Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list)

Zákoník práce v ustanovení § 60 odst. 2 stanoví, že zaměstnavatel musí vydávat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání (zápočtový list).

Zápočtový list je nyní jediným důkazem o skončení pracovního poměru. Nadále však platí, že zaměstnanec musí prokázat před nástupem do zaměstnání skončení pracovního poměru u předcházejícího zaměstnavatele. K tomu účelu musí zaměstnavatel při skončení pracovního poměru vydat zaměstnanci nebo budoucímu zaměstnavateli na jeho žádost potvrzení o zaměstnání. Jestliže např. soukromý podnikatel skončí pracovní poměr se svým zaměstnancem, musí mu vydat uvedené potvrzení, kterým se zaměstnanec prokazuje u zaměstnavatele, kde se uchází o nové pracovní místo.

V potvrzení musí zaměstnavatel kromě údajů o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci, např. uvést: započtenou dobu pro účely dovolené a nemocenských dávek, dobu zaměstnání v I. a II. důchodové kategorii, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, údaje o dohodě o setrvání v pracovním poměru po určitou dobu a o výši průměrného výdělku.

Byla-li dána zaměstnanci výpověď, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, zpravidla po dvou měsících. Povinností zaměstnavatele je vydat potvrzení o zaměstnání ihned po skončení pracovního poměru (uplynutí výpovědní doby) a nečekat až na skončení případného soudního sporu. Tento závěr potvrzuje rozhodnutí Nejvyššího soudu: "Povinnost organizace vydat pracovníkovi při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání a posudek o jeho pracovní činnosti, nezávisí na výsledku občanského soudního řízení o neplatnost skončení pracovního poměru, nýbrž jen na skončení pracovního poměru." Podobně nemůže zaměstnavatel vázat vydání potvrzení na splnění či existenci dalších skutečností ze strany zaměstnance, jako např. navrácení zapůjčených předmětů, úhradu způsobené škody nebo nákladů apod.

Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se domáhat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně ho upravit. Kdyby se prokázalo, že zaměstnanci vznikla v důsledku nesplnění povinnosti ze strany zaměstnavatele škoda, mohl by na něm vymáhat i tuto škodu. Např. zaměstnavatel nevydal potvrzení o zaměstnání a zaměstnanec nemohl prokázat úřadu práce skončení svého předchozího zaměstnání. Škoda vznikla zaměstnanci v neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti úřadem práce, neboť zaměstnanec nemohl v důsledku porušení právní povinnosti zaměstnavatelem prokázat skončení předchozího pracovního poměru. Úřad práce může "dát" podporu jen tomu, kdo prokáže skončení pracovního poměru. Podobně by mohl zaměstnanec postupovat i tehdy, kdyby např. nesehnal jiné zaměstnání, protože by ho nový zaměstnavatel nechtěl přijmout do pracovního poměru, že nemá prokazatelně ukončeno předchozí zaměstnání.

JUDr. Milan Kubálek

4. 12. 2000