Houbaři mají žně. Pozor na smrtící závojenku, varuje odbornice

Loni, ani předloni nic, včera se ale Mirka Gabrhelová nestačila v lese u Znojma divit. Z nejsušší oblasti na jižní Moravě si přinesla koš plný praváků. „Překvapilo mě to, houby se tu často nevyskytují. Brali jsme jen hřiby a kuřátka, babky jsme nechávali,“ podělila se o neobvyklou úrodu žena ze Znojma.

Počasí houbařům přeje na celé jižní Moravě. A podle brněnské mykoložky Jiřiny Hrabákové jim radost nezkazí ani současné prudké ochlazení. „V předchozích dnech bylo teplo a přiměřeně vlhko. Podhoubí je nastartované, krátké výkyvy teplot jeho růstu neuškodí. Houby jen poletí,“ ujistila znalkyně spolupracující s Moravským zemským muzeem v Brně.

Kromě hřibů dubových a smrkových si přinesla z víkendového průzkumu Ždánického lesa za Brnem i kozáky habrové, klouzky a růžovky. Ale také vzácné druhy. „Byla to nádhera vidět a sbírat exempláře jako je hřib pružný, Quéletův, plavý i bronzový. Běžně se nevyskytují. Nyní ale mají tyto původem středomořské druhy příznivé podmínky. Vyskytují se na vápencových podložích ve starších dubových porostech a potřebují jen malou vlhkost,“ vyzdvihla Hrabáková.

Vzácné druhy hřibů Přestože se vzácné druhy hřibů vyskytují zhruba jednou za pět let, je pro jižní Morava přívětivější. „Na Vysočině nevyrostou, je tam na ně zima. Vyskytují se kolem Brna, u Mokré Horákov i ve směru na Velkou Bíteš ,“ poradila.

Rozpoznat neobvyklé druhy hub je podle ní úkol i pro znalce. Všichni houbaři by se ale měli mít v těchto dnech na pozoru. „V listnatých lesích začíná růst závojenka olovová. Ta je po muchomůrce zelené druhá nejjedovatější houba vůbec. Lidé si je mohou zaměnit s pečárkami neboli žampiony. Její malé plodnice připomínají hříbečky a lidé je mohou vydloubnout s jinou houbou,“ vyzvala k pozornosti Hrabáková.

Po nocích zpracovává úrodu hub i Jaroslav Komoň z Blanska. „Sušíme, zavařujeme je ve sladkokyselém nálevu nebo rozdáme sousedům. Dáváme je do polévek, děláme smaženici nebo guláš,“ dělal chutě nadšenec.