Evropské potravinové a výživové trendy

20.09.2000 | Odborné konference

Evropské potravinové a výživové trendy

European food and nourishment trends

Ladýřová Radka

Abstrakt:

Výživová a potravinová politika je součástí agrární politiky každého státu. Základním cílem potravinové politiky je zabezpečit výživu obyvatelstva, tzn. vyprodukovat dostatečné množství kvalitních a zdravotně nezávadných potravin za dostupné ceny. Základním cílem výživové politiky je postupná racionalizace výživy obyvatelstva, což znamená, že skutečná spotřeba potravin by mela v co nejvěští míře odpovídat zdravotním a výživovým doporučením.

Evropa zahrnuje různé kultury, charakterizované nejen různými jazyky, ale také různými stravovacími zvyklostmi. Vlivem vnitřního evropského trhu se různé kultury sbližují a řada ”národních specialit” je k dosažení na celém kontinentu. Navíc je nesporné, že ve třetím tisíciletí bude prodej potravin vyžadovat nové formy.

Abstract:

The policy of nourishment and aliment is a part of the agrar policy of the each state. The basic aim of the the policy of aliment of the each state is to ensure the nutrition of the population, meaning to produce the sufficient ammount of the quality and healthy food for a affordable prices. The basic goal of the policy of nourishment is a sequent rationalisation of the nutrition of the nation, meaning that the real consumption of the food should be at the highest level in accordance with the health and nutrition recommendation.

Food production sector of 15 member states of EC covers the main part of the industry within the EC. The total sale of the food producted in EC was increased by 40 % and created approx. 15 % of a total turnover in Europe. According to the statistic data the cunsumption remains steady, during the last five years the distribution of the purchased food was changed.

Europe comprises various cultures, characterised not only by various languages, but also by various food habits. Influenced by the inner European market various cultures are coming closer, a number of ”national specialities” is available all arround the continent. Moreover it is undisputable, that in the third millenium the sale of the food will require new forms.

Klíčová slova:

Potraviny, výživa, výživová politika, potravinová politika, spotřeba potravin, výdaje za potraviny, živorní úroveň, výživové doporučené dávky, zemědělství

Keywords:

Foodstuff, nutrition, the policy of nourishment, the policy of aliment, food consumption, the spendings on food, living standard, the recommended nutritional hlepings, agriculture

Úvod:

Dostatek potravin a rozsah jejich spotřeby v celkovém objemu i v přepočtu na hlavu v kterémkoliv státě je jedním z hlavních ukazatelů životní úrovně. Na druhé straně současné trendy výživy prakticky ve všech průmyslově vyspělých státech, dané neúměrně velkým objemem i nevhodnou strukturou spotřeby potravin, mají prokazatelně velmi značnou vinu na zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva. V tomto smyslu lze obecně pozorovat zvýšený důraz ve všech průmyslově vyspělých státech na uplatňování výživových doporučení při směrování výživové politiky, tj. na zaměření vlastní výroby i dovozu potravin, ale především na možné usměrnění spotřeby potravin.

Nic tak výstižně nereprezentuje národ, jako jeho stravovací zvyklosti. Každý národ si během své existence vytvořil seznam oblíbených a neoblíbených jídel. Nicméně podle slov odborníků je nepochybné, že právě globalizace vede k poklesu zájmu o tradiční pokrmy a představuje nebezpečí pro domácí kulinářské tradice. Patrně je přítomen i strach ze sociálních a civilizačních změn, které se stále rychleji vyvíjejí.

Výživová a potravinová politika je součástí agrární politiky každého státu. Pro současnou výživovou situaci jsou charakteristické rozdíly mezi jednotlivými částmi světa i mezi jednotlivými skupinami zemí. Skutečný vývoj struktury spotřeby, resp. poptávky po potravinách je výsledkem střetu stravovacích zvyklostí s poznámím zásad racionální výživy v relaci k měnícím se podmínkám života lidí. Úroveň výživy je však závislá nejen na ekonomické situaci obyvatelstva, zdravotní uvědomělosti a stravovacích zvyklostech, ale i na úrovni zemědělské a potravinářské výroby.

Evropa zahrnuje různé kultury, charakterizované nejen různými jazyky, ale také různými stravovacími zvyklostmi. Středomořská kuchyně je charakterizovaná velkým výběrem ovoce a zeleniny, olivovým olejem a vínem, případně skopovým masem. Ve střední Evropě převládá ve výživě podle oblastí vepřové maso a zelenina nebo mléko a moučná jídla.

Vlivem vnitřního evropského trhu se různé kultury sbližují a řada specialit je k dosažení po celém kontinentu. Je tedy otázkou, zda se také stravovací zvyklosti sblíží a zda Evropané v budoucnu budou jíst na celém kontinentě stejně.

Cíle a metody:

Potřeba výživy je velmi závažnou společenskou a ekonomickou otázkou, protože spolurozhoduje o zdravotním stavu obyvatelstva a o reprodukci pracovní síly, jak jednotlivce, tak celého pracovního potenciálu společnosti v každodenním i dlouhodobém pohledu. Ve světě je význam výživy v tomto pojetí uznáván, což se mimo jiné projevuje i potřebou formulace výživové a potravinové politiky.

