Týden v Evropě 24. 2. - 2. 3. 2001

Stručné zprávy z EU

Kulhavka a slintavka: Zákaz dovozu prodloužen

Zákaz dovozu živých hospodářských zvířat, masa, mléka a příbuzných výrobků z Velké Británie do dalších zemí EU byl prodloužen do 9. března. Rozhodnutí přijaté v reakci na výskyt kulhavky a slintavky ve Velké Británii bylo podpořeno Stálým veterinárním výborem EU dne 27. února. Ve dnech 26. a 27. února se situací také zabývala Rada pro zemědělství. Komise a další členské státy přivítaly opatření přijatá ve Velké Británii a úzkou spolupráci mezi veterinárními službami svých států. Deklarovaly svou připravenost pomoci britským orgánům v boji proti této chorobě. Naprostou prioritou je její zvládnutí a vymýcení. Stálý veterinární výbor vyzval k zvýšené opatrnosti všech zúčastněných stran vůči této chorobě. Komise bude nadále ve spolupráci s britskými úřady situaci pečlivě sledovat. [Podkladový text: IP/01/269]

Personální reformy

Komise dne 28. února zveřejnila svou novou personální politiku. Důraz klade na kvalitu, odpovědnost a dobrý management, vysvětlil komisař Neil Kinnock. Úspěch podle něj závisí na investicích do největšího aktiva Komise - schopných a angažovaných lidí, kteří pro ni pracují. Plán reforem je zaměřen na odstranění umělých překážek v kariérním potupu, zpřísnění požadavků a rozšíření příležitostí k odborné přípravě a posílení úlohy řídících pracovníků při hodnocení a vedení zaměstnanců a řešení jejich nedostatečné výkonnosti. Rozhodnutí o povýšení budou vycházet z vyváženého spojení výkonnosti a počtu odpracovaných let, zaměstnancům bude poskytnuta pomoc k účinnějšímu řízení vlastního pracovního postupu. Budou splněny dřívější přísliby v oblasti odměn a důchodového zabezpečení, dojde k racionalizaci vyplácení různých příspěvků a systém odměňování projde modernizací. Z nezávislých analýz vyplývá, že tyto návrhy jsou srovnatelné s poměry v dalších mezinárodních organizacích, ve kterých pracují převážně zaměstnanci vyslaní ze zahraničí, prohlásil Kinnock. Záměr bude nyní předložen k projednání se zástupci zaměstnanců. [Podkladový text: IP/01/283]

EU otevírá trh nejchudším

Podle záměru schváleného Radou dne 26. února bude 48 nejchudších zemí světa moci vyvážet zboží do EU bez kvót a cel. EU se tak stala první významnou obchodní mocností, která se zavázala k úplnému otevření svého trhu nejméně vyvinutým zemím. Zrušení kvót a cel nabude účinnosti k 5. březnu. Během následujících 5 až 8 let dojde postupně k plné liberalizaci dovozu tří komodit - rýže, cukru a banánů. K vyvážení tohoto kroku budou na rýži a cukr stanoveny kvóty vycházející z největšího objemu vývozu v 90. letech, plus každoročně 15 % navíc. Jedinou výjimku představují zbraně, které do tohoto opatření nejsou zahrnuty. Rozhodnutí vyslalo signál zbytku světa, že EU myslí zcela vážně svůj záměr umožnit nejvíce znevýhodněným zemím podílet se na výsledcích liberalizace obchodu, prohlásil komisař Pascal Lamy. [Podkladový text: IP/01/261]

Pracovní trh uvolněn do roku 2005

Dne 28. února byla předložena strategie otevření pracovních trhů v Evropě do roku 2005. Komise tento cíl podložila dvoufázovou politikou zjednodušující pohyb lidí za prací v rámci EU a podporující zvyšování kvalifikace. První fáze se zabývá hlavními překážkami mobility. Jde o problémy s širším uznáváním kvalifikačních předpokladů a dovedností, sociálním a důchodovým zabezpečením a přístupem k informacím o pracovních místech a možnostech odborné přípravy po celé Evropě. V druhé fázi bude ustavena pracovní skupina pro rozšiřování dovedností a mobilitu, kterou povedou zástupci podnikatelské sféry, za účelem řešení zásadních problémů (např. mezery ve znalostech informačních a komunikačních technologií) a podpory dobré praxe. Komise má v úmyslu na jaře příštího roku předložit Evropské radě akční plán vycházející z výsledků činnosti této pracovní skupiny. Komisařka Anna Diamantopoulou uvedla, že již nyní vznikají celoevropské pracovní trhy, jejichž hnacím motorem je technický rozvoj a globalizace, které však narážejí na řadu překážek. Odstraněních těchto překážek představuje příležitost jak pro jednotlivce, tak podniky. Strategie byla vypracována pro zasedání Evropské rady ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března. [Podkladový text: IP/01/276]

