Varování před katastrofou. Nedostatek vody bude mít i Česko

Nová zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny přitvrdila v katastrofických prognózách.

Varujících prognóz o vlivu klimatických změn na lidstvo už bylo mnoho, ale zatím žádná nebyla tak alarmující a apokalyptická jako ta, kterou dnes v Japonsku zveřejnil Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN.

Dokument naznačuje, že lidská civilizace směřuje když ne do záhuby, tak alespoň do velmi neradostné a obtížné budoucnosti.

Klimatických výkyvů a jejich dopadů podle IPCC přibývá a bude přibývat.

"Na planetě nebude nikdo, koho by se důsledky klimatických změn nedotkly," tvrdí šéf panelu Rajendra Pachauri.

Z obsáhlého dokumentu o 49 stranách jsme pro vás vybrali některé základní body a závěry.

1) Změny budou pravděpodobně velké a nevratné. Nejdříve se dotknou zvířat a rostlin, potom člověka.

2) Velkým problémem budoucnosti podle ICPP bude voda. V některých oblastech jí bude příliš mnoho v důsledku vydatných dešťů a záplav, jinde bude naopak sucho a nedostatek pitné vody. Propast mezi těmito oblastmi se zřejmě bude prohlubovat.

Bioklimatolog Miroslav Trnka z Centra výzkumu globální změny CzechGlobe při Akademii věd ČR už loni na podzim varoval, že i Češi si budou muset zvyknout na nedostatek vody.

"Pršet bude pravděpodobně méně často, ale o to vydatněji, takže je riziko, že voda v půdě nezůstane a odteče povrchově," citovala Trnku ČTK.

Pokud by se podle něj naplnila očekávání modelů, které předpokládají výrazné zvýšení teplot s výrazným snížením srážek v některých měsících roku, pak by důsledky pro českou krajinu byly dramatické. Problémy by měla například zemědělská výroba a musely by se budovat nové vodní zdroje.

3) Zpráva předpovídá, že různé země v důsledku dramatických dopadů klimatických změn zaznamenají roční propady ekonomiky od 0,2 až do dvou procent.

"Někteří ekonomové tvrdí, že je složité vypočítat přesné ekonomické ztráty v důsledku katastrofálních živelních pohrom. To však neznamená, že tyto ztráty neexistují," uvedl pro agenturu Reuters Bob Ward z London School of Economics.

4) Války a násilné konflikty kvůli nižším úrodám, menší dostupnosti potravin nebo jejich zdražení jsou velmi pravděpodobné, uvádí se ve zprávě mezivládního panelu. Zvětší se rozdíl mezi bohatými a chudými.

"Když je zdrojů dost, všichni jsou optimističtí. Jakmile jich je málo, lidé jsou nervózní. Probíhají stranické půtky, stát se oslabuje. Když je něčeho nedostatek, okamžitě vznikají distribuční mafie. Stát začne být zmítaný vnitřními konflikty, je oslabován zvnějšku," řekl před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz český geolog a klimatolog Václav Cílek.

5) Během nadcházejících dvaceti až třiceti let budeme svědky kyselejších oceánů, tání ledu v Arktidě a mizení korálů v moři. IPCC předpokládá výrazný úbytek ryb v mořích a oceánech.

6) Pokles úrody kukuřice, pšenice i rýže se očekává zejména po roce 2050. Přitom počet lidí na planetě přesáhne devět miliard.

7) Do roku 2100 přijdou stamiliony lidí o domovy kvůli záplavám v pobřežních oblastech a ztrátě úrodné půdy.

autor: Martin Novák