Národní parky nebudou továrnami na dřevo

Když před dvěma lety začali silničáři v Česku kácet aleje podél silnic, strhl se kolem toho poprask, přestože šlo v řadě případů o staré, nemocné či poškozené stromy.

Přitom to, že se v nejcennějších částech české přírody, národních parcích, každoročně pokácejí desetitisíce zdravých stromů, zatím procházelo téměř bez povšimnutí.

Do budoucna se to však má změnit. Po vzoru moderních národních parků západní Evropy chce české ministerstvo životního prostředí (MŽP) rozšiřovat v tuzemských národních parcích takzvané bezzásahové zóny. Tedy oblasti ponechané přirozenému vývoji bez hospodářské činnosti člověka. „Velkým omylem je dívat se na parky optikou hospodářských lesů,“ říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Pro turisty jsou totiž bezzásahová území prakticky jedinou možností, kde mohou vidět, jak skutečně „funguje“ příroda. „Národní parky jsou nejen v České republice, ale i v dalších zemích vyhlašovány pro zachování nejcennějších částí přírody a pro umožnění průběhu přírodních procesů, které v okolní, lidskou činností výrazně ovlivněné krajině, probíhat nemohou,“ říká Vladimír Dolejský, ředitel odboru péče o národní parky MŽP.

Přirozené procesy jen v bezzásahových zónách

„Bezzásahové zóny v národních parcích jsou tedy, spolu s malými územími v národních přírodních rezervacích, jedinými místy, kde probíhají přirozené procesy v lesích, které představují původní vegetaci většiny našeho území,“ dodal Dolejský.

Ministerstvo proto připravuje postupné rozšiřování bezzásahových zón. Ke změně však nedojde ze dne na den. „Nejde o jednorázový, aleo dlouhodobý proces. Porosty jsou na tento přechod připravovány v průběhu jednoho i několika desetiletí,“ doplnil Dolejský. V rámci přechodného období se například přibližuje složení stromů přirozené skladbě, snižuje se tedy zastoupení smrkových monokultur ve prospěch smíšených lesů.

Například v Národním parku Podyjí se od jeho vyhlášení v roce 1991 zvětšilo bezzásahové území v lesích z původních 30 na současných 42 procent. „Dosáhnout chceme 75 procent rozlohy parku, kde by byla bezzásahová zóna,“ uzavřel ředitel parku Tomáš Rothröckl.