Vědci představili nový bioplast. Plně se rozloží a okolí pohnojí

Světlo světa spatřily nové, v přírodě plně odbouratelné kelímky a nádoby z "bioplastu". Výzkumníci z Wyssova institutu při Harvardově univerzitě k jejich výrobě využili takzvaný Shrilk. Vlastní patentovaný materiál z chitosanu - formy chitinu, který je druhou nejčastěji se vyskytující biologickou látkou na světě, a proteinu derivovaného z hedvábí. Výrobek ze shrilku se podle nich v přírodě bez vedlejších negativních dopadů plně rozloží do pár týdnů a navíc zapůsobí také jako hnojivo.

Stávající bioplasty z celulózy mají podle perfekcionalistů z Harvardu velkou nevýhodu - v přírodě se sice rozloží, i přesto však po nich zůstane nějaké reziduum, které může následně působit potíže. Pracovníci z Wyssova institutu se tak posledních několik let věnovali vývoji dokonalejší látky. A uspěli.

Novou látku už v roce 2011 nazvali Shrilk (složenina anglického shrimp a silk, tedy kreveta a hedvábí). Od té doby pilně pracovali na tom, jak zdokonalit proces formování shrilku a jeho testování. Nyní konečně dospěli k efektivnímu způsobu, jak jej modelovat a masově vyrábět.

„Výrobky ze shrilku je konečně možné masově vyrábět. Zachovávají si dobré mechanické vlastnosti odpovídající stávajícím plastům,“ stojí v závěrech výzkumu."

Podle nich by nový materiál mohl být téměř okamžitě využit jako plnohodnotná náhrada odpadních pytlů, obalových materiálů či plen.

„Nejrůznější průmyslová odvětví potřebují urgentně přehodnotit svůj přístup a přejít na udržitelné, masově produkovatelné materiály,“ prohlásil ředitel institutu Donald E. Ingber. Podle něj je velkou výhodou shrilku také to, že při svém rozkladu postupně uvolňuje živiny, které tak přímo poslouží pro své okolí jako hnojivo.

Výzkumníci rovněž upozornili, že jen ve Spojených státech se ročně vyprodukuje přes 34 milion tun plastového odpadu, přičemž jen 7 procent je využito k následné recyklaci. Do světových oceánů a moří bylo zatím dle odhadů „vyhozeno“ zhruba 100 milionů tun plastů, na pozemských skládkách jich je pak nesčetněkrát více, nicméně bude trvat asi tisíc let, než se kompletně rozloží.