Zpráva o trhu zeleniny 14.týden 2001

NTIS	Ceské republiky Nezávislý tržní informační systém Mánesova 75 Praha 2 PSČ 120 58			02/22 000301 02/22 000405
	AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE ČESKÉ REPUBLIKY
-	-	-		-
Ročník V. Číslo 13	NTISČR		5. dubna 2001		Týden 14/2001

Zpráva o trhu zeleniny

Vydavatel	Obsah	Strana
NTISČR	Komoditní zpravodajství	1
Mánesova 75	Informace o cenách zeleniny v ČR	2
Praha 2	Zahraniční obchod	3
PSČ 120 58	Informace ze zahraničí	5

KOMODITNÍ ZPRAVODAJSTVÍ

Ceny zemědělských výrobců (CZV) ve 14. týdnu, ve srovnání s 13. týdnem, se zvyšovaly u zelí hlávkového bílého i červeného a u celeru. Průměrné CZV se změnily v rozpětí 6,3 % až + 10,5 %. Nejvíce se zvýšila průměrná CZV zelí hlávkového bílého (+ 10,5 % na 4,20 Kč/kg).

V následujícím období se z domácích druhů zeleniny očekává nižší nabídka než poptávka u červené řepy, mrkve a karotky a celeru. Nabídka bude vyšší než poptávka u zelí hlávkového bílého, zelí kysaného baleného i volného a zejména u cibule. Nabídka pokryje poptávku u zelí hlávkového červeného.

Obchodní odbytové ceny (OOC) ve 14. týdnu proti 13. týdnu zaznamenaly z tuzemských druhů pokles cibule suché červené, mrkve a karotky a zelí hlávkového červeného. Pokles průměrných OOC byl z těchto druhů výrazný u cibule suché červené ( 13,9 % na 10,50 Kč/kg). Z dovezených druhů zeleniny došlo k poklesu průměrných OOC brokolice, brukve bílé, červené řepy, květáku, papriky zelené, žluté, póru, rajčat, ředkve, ředkvičky, salátu hlávkového a žampiónů. Pokles průměrných OOC byl z těchto druhů zeleniny významný u ředkvičky ( 31,1 % na 9,30 Kč/sv.), salátu hlávkového ( 19,8 % na 8,90 Kč/ks) a rajčat ( 12,3 % na 20,60 Kč/kg). Růst průměrných OOC byl zaznamenán z tuzemských druhů u celeru, cibule suché světlé, kapusty hlávkové, zelí hlávkového bílého, zelí kysaného baleného i volného a žampiónů. Růst průměrných OOC byl z těchto druhů zeleniny významný u zelí hlávkového bílého (+ 32,6 % na 6,10 Kč/kg) a kapusty hlávkové (+ 25,0 % na 15, Kč/kg). Z dovezených druhů zeleniny se zvýšily průměrné OOC cibule suché světlé, cibule suché červené, česneku, kapusty hlávkové, křenu, mrkve a karotky, petržele bez natě, zelí hlávkového červeného a zelí kysaného baleného. brukve bílé, celeru, cibule suché světlé, červené řepy, česneku suchého, všech druhů papriky, petržele, zelí hlávkového bílého a zelí kysaného baleného. Z těchto druhů zeleniny byl výrazný růst průměrné OOC zjištěn u okurek salátových (+ 28,5 % na 32,90 Kč/kg) a kapusty hlávkové (+ 12,0 % na 21,50 Kč/kg).

