Průzkum v oblasti příjmu krmiva prasaty

Na základě průzkumu v komerčních stádech vykrmovaných prasat se v posledních 10-15 letech zjišťuje rychlejší pokles denního příjmu krmiva, než jak předpovídali genetici.

Na setkání odborníků ve Španělsku, organizovaném společností Senta, zazněl požadavek věnovat větší pozornost dennímu příjmu krmiva prasaty.

Na setkání bylo uvedeno, že pokrok v mapování genů umožní identifikaci specifických genů, které se podílejí na řízení chuti k příjmu krmiva. V odborné literatuře posledních desetiletí se uvádí, že příjem krmiva by se v důsledku selekčního tlaku na růst libového masa neměl snížit o více než 0,2 % za rok. V praxi se však v Evropě již 15 let zaznamenává roční snižování v množství přijatého krmiva za den u vykrmovaných prasat o 0,32 %. Příjem krmiva a jeho snížení jsou ovlivněny zdravím, ustájením, řízením a výživou. U genotypů prasat s vysokým potenciálem pro tvorbu libové tkáně bylo například zjištěno, že nejzdravější prasata přijímají o 11-14 % více krmiva. Pokud se týká ustájení a řízení chovu ukazuje se, že změna v ustájení od individuálního na skupinové (po 8-10 kusech v kotci) přináší 10% snížení příjmu krmiva; další zvětšení skupin nebylo spojeno s dalším snižováním množství přijatého krmiva za den. Snížená užitkovost u skupinově ustájených prasat je důsledkem stresu spojeného se sociálními vztahy a konkurencí v příjmu krmiva. Vědci však zjistili, že některé linie a určití jedinci (obvykle méně agresivní zvířata) lépe snášejí stresy, méně reagují na nepříznivé fyzikální podněty, přijímají více krmiva a rostou rychleji než agresivní prasata.

Různé výzkumné projekty se zabývají možností selekce na nízkou agresi a uplatněním tohoto hlediska v šlechtitelských programech.

Předběžným sledováním byla u prasat, vystavených stresu po imunizaci proti adreno-kortikotropnímu hormonu ACTH, zjištěna zlepšená konverze krmiva (hlavně u agresivních zvířat). Pokusy se snižováním stresu u skupinově ustájených prasat poskytnutím prostoru pro úkryt, zvětšením prostoru pro příjem krmiva a změnou světelného dne nebyly zatím úspěšné.

Určitou naději vyvolala zpráva o významné korelaci mezi 4 ze 70 genů dosud identifikovaných jako možné indikátory stresu a užitkovými vlastnostmi, včetně příjmu krmiva. Z identifikovaných genů jeden - 4P3 gen - negativně ovlivňuje příjem krmiva a růst a další - B4 gen - má kladný vliv na tyto vlastnosti.

Podle odborníků by tyto údaje mohly podpořit vývoj krevního testu využitelného pro kvantifikaci stresového stavu u skupinově ustájených prasat, nebo sloužit k selekci zvířat s nižší citlivostí vůči stresu.

Pig Intern., 31, 2001, č. 2, s. 15-16 (Sch)

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info