Bramko Semice je partnerem řetězců

Nymbursko přejímá od jižní Moravy postavení zelinářského centra republiky

Manuální práce v zelinářské firmě se Čechům obvykle zajídá a na jejich místa přicházejí cizinci.

Ivan Ryšavý

Jako si v posledním desetiletí Češi oblíbili předtím pro ně prakticky neznámou brokolici, tak postupně poroste zájem trhu i o listovou zeleninu. Tvrdí to Aleš Schneiberg, vedoucí obchodního oddělení semické firmy Bramko, s. r. o., orientující se na pěstování zeleniny. Naopak ještě před několika lety populární čínské zelí bude podle Schneiberga v jídelníčku Čechů postupně ustupovat do pozadí, když popularitu už nyní rychle předává hlávkovému a hlavně ledovému salátu. Velkou budoucnost na českém trhu zeleninou Schneiberg přisuzuje chřestu, avšak míní, že na výraznější oblibu této zeleniny si ještě budeme muset možná i několik let počkat.

Být dodavatelem řetězců má rub i líc

Odhady odborníků z Bramka se vyplatí brát vážně. Tato semická firma totiž kolem 60 až 70 procent své produkce úspěšně umísťuje do obchodních řetězců, v nichž lze nejlépe zkoumat tradici i mapovat nové stravovací návyky obyvatelstva. Odbyt za velkoobchodní ceny v řetězcích, o nějž je však třeba stále bojovat s konkurencí, Bramku umožňuje na jeho tisícovce hektarů orné půdy uplatňovat moderní velkovýrobní postupy pěstování a sklizně a také věnovat soustavnou péči rozvoji skladového hospodářství. Snaha nevypadnout z týmu dodavatelů řetězců vede Bramko k tomu, že nyní, kdy zásoby zeleniny uskladněné na podzim, v řetězcích docházejí, raději dováží zeleninu ze zahraničí a tu pak vozí do super a hypermarketů. Nevýhodou ovšem je, že leckdy v tomto období Bramko nakoupí zeleninu z ciziny, za vyšší ceny než by bylo v té době obvyklé pro tytéž druhy, avšak z tuzemské produkce.

Cena jedné hlávky zelí vysvětlí mnohé

Chlazené sklady s kapacitou 10 tisíc tun zeleniny a 2500 tun brambor, které firma i s expedičními linkami vybudovala doslova na zelené louce, by pro Bramko rovněž měly představovat určitou výhodu.

Schneiberg ovšem zdůrazňuje podmiňovací způsob tohoto tvrzení, neboť výhody, kvůli nimž firma své sklady stavěla, se prý v posledních letech rychle rozplývají. Názorně to předvádí na hlávkách zelí, které firma skladuje v chlazených prostorách už od konce loňského října. Zelí v dřevěných paletách má zdravou barvu, je na omak tvrdé a působí dojmem, jako by bylo sklizeno včera. Za normálních podmínek by jeho velkoobchodní cena musela být na jaře podstatně vyšší než na podzim, kdy se sklízelo. Žijeme však v Česku, a tak toto kvalitní zelí muselo Bramko ještě minulý týden, tedy koncem března - pět měsíců po sklizni - prodávat po třech korunách za kilo. Jinak by firma neobstála vůči konkurenci dováženého levného polského zelí.

Zatímco zelinářské farmy na západě Evropy se obvykle specializují jen na několik druhů zeleniny, Bramko se orientuje na pěstování co nejširšího sortimentu. Podle Schneiberga je to tak výhodnější nejen co do snazšího střídání ploch v osevním postupu, ale rovněž proto, že specializace by vyžadovala i náročnější investice, které by Bramko nebylo zatím s to zajistit. »Kdybychom se, dejme tomu, rozhodli dobudovat naši posklizňovou linku v bramborárně, určitě by nám už nezbyly finanční prostředky třeba na posklizňovou úpravu mrkve,« vysvětluje Schneiberg.

Neláká ani plat až 50 korun za hodinu

Jakkoliv jsou možnosti českého zelinářství oproti stavu v zemích Evropské unie stále ještě podvázané, v jednom se západní Evropě již vyrovná. Totiž v nezájmu místních lidí přijmout práci v zelinářské firmě. V Bramku zaměstnávají hned tři stovky pracovníků, z nichž však plnou polovinu tvoří Slováci a další cizinci. Hodinový plat 35 až 50 korun sice není nejhorší, ale Češi se stále více vyhýbají práci s proměnlivou pracovní dobou, v mokru či horku beze stínu na polích nebo v chladném velkoskladu zeleniny.

Závlahy využívají vodu z Labe

Podobných zelinářských firem, jako je Bramko, se na Nymbursku podél Labe objevilo v posledních letech několik. Obvykle těží i z již vybudované sítě závlah, do níž se přivádí levnější labská voda. Schneiberg tvrdí, že právě tento kout Nymburska přebírá od jižní Moravy postavení zelinářského centra republiky.