Zahraniční obchod

V únoru 2001 byla nejvíce importována rajčata (3 624,6 t za jednotkovou hodnotu 15,90 Kč/kg). Hlavními dodavateli rajčat byli Španělsko (3 102,6 t za 15, Kč/kg), Maroko (372,3 t za 21,70 Kč) a Nizozemsko (46,2 t za 15,60 Kč/kg). Cibule bylo dovezeno 2 904,5 t za 2,70 Kč/kg, nejvíce z Polska (2 720,5 t za 2,40 Kč/kg), ze zemí EU bylo dovezeno pouze 182,1 t za 7,40 Kč/kg. Mrkve se dovezlo 2 827,2 t za 5,80 Kč/kg, nejvíce z Francie (1 130,4 t za 5,20 Kč/kg), Nizozemska (545,9 t za 5,70 Kč/kg), Polska (445,9 t za 2,90 Kč/kg),Belgie (380,2 t za 8,50 Kč/kg) a Rakouska (245,0 t za 7,50 Kč/kg). Papriky se nakoupilo 2 265,3 t za 25,10 Kč/kg, převážně ve Španělsku (1 989,9 t za 25,60 Kč/kg). Okurek bylo dovezeno 2 116,5 t za 16, Kč/kg, převážně ze Španělska (1 989,4 t za 15,90 Kč/kg). Květáku bylo nakoupeno 1 551,4 t za 9,20 Kč/kg, zejména v Itálii (796,8 t za 9,20 Kč/kg) a Francii (751,8 t za 9,20 Kč/kg). Zelí pekingského se dovezlo 1 198,8 t za 6,60 Kč/kg, převážně z Polska (539,2 t za 5,60 Kč/kg), Rakouska (309,0 t za 7, Kč/kg) a Maďarska (257,1 t za 7,40 Kč/kg).

NTISČR

NTISCR

Informace o cenách zeleniny v ČR

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ceny zemědělských výrobců vybraných druhů zeleniny I. jakostní třídy

Datum zjištění ceny: 5. 4. 2001 Kč/MJ

Obchodní nákupní ceny jednotlivých druhů zeleniny I. jakostní třídy

Datum zjištění ceny: 14. týden 2001 Kč/MJ

Poznámka: MJ = měrná jednotka. Nákupní cena je cena bez DPH

NTISCR

Informace o cenách zeleniny v ČR

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obchodní odbytové ceny některých druhů zeleniny I. jakostní třídy

Datum zjištění ceny: 14. týden 2001 Kč/MJ

Poznámka: MJ = měrná jednotka. Odbytová cena je cena bez DPH.

Dovoz vybraných druhů zeleniny v únoru 2001

NTISCR

Zahraniční obchod

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

pokračování tabulky

Dovoz vybraných druhů zeleniny v únoru 2001

Poznámka : Celní statistikou je po vyhodnocení celních deklarací průběžně zpětně prováděna úprava údajů o dovezeném zboží. 1) Jednotková hodnota.

Pramen: Celní statistika - měsíční sledování

Vývoz zpracované zeleniny v roce 1999 a 2000

Poznámka : rok 1999 je již po opravě

Pramen : podle údajů celní statistiky zpracoval VÚZE

Vývoz zpracované zeleniny v roce 1999 a 2000 v přepočtu na zeleninu čerstvou

(bez ovocných a zeleninových šťáv)

Poznámka : koeficient přepočtu zpracované zeleniny na zeleninu čerstvou dle ZUČM. Rok 1999 je již po opravě

Pramen : podle údajů celní statistiky zpracoval VÚZE

NTISCR

Zahraniční trhy

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Producentské ceny některých druhů zeleniny ve vybraných zemích (bez DPH) EUR/kg

Pramen: International Market Data Exchange (IMDE) - ZMP Berlín

Obchodní ceny vybraných druhů zeleniny v tržnicích SRN

Datum zjištění ceny: 29.3. 2001 DEM/MJ

Poznámka : MJ = měrná jednotka, ks = kus, sv. = svazek

Pramen: ZMP - Obst & Geműse, Marktinfo 29.3.2001

NTISCR

Zahraniční trhy

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ceny vybraných druhů zeleniny ve velkotržnici v Rungis 2. 4. 2001

Poznámka: 1) Cena mezi velkoobchodníkem a maloobchodníkem, operátorem restaurací nebo supermarketů.

2) Cena průměrná nebo nejčastější.

