Odborníci jsou spokojeni s přirozenou obnovou lesa na Šumavě

Až 5000 mladých stromků roste na jednom hektaru lesa v Národním parku Šumava, který byl ponechán samovolnému vývoji. Vyplývá to z monitoringu, který byl v posledních dvou letech proveden na 151 plochách rezervace. Vývoj jasně ukazuje schopnost přirozené regenerace a vzniku nové generace lesa. Novinářům to dnes řekl vedoucí oddělení péče o ekosystémy Petr Kahuda.

Nová generace lesa, která v bezzásahových územích vzniká, je podle vědců z hlediska ochrany přírody cennější a přirozenější než vysázený les na asanovaných holinách. V horských smrkových lesích roste v průměru více než 3000 kusů mladých smrků vyšších než 20 centimetrů na hektar. Tedy dost na to, aby byla zajištěna kontinuita lesa. V některých oblastech, například Trojmezné, roste až 5000 smrků vyšších než půl metru.

"V lesních porostech se samovolným vývojem se semenáčky vyvíjejí samy bez lidské péče. Probíhá zde přírodní výběr a přežijí jen ty stromky, které mají dostatek světla, tepla, vláhy či živin," vysvětlil Kahuda. V lesních porostech zásahových se podmínky pro přirozenou obnovu - respektive pro její vznik - uměle vytvářejí, či se obnova dostavuje sama, a pak se o ni lesníci aktivně starají.

I přes množství vlivů, které na mladé dřeviny působí, jsou lesní porosty ponechané samovolnému vývojem rychleji či méně rychle (podle lokality) přirozeně obnovovány, a to buď semeny ze stojících mateřských stromů nebo přenosem semen z okolí větrem či v ptačím trusu. V horských smrčinách je to přirozeně smrk, druhou nejčastější dřevinou mezi semenáčky je pak jeřáb. V nižších polohách nejcennějších zón jsou to i buky a jedle.

Změnu péče o lesy na Šumavě požadují druhým rokem politici v čele s Milošem Zemanem a jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou (ČSSD). Nelíbí se jim holiny, které vznikly po orkánu Kyrril, a suché stromy, které po kalamitě zničil kůrovec.

Vědci ale zásadně odmítají názory, že by se nezákonně mělo proti lýkožroutovi zasahovat v první zóně parku. Posláním národního parku Šumava je ze zákona zejména ochrana či obnova samořídících funkcí ekosystémů, lesy nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských.

Národní park se rozkládá na 68.064 hektarech, z 80 procent ho pokrývají lesy. První zóna se nyní skládá ze 135 malých území na rozloze 13 procent. Park byl vyhlášen v roce 1991 nařízením vlády. Ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) při své nedávné návštěvě Šumavy řekl, že ve spolupráci s obcemi a kraji připraví návrh zákona o šumavském parku. Hotov by měl být v pololetí příštího roku. Nový návrh zonace má vedení parku předložit ministerstvu do konce září. První zóny by se měly scelit na 21 až 30 procent plochy.