- Dne 26. února byla přijata zjednodušená pravidla EU o uznávání odborné kvalifikace. [Podkladový text: IP/01/253]

Schválen program rychlé reakce

Po přijetí Nařízení dne 26. února bude EU již brzy schopna řešit občanské krize v dalších zemích rychleji, pomocí mechanismu rychlé reakce. Komisař Chris Patten uvedl, že systém unii umožní zmobilizovat zdroje do několika hodin nebo dnů, na rozdíl od nynějších týdnů a měsíců, na podporu civilních odborníků. Zásahy vedené pomocí tohoto mechanismu mají za cíl zachování nebo znovuzavedení občanských struktur nezbytých z hlediska politické, společenské a hospodářské stability v krizových situacích. Humanitární pomoc se soustřeďuje na jednotlivce, s cílem zachraňovat životy a zmírňovat utrpení. Mechanismus využívá stávající nástroje společenství, mezi které patří např. práce v oblasti lidských práv, sledování voleb, budování institucí, zprostředkovatelské mise a výcvik policie. Jeho rozpočet na rok 2001 činí 20 mil. euro. IP/01/255

- Komisař Patten dne 23. února u příležitosti summitu o regionální spolupráci v jihovýchodní Evropě navštívil Skopji. [Podkladový text: IP/01/247]

Větší ochrana dětí proti webu

Komise žádá přísnější opatření na ochranu mládeže proti škodlivým materiálům zveřejňovaným na Internetu, v televizi a v dalších médiích. Řada provozovatelů médií již zavedla etické kodexy, ale do jejich vypracování nebyli spotřebitelé dostatečně zapojeni, uvádí Komise ve studii, která charakterizuje zavádění směrnic z roku 1998. Tyto směrnice vyzývají k autoregulaci médií v rámci předpisů na národní úrovni, které již byly z valné části zavedeny. Další mezera existuje v klasifikaci videoher. Řada poskytovatelů internetových služeb zavedla etické kodexy a horké linky, na kterých přijímá stížnosti na škodlivou nebo nezákonnou obsahovou náplň médií. Je však třeba sledovat celosvětovou strategii, neboť mnoho webových stránek se sexuálním a dětem jiným způsobem škodlivým obsahem se provozuje mimo EU. Obor vyvíjí klasifikační a filtrovací systémy a většina provozovatelů vysílání již používá varovných signálů. IP/01/273

- Mezinárodní kampani proti dětské sexuální turistice byl přiznán grant ve výši 1 mil. euro. [Podkladový text: IP/01/246]

Dne 26. února byla podepsána Smlouva z Nice. Po ratifikaci všemi členskými státy se stane zákonnou normou.

Ministr zahraničí USA Colin Powell navštívil Komisi dne 27. února. [Podkladový text: IP/01/267]

Komise posoudila aktualizované programy hospodářské stability Lucemburska, Španělska, Belgie a Portugalska. [Podkladový text: IP/01/274, IP/01/272, IP/01/271 a IP/01/275]

Poté, co 1. března vstoupí v platnost dohoda o službách spolu s preferenčními dohodami o zadávání veřejných zakázek, investicích a ochraně duševního vlastnictví, se dále uvolní obchod mezi EU a Mexikem. [Podkladový text: IP/01/266]

