Články ze dne 18. 8. 2004
Sarančatová krize v Africe se asi ještě zhorší, varují odborníci
18. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |
Článek
Nejhorší sarančatová krize, která za posledních 15 let zasáhla severozápad Afriky, se pravděpodobně ještě zhorší. Meteorologové totiž pro příští týdny předpovídají ideální povětrnostní podmínky pro množení tohoto ničivého hmyzu. S odvoláním na prohlášení expertů Světové meteorologické organizace (WMO) o tom dnes informovala agentura Reuters.
Olomoucké výstaviště ožije výstavou Flora
18. 8. 2004 | Zdroj: Právo |
Článek
Ve znamení okrasných dřevin, růží, gladiol, lilií a jiřinek bude letošní letní etapa mezinárodní zahradnické výstavy Flora Olomouc. Uskuteční se od čtvrtka do neděle v areálu olomouckého výstaviště. "Na ploše 1698 metrů čtverečních představí různé výpěstky 96 vystavovatelů," řekl novinářům Josef Roušar z Výstaviště Flora. Množství květů, zejména jiřinek, budou moci návštěvníci obdivovat i na venkovních plochách olomouckých Smetanových sadů.
Rolníci už nekrachují, ale bohatnou
18. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |
Článek
Nářky zemědělců, že jsou na pokraji přežití, končí. Vstup do Evropské unie jim otevřel cestu ke štědrým dotacím, díky kterým se už nemusí bát existenčních problémů. Stovky hektarů zanedbaných polí a luk má naději, že se promění po dlouhé době v dobře obdělávanou hospodářskou půdu. "Ti, co přežili, si vstupem do unie dost polepší," tvrdí ředitel liberecké agrární komory Vítězslav Kverka
Žně končí, úroda je dobrá, avšak zemědělcům vadí výkupní ceny
18. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |
Článek
Teplé počasí minulý týden urychlilo sklizeň obilí a řepky v Olomouckém kraji, kde zemědělci již mají pod střechou obilné zrno a řepku z bezmála sedmdesáti procent polí. Radost z dobrých výnosů ale zemědělcům kazí pokles výkupních cen. Olomoucká agrární komora proto farmářům doporučila, aby s prodejem kvalitního obilí nespěchali. Ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč Miloš uvedl, že průměrné ceny potravinářské pšenice se nyní pohybují kolem 3100 až 3300 korun za tunu. „Představy zemědělců jsou přitom u kvalitní potravinářské pšenice na úrovni 3500 až 3800 korun.
Houbám se ze země nechce
18. 8. 2004 | Zdroj: Berounský deník |
Článek
Několik deštivých dnů se zatím neprojevilo na úrodě hub. "Musíme doufat, že někdy porostou, ale zatím jsou v našem kraji ojedinělým jevem," řekl hořovický mykolog Oldřich Jindřich. Houbaři, kteří se vydají do končin, kde více pršelo, mohou narazit na hřiby hnědé, plstnaté, žlutomasé a pravé."Možná, že někde najdou lišky a muchomůrku růžovku, ale opět je to spíše věc náhody, než umění vyznat se v lese a mít houbová místa. Já jsem se byl podívat o víkendu v Brdech, kde pod smrky hodně rostla špička provrtaná, ale tu si určitě nikdo na talíř nedá. Když se rozemne mezi prsty, je cítit jako shnilé zelí. Jedovatá však není," podělil se o zážitek z cesty do lesa Oldřich Jindřich.
Souhrn událostí předchozího dne 17. 8. 2004
18. 8. 2004 | Zdroj: Agris |
Článek
Je to výmysl z Bruselu, říkají o likvidaci stád s BSE zemědělci; Zemědělci Vysočiny sklidili čtvrtinu obilí, výnos je nadprůměrný; Cukr je dražší, zdraží i sladkosti; Plzeňský Prazdroj zvýšil v posledním roce tržby o deset procent
Ekonomika pěstování chrastice rákosovité
18. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI |
Článek
V České republice se stále výrazněji projevuje přebytek zemědělské půdy, která není potřebná k produkci potravin. Jednou z významných variant využití této půdy je pěstování energetických a průmyslových plodin. Jako energetické plodiny lze využívat jak tradiční zemědělské plodiny (pšenice, tritikale apod.), tak i netradiční víceleté rostliny, které dávají vysoké výnosy sušiny (např. chrastice rákosovitá, šťovík Uteuša). V článku je popsána ekonomika pěstování chrastice rákosovité a dále náklady na její zpracování do různých forem vhodných k vytápění - balíků, řezanky, briket a pelet. Ve výpočtech se počítá s pěstováním chrastice po dobu 10 let.