Pramen: Service des Nouvelles des Marchés

Obchodní ceny zeleniny na vybraných trzích v Polsku PLN/MJ

Pramen : Biuletyn Informacyjny - Rynek owoców i warzyw, NR 23/2001, 2.4.2001

NTISCR

Zahraniční trhy

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ceny producentů zeleniny ve Španělsku v oblasti Valencie ESP/MJ

Pramen: FAMMU/FAPA - Światowy Rynek Owoców i Warzyw, 26.3.2001

Budoucnost brukvovitých zelenin

Souběžně s rozvojem odbytu zeleniny v supermarketech, vyžadujících přísun standardní zeleniny po dlouhou sezónu, její přítomnost na pokud možno stejném regálu a za málo proměnlivou (co nejnižší) cenu hledají mnozí pěstitelé zlepšení své ekonomické situace v zavádění nových druhů zeleniny nebo produktů, lišících se od standardních velikostí, barvou a dalšími, trhem akceptovatelnými vlastnostmi. Nesporně dochází k další segmentaci trhu, který se musí mnohem více orientovat na takové produkty, které vyžadují minimálně potřebu další úpravy, vyznačují se delší uchovatelností a lépe vyhovují potřebám určitých skupin spotřebitelů. Uspokojení mnoha požadavků vyhraněných spotřebitelských skupin přestává být v mnoha směrech záležitostí ceny.

Trh čerstvé zeleniny ve Velké Británii nejvíce ovlivňují následující skupiny spotřebitelů:

- samotné, svobodné ženy, profesionálky

- zaměstnaní partneři

- rodiče se školními dětmi.

Všechny tyto spotřebitelské skupiny mají málo času na nákupy, v zásadě preferují zeleninu vyžadující snadnou úpravu (tj. většinou zeleninu již předzpracovanou), atraktivního vzhledu, novinky, kvalitní, dobře uchovatelné zboží. Nakupují povětšině od úterka do pátku po večerech návštěvou supermarketu nebo pomocí internetu a přirozeně volí zboží, které je uchovatelné beze ztráty kvality několik dní. Jestliže jsou tyto jejich požadavky uspokojeny, pak není pro ně cena limitujícím faktorem.

Šlechtitelé již v 70. letech získali celou řadu zajímavých genetických zdrojů v Itálii, které využili k vyšlechtění řady odrůd květáku s různou barvou růžic, lišících se i tvarem jednotlivých růžiček a jejich velikostí. Podobně je tomu i u brokolice, kde je již na trhu řada odrůd růžicovitého i výběžkatého typu, lišících se jak zbarvením růžic, tak tvarem, kompaktností a dalšími znaky. K dispozici jsou kříženci mezi hlávkovým zelím a hlávkovou kapustou malohlávkového typu, červenolistý kadeřávek, bílá a červená růžičková kapusta a brokolice.

Nejrychleji rostoucí segmentem spektra odbytu zeleniny je upravená chlazená zelenina, vyžadující pouze několikaminutovou přípravu. Pravděpodobně největším britským producentem této zeleniny je společnost GEEST s očekávaným ročním obratem (2001) 330 mil. GBP, jež zvyšuje svoji produkci ročně o 27 %. Růst trhu je umožněn změnami v obalové technice. Mladé salátové listy a řezaná zelenina jsou baleny v plastech v modifikované atmosféře obsahující 5 % dioxidu uhličitého a pouze 2 % kyslíku, který zabraňuje stárnutí pletiv a jejich kažení a prodlužuje uchovatelnost.

Evropská vize o brukvovitých zeleninách se soustředila na druh Brassica oleracea, tradiční zelí, resp. jiné košťáloviny. Avšak většina světové populace využívá orientální druhy Brassica rapa - čínské zelí a formy Brassica napus i deriváty ředkve (Raphanus). Samozřejmě, že i v Evropě se využívá jak hlávkových, tak listových typů čínského zelí, avšak to je pouze vrcholek pověstného ledovce. Celá řada druhů, příbuzných s čínským zelím, je již zralá ke šlechtění a k obsazení trhu. Úspěch je podmíněn úzkou spoluprací šlechtitelů, semenářů, pěstitelů a supermarketů.

