Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení přijala novelu vodního zákona

Novela vodního zákona přináší řadu změn, jež vyplynuly z praxe a mají snížit administrativní a finanční zátěž. Zároveň přináší změny, které mají příznivý vliv na životní prostředí a jeho ochranu.

Poslanecká sněmovna dnes přijala ve třetím čtení novelu vodního zákona. Jedná se o obsáhlý soubor změn, které si vyžádal vývoj vodního hospodářství po téměř deseti letech účinnosti zákona a nutnost dostát závazkům vyplývajícím z členství ČR v EU. Novela se začala připravovat již v polovině roku 2007. Na přelomu let 2008 a 2009 prošel návrh meziresortním připomínkovým řízením a postupně bylo vypořádáno přes 1000 připomínek, z toho 512 zásadních. Důsledně se přihlíželo k tomu, aby změny reagovaly na nedostatky aplikace vodního zákona v praxi a snižovaly administrativní zátěž.

„Vodní zákon představuje legislativní normu zásadního významu, mj. proto, že se dotýká velkého množství subjektů od institucí veřejné správy přes podnikatelské subjekty až po prakticky každého občana,“ vyjádřil se ministr zemědělství Jakub Šebesta. „Důležitým prvkem schválené novely je zachování stávající výše poplatků například za odběr podzemních vod a vypouštění vod odpadních. Výše poplatků zůstala zachována zejména vzhledem k ekonomické krizi a znamená nezvyšování nákladů jak soukromých osob, tak podnikatelů.“

Z hlavních změn lze uvést zavedení tzv. výrobkového přístupu, kdy lze pro čistírny odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel použít certifikovaný výrobek a k realizaci postačí pouze jeho ohlášení. Nejvíce diskutovaná byla otázka vztahu provozu malých vodních elektráren k minimálním zůstatkovým průtokům ve vodních tocích, kde jsou v protikladu zájmy podnikatelské a výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů se zájmy ochrany přírody a rybářství. V tomto směru bylo odsouhlaseno řešení, kdy regulace bude uplatněna ve vodohospodářských plánech povodí, které budou účinné od roku 2015. Významnou je rovněž nová úprava správního trestání.