Zprávy o rozšíření

Další názory z průmyslu na požadavky rozšiřování

Evropské seskupení zaměstnavatelů UNICE (Union of Industrial and Employers' Confederations of Europe) v současné době dokončuje podrobnou aktualizaci svého stanoviska ke kapitole o životním prostředí, která je předmětem vstupních vyjednávání. Protože se švédské předsednictví se zaměřuje na reálný pokrok v jednáních o životním prostředí s nejpokročilejšími kandidátskými zeměmi v první polovině letošního roku (tato kapitola již byla otevřena v jednáních s Polskem, Maďarskem, Českou republikou, Kyprem, Slovinskem, Litvou, Estonskem a Lotyšskem), „jsou ekologické aspekty stanoviska UNICE k rozšíření (z října 2000) dále rozpracovávány s cílem ovlivnit vyjednávání o vstupu letos na jaře; zejména jde o stanovení, které požadavky na přechodná období v politice ochrany životního prostředí jsou přijatelné, vyjednatelné a nepřijatelné pro podnikatelskou sféru.“

Zpráva Komise o důsledcích rozšíření pro menší firmy

Z nové studie vypracované pro Komisi vyplývá, že makroekonomické důsledky rozšíření budou pro EU mírné, ale pozitivní. Budou znamenat zvýšení celkového růstu HDP asi o 0,2 %. Studie uvádí, že ekonomické prostředí malých firem se trochu zlepší, přičemž důsledky se v jednotlivých odvětvích budou lišit. EU bude vystavena riziku v odvětvích náročných na pracovní sílu, ale zvýhodněna v obchodních a finančních službách, zatímco kandidátské země budou pravděpodobně těžit v oblasti cestovních ruchu a dopravních služeb, uvádí studie.

Celkově se dopad rozšíření na menší firmy nebude nikterak významně lišit od obecného vlivu širších globálních změn. V řadě hospodářských odvětvích se vliv rozšíření omezí na regiony sousedící s novými členskými státy EU. Studie se zabývá předpokládaným dopadem na menší firmy v EU v důsledku vstupu České republiky, Kypru, Estonska, Maďarska, Polska a Slovinska. Zejména se zaměřuje na dva regiony, které hraničí s budoucími členskými státy (severovýchodní Rakousko a Bavorsko) a dva regiony na opačném konci EU (Katalánsko a Skotsko). I když může konkurenční situace výrobců v nově vstupujících zemích na první pohled vypadat příznivěji než v Bavorsku, díky stále ještě nižší mzdové úrovni, podle studie však „tento názor zakrývá složitou a různorodou situaci v konkurenceschopnosti v nově přistupujících zemích“. V porovnání s bavorskými MSP, zejména v oblastech s vysokou mzdovou hladinou, mohou být některé průmyslové obory v přistupujících zemích více konkurenceschopné. Konkurenční situace výrobců v nových členských zemích však bude méně příznivá v oblasti progresivních technologií, neboť nižší úroveň mezd jen částečně vykompenzuje nižší úroveň produktivity práce v těchto zemích, které mají nedostatek moderní techniky a strojního vybavení a dokonce i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, což způsobuje horší kvalitu jejich výrobků. Ze studie dále vyplývá, že i nedokončený proces restrukturalizace podniků v nově přijímaných zemích snižuje jejich konkurenceschopnost.

Některé menší firmy v pohraničních oblastech EU by o konkurenceschopnost mohly přijít v důsledku ostřejší konkurence v oblasti mezd přicházející zpoza hranice (např. z České republiky), zejména v případech, kdy dodávají jen na místní trhy, např. ve stavebnictví, řemeslech, místních službách a v zařízeních cestovního ruchu. Celkově však konkurenční situace bavorských MSP zůstane příznivá ve srovnání v výrobci v nových členských zemích, uzavírá studie.

Podle komisaře pro rozpočet se rozšíření EU neobejde bez nákladů, ale zvládnutelných

„Rozšíření EU nebude zadarmo,“ prohlásila Michaele Schreyerová, komisařka odpovědná za rozpočet, v nedávném rozhovoru o financování rozšíření EU na London School of Economics. Zdůraznila, že noví členové budou po vyčíslení všech příjmů a nákladů vlastně příjemci: z rozpočtu EU přijmou více, než do něj přispějí. Trvá však na tom, že tyto náklady lze zvládnout a že již byly zakalkulovány do plánů EU. „Výdaje budou vyjednány a pevně stanoveny, nehrozí tedy situace nevypočitatelného rizika,“ prohlásila komisařka.