Bez úprav krajiny se populace zajíců a syslů nevzpamatují
18. 8. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz |
Článek
Dříve, když místo velkých lánů byla krajina rozdělena na menší pole, byli zajíci zvyklí na pestřejší stravu a jídelníček nemuseli nikdy měnit radikálně. Další příčinou ubývání zajíců je zamoření prostředí těžkými kovy a pozůstatky umělých hnojiv používaných v 60. letech. Nemalou měrou se na úhynech podílí také doprava. Bez úprav krajiny a jejího postupného vyčištění od starých ekologických zátěží neexistuje podle zoologa Miloše Anděry naděje na zvýšení populací zajíců a syslů. Oba druhy začaly ubývat v druhé polovině minulého století. Syslové, kteří byli v 50. letech pohromou pro zemědělce, už žijí pouze v izolovaných vymírajících koloniích. O počtech zajíců výmluvně svědčí čísla odstřelů. "Zatímco v 70. letech to byl milion ročně, v současnosti je to desetina," řekl zoolog ČTK.
Mléko a maso buvolů přichází do módy
18. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI |
Článek
V Evropě je chováno asi 40 000 buvolů (Bubalus bubalis), především v Itálii a na Balkáně. Je uvedena informace o německé farmě s 90 kusy buvolů. Mléko obsahuje 8,5 % tuku, 4,5 % bílkovin a 17,5 % sušiny. V západosasském Chursdorfu je již pět let hospodárně využíván nadbytek luk k pastvě buvolů (Bubalus bubalis). Zvířata jsou méně náročná než domácí skot a mají robustní konstrukci. Vzhledem k rozdílům v trávicím traktu (silnější bachor a kratší tenké střevo než u domácího skotu) jsou buvoli schopni lépe využít energeticky chudou stravu.
Hovězí na novém maximu
18. 8. 2004 | Zdroj: Colosseum |
Článek
Nejaktivnější říjnový futures kontrakt feeder cattle (hovězí dobytek na výkrm) se během včerejšího obchodování na burze Chicago Mercantile Exchange dokázal vyšplhat na nové kontraktní maximum. Feeder cattle si během pondělí polepšil o 37 centů a uzavřel na ceně 114,92 dolaru za librový cent. Obchodníci z burzovního parketu včerejší vývoj na trhu s touto komoditou charakterizovali jako klidnou konsolidaci. Objem včerejších obchodů s futures kontrakty hovězího dobytka je odhadován na 10 tisíc lotů.
Kůrovce mají lesníci zatím pod kontrolou, probíhá druhé rojení
18. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |
Článek
Státní podnik Lesy České republiky má zatím hrozbu kůrovcové kalamity pod kontrolou. "Žádné plošné rozšíření kůrovce zatím nenastalo, napadené jsou nejčastěji jednotlivé skupiny stromů," řekl dnes ČTK specialista na ochranu lesa z hradeckého ústředí Lesů ČR Ladislav Půlpán. Dodal, že letošní druhé rojení kůrovce v těchto dnech začíná i na horách. V boji proti kůrovci státní podnik zatím instaloval téměř 40.000 feromonových lapačů a postupně pokácel přes 207.000 stromů jako lapáků brouka. "O účinnosti obranných opatření svědčí to, že v červenci Lesy ČR zpracovaly 46.000 kubíků kůrovcového dříví, což bylo o zhruba třetinu méně než loni," řekl Půlpán.
Setuza ponechá téměř celý zisk 35,5 milionu korun nerozdělený
18. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |
Článek
Ústecká potravinářská firma Setuza ponechá téměř celý zisk z loňského roku, který je 35,5 milionu korun, nerozdělený. Do rezervního fondu přidělí 1,8 milionu korun, zbytek má ve formě nerozděleného zisku sloužit k posílení ekonomické stability firmy. Rozhodli o tom na dnešní valné hromadě akcionáři. Hospodářský výsledek zhodnotil místopředseda představenstva Radovan Macek jako velmi uspokojivý. V roce 2002 firma hospodařila se ztrátou 149 milionů korun.
Kukuřice vyrazila vzhůru
18. 8. 2004 | Zdroj: Colosseum |
Článek
Cena kukuřice během včerejšího obchodování na burze Chicago Board of Trade vyrazila prudce vzhůru. Futures kontrakt této komodity s termínem dodání v září si v úterý polepšil o 6 3/4 centu a uzavřel na ceně 2,28 1/2 dolaru za bušl. Nákupní aktivitu včera podnítila zpráva amerického ministerstva zemědělství o stavu ploch osetých kukuřicí. Nová čísla totiž ukázala, že 73 procent budoucí americké úrody je v dobrém stavu, což představuje pokles oproti hodnotě z minulého týdne o 3 procentní body. Stále je to však více než 60 procent ze stejného období minulého roku. Pro mnoho obchodníků to však bylo varovným signálem. Pěstitelské podmínky pro kukuřici jsou v současné době příznivé.
