům často uniká - za to jsou ekologičtí zemědělci 'odměňováni' formou vyšších dotačních podpor," uvedla.