Údaje o vývoji spotřeby základních potravin jsou koncentrovaným odrazem řady faktorů, z nichž některé dlouhodobě, jiné v krátkodobých cyklech ovlivňují spotřební chování obyvatelstva. Do výroby potravin se promítají i mnohé hospodářské otřesy a změny struktury u výrobců. Za této situace je velmi obtížné odhadnout další směr vývoje.

Posuzování ekonomických a s nimi souvisejících sociálních jevů a procesů je v současné době nemyslitelné bez zvažování jejich velikosti a významu jejich změn. Přitom jsme často na jedné straně svědky téměř nekritického přijímání jakýchkoliv číselných charakteristik (vyplývajících např. z různých amatérských anket), na druhé straně pak zase odmítání objektivnosti i tzv. úředních statistických informací, jež jsou výsledkem profesionální činnosti státní statistické služby.

Analýza spotřeby a potažmo trhu potravin je málo účinná a slabá bez analýzy spotřeby v celém profilu její struktury a v souvislosti se strukturou obyvatelstva. Výběrové šetření s marketingovým zaměřením vhodně kombinuje zjišťování “tvrdých” statistických údajů o spotřebě a nákupu potravin s údaji o chování, postojích, stravovacích zvyklostech, kupní síle, stylu hospodaření domácnosti atd.

Předmětem analýzy byla proto vedle sekundárních dat i data primární, tedy zdrojové informace získané přímo od spotřebitele, informace podávané člověkem jako účastníkem i nositelem různých společenských jevů - vztahů, vlastností, potřeb, zájmů, postojů, motivací apod. Takové informace byly shromažďovány při průzkumu v terénu, tj. získány přímo od osob, které jsou jejich potenciálními nositeli. Cíle realizovaného terénního průzkumu nejsou komerční, jedná se o rozšíření obecné údajové základny, k posuzování vývojových tendencí ve spotřebě potravin a k sledování chování a jednání spotřebitelů v tržních podmínkách.

Výhody a nevýhody takového výběrového šetření obyvatelstva by mohly být předmětem mnoha odborných statí a diskusí. Celková marketingová analýza je v současném pojetí založena na přímém kontaktu se spotřebitelem.

Příspěvek tedy vychází ze souhrnu statistických šetření a úvah v oblasti produkce, nákupu a spotřeby potravin, současných znalostí stavu a odhadů budoucího vývoje na základě zkušeností, průzkumů a předpokládaných směrů vývoje jako podkladů pro koncepci výživové politiky. Do jaké míry jsou tyto odhady a doporučení z nich vzešlá reálná, může prokázat pouze budoucnost.

Výsledky:

Evropské trendy ve vývoji potravin

Sektor výroby potravin 15 členských států EU tvoří největší část průmyslu v rámci EU. Celkový prodej potravin vyráběných v EU se zvýšil o 40 % a tvoří asi 15 % celkového obratu v Evropě. Podle statistických údajů zůstává spotřeba přibližně konstatní, během posledních pěti let se však podstatně změnilo složení nakupovaných potravin. Největší potravinářský průmysl je v Německu, výše jeho produkce představuje 22 % všech potravin vyrobených v 15 členských státech EU, podíl francouzského průmyslu je 19 % a Velké Británie 13,7 %.

Ve srovnání s potravinářským průmyslem USA uvádí evropský průmysl na trh menší počet nových výrobků. Výjimkou je oblast dětské výživy. Přesto jsou údaje o počtu nových výrobků uvedených na trh v zemích EU pozoruhodné: 447 druhů pečiva, 914 nových nápojů, 338 druhů zmrzliny a mražených dezertů. Největší zvýšení výroby zaznamenaly pohotové zmrazené pokrmy (13,3 %), cereální výrobky (10,1 %) a mražené dezerty (10,9 %). Hlavními důvody tohoto vývoje jsou vyšší zaměstnanost žen, snaha ztrácet co nejméně času nakupováním a přípravou pokrmů a zvýšená obliba potravin, které zajišťují výživu, dodávají organismu všechny potřebné složky a zlepšují zdraví. Základní evropské trendy ve vývoji potravin leze tedy definovat takto:

Trend č. 1 - původnost - Záměrem výrobců potravin je přizpůsobit nejlepší evropské pokrmy průmyslové výrobě tak, aby mohly být užívány vzrůstajícím počtem zaměstnaných žen a rodinami s malým počtem členů i jednotlivci.

Trend č. 2 - zdraví - Heslo “zdraví” je v současné době jedním z hlavních motivů při vývoji nových výrobků. Projevuje se příklon k prebiotickým a probiotickým složkám, k užití bylinných produktů v potravinách a doplňcích a k fytochemikáliím. Přitom pojem”zdravý produkt” představuje v Evropě většinou výrobek, do kterého bylo přidáno něco zvláště prospěšného, nikoliv výrobek, ze kterého byla odstraněna škodlivá složka.