Pravidla pro recyklaci a elektronický odpad
18. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářská komora ČR |
Článek
Členské státy měly do 13.8.2004 převést do národních legislativ dvě směrnice, které stanovují základní pravidla pro recyklaci nebo další použití elektronického odpadu. Jedná se o směrnici 2002/96 pozměněnou směrnicí 2003/108 o odpadu z elektrických a elektronických zařízení a dále o směrnici o zákazu používání některých nebezpečných látek č. 2002/95. Cílem uvedených směrnic je zamezit, aby výrobky jako televize, mobilní telefony, pračky nebo klimatizace nekončily na skládkách nebo ve spalovnách, kde by látky obsažené v jejich součástích mohly způsobit kontaminaci půdy, vody nebo ovzduší.
Politika lesnictví v EU společně
18. 8. 2004 | Zdroj: Hospodářská komora ČR |
Článek
Evropská komise žádá evropskou odbornou veřejnost, aby se zapojila do konzultace, která má shromáždit názory na EU strategii v oblasti lesního hospodářství. Politika lesnictví je v rukou jednotlivých národních států, EU ji však podporuje prostřednictvím společných politik (součást rozvoje venkova a společné zemědělské politiky). S ohledem na mezinárodní charakter řízení lesního hospodářství – závazky vyplývající z členství v mezinárodních organizacích – vystupuje do popředí potřeba lepší koordinace a spolupráce jednotlivých členských států při implementaci evropské strategie týkající se lesního hospodářství.
SVS: Horko zvyšuje nároky na krmení zvířat
18. 8. 2004 | Zdroj: Agris |
Článek
Díky současným vysokým teplotám, popřípadě vlhkosti nastává při krmení hospodářských zvířat i zvířat vzájmových chovech celá řada rizik. Ta vedou podle dnešního vyjádření mluvčího Státní veterinární správy ČR (SVS) Josefa Dubna například k pomnožení nebezpečných mikroorganismů, k žluknutí tuků v suchém krmivu, k hnilobnému rozkladu, pomnožení plísní a podobně. Na místě je tedy podle SVS dbát mimo jiné na čistotu koryt, žlabů, krmítek, napajedel, napáječek a misek na vodu.
V Libereckém kraji vstoupila sklizeň do druhé poloviny
18. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |
Článek
Sklizeň obilovin a řepky v Libereckém kraji se přehoupla do druhé poloviny. Zatímco však v jižních částech kraje počítají s tím, že sklizeň ještě v srpnu ukončí, v horských oblastech teprve vyjely kombajny do polí. Výnosy jsou ale velmi dobré. "Odhadovali jsme, že budou o čtvrtinu vyšší než loni, výsledky jsou ale ještě lepší," řekl dnes ČTK Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberec a Jablonec. Výnosy ozimé pšenice dosahují v průměru 5,5 tuny z hektaru, loni přitom pěstitelé sklízeli o 12 metrických centů méně.
Pěstitelé na Lounsku už sklidili ječmen, výnosy jsou dobré
18. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |
Článek
Pěstitelé na Lounsku už sklidili ozimý ječmen, pod střechou je z velké části i řepka a jarní ječmen. Počasí sklizni zatím přeje, výnosy dosahují mírně nadprůměrných hodnot, řekl dnes ČTK ředitel lounské zemědělské agentury Jiří Runza. Jarní ječmen zůstává už jen na desetině z celkem 12.000 hektarů ploch. Řepka, kterou zemědělci osázeli 550 hektarů půdy, zbývá sklidit z posledních 22 hektarů. Oves je pod střechou z 80 procent, žito ze 70 procent a ozimá pšenice ze 65 procent ploch.
Loňský zisk nechali akcionáři Setuzy nerozdělený
18. 8. 2004 | Zdroj: Agris |
Článek
Po povinném pětiprocentním přídělu do rezervního fondu ve výši 1,777 milionů korun zůstává zbytek loňského zisku akciové společnosti Setuza ve výši 33,766 milionů korun v kolonce nerozděleného zisku minulých let. Informovala o tom na základě závěrů valné hromady společnosti ze dne 17. srpna letošního roku mluvčí Setuzy Marie Logrová. Valná hromada podle jejích údajů schválila výroční zprávu za rok 2003, zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku za stejné období a v neposlední řadě i vyjádření dozorčí rady k předneseným zprávám.
BBC: Hladový svět musí jíst méně masa
18. 8. 2004 | Zdroj: Ekolist.cz |
Článek
Vodní zdroje na planetě Zemi nejsou natolik bohaté, aby si naši potomci mohli užívat tolik jídla jako dnešní bohaté země. Prohlásili to vědci na Světovém týdnu vody ve Stockholmu. Podle nich je další růst produkce v mlékárenství a chovu zvířat na maso neudržitelný. Zvířata potřebují pro svůj život více vody než pěstování obilovin při stejném objemu budoucích potravin. To spolu se špatnými stravovacími návyky obyvatelstva bude vyžadovat stále více vodních zdrojů. Vědci říkají, že svět bude muset změnit svoje spotřebitelské návyky a přiblížit se reálnější představě o možnostech výživy.