Uvedla také, že vzhledem k propasti mezi příjmy v EU a ve většině kandidátských zemích „se řada lidí obává nákladů na rozšíření hrazených z evropského rozpočtu.“ Zdůraznila však, že pro plánovací období do roku 2006 zůstane v platnosti horní limit 1,27 % stanovený na berlínském summitu v roce 1999. „Stanovili jsme částky, které je možno využít k rozšíření EU o lucemburskou skupinu kandidátů (Polsko, Maďarsko, Česká republika, Estonsko, Slovinsko a Kypr), jakmile k EU přistoupí. A stále nám zbývá rezerva do naplnění horního limitu zapracovaného do rozpočtu,“ uvedla. Přiznala však, že existuje legitimní otázka, zda finanční prostředky vyčleněné pro šest zemí „první vlny“ budou také stačit na rozšíření o deset či dvanáct kandidátských zemí. Náklady na rozšíření o deset zemí v roce 2006 odhadla na 16 až 25 miliard euro, oproti 16 miliardám euro odhadovaných v Agendě 2000 (která předpokládá rozšíření jen o šest zemí v roce 2002). „Případné zvýšení výdajů na rozšíření by stále ještě nevyčerpalo rezervu zapracovanou do rozpočtu EU, vycházejícímu z přídělu z HDP ve výši 1,27 %,“ uvedla komisařka. Zbývající rezerva by pak poskytla záchrannou síť pro nepředvídatelné situace a výdaje spojené s následným vstupem Bulharska a Rumunska. Každé navýšení rozpočtu EU bude financováno zvýšením podílu HDP, žádaného od členských států, což zajišťuje vyváženě se zvyšující zátěž na členské státy z hlediska jejich podílu HDP.

Dne 21. února se Výbor stálých představitelů u EU (COREPER, velvyslanci členských států u EU) zabýval záležitostmi rozšíření, posouzením jazykových úprav dohodnutých stanovisek a zkoumáním kapitol o energetice a volném pohybu zboží se Slovenskem, kapitol o konkurenci a volném pohybu kapitálu s Kyprem a kapitoly o životním prostředí s Lotyšskem. Projednal také plánované přijetí Nařízení Rady o pomoci Turecku v rámci předvstupní strategie, zejména prostřednictvím přístupového partnerství.

Během své návštěvy Slovenska minulý týden komisař pro rozšíření Gunter Verheugen prohlásil, že Slovensko se úspěšně propracovalo zpět mezi případné první kandidáty na vstup do EU, a to pouhé dva roky po kritice ze strany EU za nedostatky v demokratickém zřízení a ochraně práv menšin. Perspektivy se dále zlepšují tím, že dne 23. února slovenský parlament přijal dlouho odkládaný ústavní zákon nezbytný k tomu, aby se země mohla o členství v EU ucházet.

Švédská ministryně pro rozvojovou spolupráci, migraci a azylovou politiku Maj-Inger Klingvallová řekla švédskému parlamentu dne 23. února, že rozšíření představuje jednu z hlavních priorit švédského předsednictví EU, a dodala: „Máme možnost vydláždit cestu k politickému průlomu i v obtížnějších kapitolách, které se v současné době projednávají, jako je např. volný pohyb osob.“ Prohlásila, že „každý kandidát bude posuzován na základě vlastních úspěchů a nedostatků a že každý nový členský stát bude muset vypracovat vlastní právní a administrativní rámec zajišťující pořádek v migraci a sdílet odpovědnost v přijímání žadatelů o azyl a poskytování ochrany těm, kteří ji potřebují.“ Uvedla dále, že Švédsko sice podporuje úsilí namířené proti nezákonné migraci a nadále pracuje na francouzských iniciativách, ale na druhé straně „také musíme posílit preventivní stránku, která je často nejúčinnější. V boji proti převaděčům bude zejména posílení azylového systému a právního a administrativního rámce zajišťujícího spořádanou migraci v tranzitních zemích východní Evropy a Středomoří mnohem účinnější než veškeré úsilí k dalšímu zesílení našich vlastních hraničních kontrol“.

Maďarsko a Česká republika podepsaly dohody zjednodušující obchod s EU. [Podkladový text: IP/01/254]

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz