Díky teplé zimě se snadněji zbavíte plevelů, říká zahradnice

Ovocnáři se obávají, že teplá zima přinese mrazivé jaro a pomrznou květy. Včelaři trpí už teď, protože kvůli nezvyklému teplu decimují jejich včelstva roztoči. A zahrádkáři vyčkávají, co dalšího bláznivé počasí v příštích týdnech a měsících přinese. V klidu mohou zůstat milovníci dokonalého trávníku.

"Vyklíčily plevele, z čehož já osobně mám radost, protože na jaře pak bude snazší se jich zbavit, " reaguje Ludmila Dušková ze zahradnické firmy Semena Vaněk na dotaz, co říká současnému teplému počasí.

"Buď je spálí mráz, který může přijít kdykoliv. A nebo ten vzešlý plevel půjde krásně zlikvidovat – vytrháním nebo herbicidy – ještě předtím, než připravíte záhony k setí nebo sázení," vysvětluje Dušková pozitivní stránku věci.    

Trávníkům hrozí sněžná plíseň

"Lidé si dělají legraci, že už asi budou muset začít sekat trávu, obzvláště ti na jihu Moravy," říká Tomáš Šena, odborník na péči o trávníky. Pokud by naráz udeřily mrazy, nebo by na měkkou zem napadala souvislá vrstva sněhu, dojde ale podle něj k dramatickému rozšíření plísní. "Trávníky mohou zažít devastaci," dodává.

Ludmila Dušková varuje, že by trávníkům mohly hodně ublížit i holomrazy. "Aby se v takovém případě eliminovalo poničení trávníku, hlavně po zmrzlém trávníku nechoďte!" I kdyby ale současný teplý ráz zimy bez sněhu pokračoval, neznamená to podle ní, že se mu vyhne sněžná plíseň. "Nezvykle vysoké teploty a zvýšená vlhkost jsou pro plísně ráj i bez sněhu. I když tedy na vašem trávníku sníh neleží, sněžná plíseň se na něm pravděpodobně objeví."     Správně ošetřovaný a živený trávník vidí jako odolnější. "Pokud jsou konečky trávy roztřepené a zažloutlé, tak se takto  oslabená tráva plísni neubrání. Doufejme, že už větší sněhová nadílka nepřijde. Zima ovšem pro  'trávníkáře' končí až v půlce března, a to je ještě za dlouho."

Ovocné stromky mohou dopadnout ještě hůř

Co se prý letos asi neuhlídá, je kadeřavost broskví(Taphrina deformans). Postřik proti ní se totiž provádí ideálně třikrát během zimy, když teploty výjimečně vylezou po tři dny nad 5 °C. "Jenže tuto zimu je teplo v podstatě pořád, takže toto houbové onemocnění v pupenech pěkně bují. Zpětně je jasné, že to chtělo stříkat už v listopadu, hned po opadu listů," míní Dušková.   

A zdaleka nejde jen o kadeřavost broskví. "Na některých místech na Moravě už ovocné stromy narašily natolik, že pokud tam teď přijdou avizované mrazy, bude pro letošní rok po meruňkách a dalším peckovém ovoci," vysvětluje majitel ovocných sadů v Tuchorazi u Českého Brodu František Vyšata, jaké důsledky může mít prudké mrazivé ochlazení po týdnech nezvykle teplé zimy.

U Brodu naštěstí stromy ještě příliš nenarašily. "Pro nás bude rozhodující období mezi druhou polovinou dubna a první polovinou května, kdy kvetou jabloně," vysvětluje Vyšata. Jeho farma přitom už má zkušenosti i s použitím vrtulníků, které proti mrazům úspěšně nasadili před třemi lety. 

Záleží také na konkrétním místě, kde stromy rostou. "Například loni 5. května přišla mrazivá noc, kdy bylo místy mezi šestou a sedmou ranní až minus 8 °C. Květ jabloně přitom snese maximálně minus 4°C. Jabloně na kopci nám mráz nespálil, ty v mrazové kotlině ano," popisuje ovocnář, jak jsou na přírodě závislí.        

Teplá zima nepřeje bohužel ani včelám

Dlouhé období relativně vysokých teplot může být pro letošní sezonu fatální i pro včelaře. "Teplota v úlech se zvyšuje,roztočimají pré, přestože úl dezinfikujete, a včely pomírají," konstatuje se smutkem v hlase Dušková.

Roztoči, kterým teplo vyhovuje, včely výrazně oslabují. Jako by to nestačilo, jsou včely z nezvyklého tepla i zmatené. "Pokud začnou vylétávat už teď v lednu, nebudou mít ani sílu se do úlu vrátit, protože v tomto obdobínicnekvete. Takže zahynou," vidí to letos s včelami bídně zahradnice a včelařka v jedné osobě.

Zimy s teplým prosincem a lednem bývaly vždycky

Zapomeňte, že takové teplé zimy dříve nebývaly. Podle Jiřího Svobody, statistika, jehož celoživotním hobby je historická klimatologie, se zimy s teplým lednem – jemuž předcházel nadprůměrně teplý prosinec – čas od času prostě vyskytnou. Dokládají to i záznamy z pražského Klementina. 

Například současní čtyřicátníci srovnatelně teplý prosinec a následně i teplý leden zažili, potažmo zažívají, už posedmé. Kromě prosince 2011(4,6 °C)byly totiž naprůměrně teplé i prosince v letech 1971(4,9 °C), 1974(dokonce 5,9 °C), 1979(5,3 °C), 1985(4,9 °C), 1993 (4,7 °C) nebo 2006(5,3 °C).Číslo v závorce udává absolutní průměr teplot naměřených v průběhu prosince uvedeného roku. 

Jestli budou následovat další teplé týdny, nebo přijde i v nížinách výrazný teplotní i srážkový zlom, těžko říci. "Jaro by klidně také mohlo být teplé, ale zrovna tak nám může příroda připravit nečekané překvapení," konstatuje Jiří Svoboda.