Přírodu Krkonoš ohrožuje přemnožená kleč. Musí pryč

Borovice kleč uměle vysazovaná v Krkonoších po druhé světové válce se natolik přemnožila, že začíná ohrožovat chráněné rostlinné a živočišné druhy.

Vedení národního parku proto musí přijít s radikálním řešením: na vybraných místech nechá keře odřezat.

"Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy," řekl ředitel parku Jan Hřebačka.

Po několikaleté přípravě se správa parku rozhodla k prořezávce na bezmála 179 hektarech krkonošských hřebenů. To je plocha jako zhruba čtyřicet Václavských náměstí, které má něco přes čtyři hektary.

"Na 178,7 hektarech krkonošských hřebenů dojde k místy jen kosmetické, jinde však výrazné redukci keřů kleče, které byly vysazené při horském zalesňování v padesátých letech, ale i později," řekl mluvčí parku Radek Drahný. Dodal, že s umělou výsadbou se skončilo až v roce 1991.

Začíná se na 38 hektarech, odveze se milion tun

Letos se začíná s prořezávkou kleče na prvních 38 hektarech na Labské louce, přičemž se bude postupovat od křižovatky U Čtyř pánů k severu k Violíku. První etapa skončí příští rok.

Odhaduje se, že jen z této oblasti se odveze více než tisíc tun dřeva. Vybrané keře se přitom budou odstraňovat většinou dlouhými nůžkami. Kleč odvezou malá nákladní auta s přísnou euronormou, vozila budou pravidelně kontrolována, jestli z nich neunikají kapaliny.

Auta nebudou jezdit v turisticky nejvytíženějších časech, v neděli ani nevyjedou. Příští rok by v oblasti pod Violíkem, daleko od cest, měl asi 300 tun odvézt vrtulník.

"Zvažovali jsme i použití levnější lanovky, ale šlo by o příliš velký zásah do terénu," vysvětlil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Dodal, že štěpka z borovice kleč se využije jako alternativní zdroj paliva.

První etapa za 5,3 milionů

Odstranění rozpínavých keřů na prvních 38 hektarech vyjde letos a příští rok na 5,3 milionů korun.

Pětaosmdesát procent nákladů pokryjí peníze z evropského Operačního programu Životní prostředí, deset procent dá KRNAP a zbylých pět procent Státní fond životního prostředí.

Hrozba pro krkonošskou květenu i půdu

Rozpínající kleč je hrozbou i pro rostliny, které rostou jen v Krkonoších, a pro další cennou květenu. Třeba pro jestřábníky, arniku nebo ostřici Bigelewovu.

Kořeny kleče navíc narušují půdní struktury. Některé z nich se přitom vyvíjely od poslední doby ledové a jejich vývoj ještě neskončil. "Kleč se tak stala hrozbou pro unikátní krkonošskou tundru," dodal mluvčí parku Radek Drahný.