Slintavka zatížila obecní rozpočty

Obce, na které vláda přenesla povinnost zaplatit ze svých rozpočtů odvoz a likvidaci potravin zabavených na hraničních přechodech s Evropskou unií a Polskem, vyhrožují, že se raději stanou neplatiči, než aby ze svých rozpočtů hradily něco, co je podle jejich názoru povinností státu. Některé radnice se ale už smiřují s tím, že zaplatí za stát a vlastní plány odsunou.

"Hlavní veterinář si může říkat, co chce. Já nic platit nebudu. Kde bych na to vzal? Kdyby přišla ta nejčernější varianta a musel bych zaplatit? Tak bych pak neuhradil účty obce za elektriku nebo za vodu. Na obojí bych prostě v obecní pokladně peníze nenašel. Když ti v Praze chtějí, abychom náklady s opatřeními kvůli slintavce a kulhavce na hranicích zaplatili my, tak se ptám, proč na to mají doplatit pouze obce na hranicích? Ať tedy zkrátí státní dotace všem obcím v ČR, a ne jen těm, v jejichž katastru je hraniční přechod," hartusil starosta České Kubice Vladimír Koranda (nezávislý), k jehož obci patří i Folmava, kde se nachází největší silniční přechod se SRN na Domažlicku. "Určitě nebudeme mít na světelnou signalizaci na přechodu u školy. Rodiče školáků na nás tlačí, aby se už s tím něco konečně dělalo. Když ale budeme muset zaplatit likvidaci zabavených potravin, tak zase na to nebude, a to už to máme připravené," uvedla Právu starostka Železné Rudy, Věra Drahorádová (nezávislá). Podle Hugo Roldána z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství ČR musí likvidaci odpadků financovat obce ze svých rozpočtů a zatím vláda nepočítá, že se obcím vynaložené prostředky na tuto činnost budou vracet.

Starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD) je stále přesvědčen, že náklady ponese stát. "Tak tomu je vždy, když je krizová situace a když stát vyhlašuje nějaká opatření. Bylo tomu tak i o povodních," uvedl Vícha. "Půjde přece o několik tisícovek. Spíše však považuji za frašku ta opatření na hranici. Nevím, jaký má smysl, že vylezu z vozu, projdu se po téměř suché rohožce a nastoupím zpět do automobilu, který už může být plný bacilů," dodal ještě. Zcela v klidu nechalo stanovisko ministerstva zemědělství starostu obce Hora Sv. Šebestiána na Chomutovsku. "Že mají obce likvidovat na své náklady potraviny zabavené na hranicích? To nám vůbec nevadí. Ne, že bychom měli tolik peněz, ale máme štěstí. Stejnojmenný hraniční přechod totiž neleží v našem katastru, ale na německém území, a tak se o likvidaci potravin musí postarat veterináři," usmál se starosta Hory Sv. Šebestiána Karel Hejduk (ODS). "Když někdo vydá nařízení, má se postarat i o zaplacení," míní starosta Hevlína na Znojemsku Jan Vlna (nezávislý). Nejvíc potravin na jihomoravském úseku česko-rakouské hranice zřejmě shromáždili na hraničním přechodu Hatě-Kleinhaugsdorf. "Až dostaneme účet, zaplatíme a pak budeme žádat od státu náhradu," řekl Josef Šerka (nezávislý), starosta Chvalovic, kam přechod patří.

Vláda se finanční pomocí příhraničním obcím, které na vlastní náklady musejí likvidovat v rámci protinákazových opatření odpadky sebrané na hraničních přechodech, nezabývala. Právu to řekl ministr zemědělství Jan Fencl s tím, že náklady obcí na likvidaci se zatím pohybují mezi 100 až 1000 korun. "Víme o tom, že by likvidace mohla zatížit rozpočty obcí, a v okamžiku, kdy to bude problém, budeme muset hledat řešení, jak obcím pomoci," dodal.