Další trendy - Zkrácení cyklu obměny výrobku - čím více nových produktů se objevuje na trhu, tím vzniká vyšší konkurence nutící výrobce stahovat výrobky s nižším uplatněním. Nápoje - v této kategorii se objevuje nejvyšší počet nových výrobků. Značně se rozšířily nápoje na bázi minerálních vod. Nárůst jejich spotřeby dosáhl v západní Evropě 4 %, ve východní Evropě pak 10 %. Zatímco roční spotřeba těchto nápojů dosahuje v průměru v Evropě 65 l na osobu a rok, v USA je to kolen 175 l. Luxusní výrobky - v Evropě i USA se těší tyto výrobky zvýšené popularitě. Jedná se většinou o různé dezerty a zvláště pak cukrářské výrobky. Do této kategorie patří i speciální výrobky z masa a ryb s různými náročnými omáčkami a zálivkami. Drůbež - její spotřeba stoupá vzhledem k poklesu spotřeby červeného masa. Je nabízena v různých úpravách, takže tyto výrobky lze zařadit i do kategorie pohotových pokrmů a polotovarů. Potraviny pro gemografické skupiny - největší popularity a největšího rozvoje dosahuje skupina potravin určených pro děti různých věkových skupin, neboť podstatně usnadňuje práci zvláště zaměstnaným matkám. Tyto výrobky rovněž zajišťují, že jejich složení odpovídá potřebám dětí jednotlivých věkových kategorií. Vzhledem k tomu, že evropská populace stárne, vývoj nových potravin se zaměřuje i na produkty pro seniory. Zvláště v Německu je rozšířena výroba potravin pro diabetiky a další skupiny lidí, pro které je zvláštní výživa nezbytná.

Průzkum potravinového image

V roce 2000 jsem provedla několik anketních šetření mezi populací České republiky. Byl uplatněn samovolný výběr (náhodné kontaktování) spojené s písemným vyplňováním anketních lístků. Údajů z průzkumu bylo získáno velké množství. Tyto údaje je možno analyzovat v mnoha variantách podle konkrétního zadání. Část anketního šetření se týkala průzkumu potravinového či “výživového” image zahraničních zemí z pohledu občanů České republiky. Tohoto šetření se účastnilo 212 respondentů. Hlavní výsledky jsou zachyceny v grafech č. 1, 2 a 3 a spíše ukazují rozložení různých pověr a malou faktickou informovanost lidí.

Graf č. 1:

Země s dobrou národní kuchyní ,

(hodnoceno občany ČR)

Graf č. 2:

Země produkující výborné potraviny,

(hodnoceno občany ČR)

Graf č. 3:

Země produkující výborné nápoje

(hodnoceno občany ČR)

Diskuse:

Je nesporné, že ve třetím tisíciletí bude prodej potravin vyžadovat nové formy, které budou odrážet měnící se trukturu zákazníků a jejich požadavků, i změny ve výrobních technologiích. Potravninářský průmysl se musí zaměřit na dvě hlavní priority:

§ co nejvíce zjednodušit finální přípravu potravin, aby je spotřebitel mohl snadno upravit k jídlu,

§ zlevnit jejich výrobu, aby si je spotřebitel mohl koupit.

Podle představ marketingových odborníků budou obchody uspořádány tak, aby umožňovaly zákazníkům co nejpohodlnější nákup. Prosazuje se trend tzv. ”nákupu na jedno zastavení”. V příštích letech lze předpokládat, že spotřebitelé při nedostatku volného času budou vyhledávat kvalitní, čerstvě připravené pokrmy, které bude možno zakoupit a odnést domů. Řešením bude zřejmě výstavba nového typu - křížence mezi supermarketem a restaurací. Očekává se, že v roce 2005 bude tento typ značně rozšířen.

Trend příštích let bude podle názorů odborníků zaměřen na rozšiřování nabídky hotových pokrmů, které by všude měly být snadno dosažitelné. Nabízené pokrmy budou velice pestré a různorodé, mimo jiné se bude rozšiřovat nabídka etnických pokrmů. Budoucí výživové trendy lze shrnout následujícím způsobem:

§ poroste spotřeba (z hlediska přípravy) časově úsporných produktů a ”pohotových” pokrmů,

§ vzroste počet ”osamělých strávníků”, typická rodinná jídla se stávají přežitkem minulosti,

§ přerušení pravidelného stravovacího rytmu se projeví růstem poptávky po ”malých jidlech” typu snack,

§ růst osvěty a vzdělanosti zvýší zájem o lehčí, čerstvější a zdravější produkty,

§ omezí se spotřeba masa.

Uvedené trendy povedou k rozvoji nových oborů výroby potravin (convenience food, ready-to-eat-food, fast food)a k boomu malých jednoporcových balení. Odrazem poptávky po zdravých produktech je vývoj tzv. funkčních potravin.

S prudkým rozvojem počítačové techniky a rozšířením Internetu je pravděpodobné, že domácnosti se stanou virtuálním nákupním střediskem. Lze předpokládat, že právě tento způsob nákupu se bude těšit velkému zájmu a oblibě.