Australané pod vlivem migrace obyvatel z jihovýchodní Asie zavedli do kultury a úspěšně rozšířili trh zeleniny pěstováním listnatých druhů brukvovitých zelenin, jakými jsou např. choycum, taatsai, mizuna a mibuna, pocházejí buďto z Brassica rapa nebo z Brassica napus. Další možností je čínská hořčice, její listy a kořeny jsou používány jako syrový salát nebo ve vařeném stavu.

NTISCR

Zahraniční trhy

Kurzy devizového trhu

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Evropané byli dobře obeznámeni s kořenovými typy Brassica rapa (vodnice) a Brassica napus (tuřín). Avšak vedle tradičního využití těchto druhů existují další možnosti, např. mladé listy milánských typů jsou vhodné jako vynikající přísada salátů a mladé kořeny lze konzumovat podobně jako ředkvičku.

Opomíjenou zeleninou je i ředkev. Objevuje se oloupaná v kombinaci se salátem, často však zůstává ležet na talířku, neboť je štiplavá, přestárlá, zdřevnatělá. Nové typy salátových ředkví různého zbarvení a tvaru se musí pěstovat tak intenzívně, aby se vyloučila jejich štiplavost a zdřevnatění. Na využití proto čekají zejména asijské typy ředkví. Otevření se Číny může být provázeno zavedením jejich typů zeleniny, což může být dvojsečné. Supermarkety mohou dovážet tuto zeleninu z Číny přednostně namísto od evropských pěstitelů, neboť stejně jako brokolice se tam vypěstuje levněji. Nadnárodní obchodní řetězce již nyní využívají omezených regulací, státních dotací a ultralevné práce v Číně při dovozech brokolice.

Největším povzbuzením pro šíření brukvovitých zelenin jsou zdravotní hlediska. Dodávají nejen energii, ale mohou přímo působit na zlepšení zdravotního stavu. Velmi dobře je známa jejich schopnost snižovat riziko rakoviny a koronárních chorob. Ještě významnější je jejich příznivé působení na snížení krevního tlaku, zřeďování krve a zabránění trombóze a substituce Viagry.

Všechno nejde ale snadno. Dokladuje to příklad růžičkové kapusty. V 70. letech nastal rozmach mrazírenství zeleniny. Stoupla poptávka po růžičkové kapustě, na trh se dostaly výkonné hybridy, zvyšující jak výnos, tak další hospodářské vlastnosti. Dávky dusíkatých hnojiv 300 - 400 kg/ha přispívaly k dalšímu růstu výnosů. Luxusní konzum dusíku však způsoboval výrazné zhoršení chuti, růžičky byly hořké, zvláště poté, co se rozmrazily a uvařily. Není proto divu, že rychle poklesla jejich spotřebitelská obliba. Mnohá jídla ve školních stravovnách a restauracích skončila v odpadcích. Dobrý trh růžičkové kapusty se zhroutil pod snahou pěstitelů stále zvyšovat intenzitu výroby nerozumným hnojením a výkonnějšími odrůdami v době, kdy se ještě ani nestačila nasytit stále rostoucí poptávka mrazíren. Neproběhl žádný průzkum spotřebitelských preferencí, vše se zjistilo až příliš pozdě. Je to varování pro pěstitele, kteří nikdy nesmějí zanedbat reakce spotřebitelské veřejnosti.

(ZUČM, podle Grower, 2000, November 9, s. 2021)

Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od 5. 4. 2001

Vydavatel:	Odpovědný pracovník	Komoditní manager
NTISČR	Ing. František Vaníček, CSc. nám. ředitele VÚZE	Ing. Hana Strnadlová Eva Vilhumová
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky	tel.: 02/6273148 fax: 02/6273020	tel.: 02/22 000301 fax: 02/6273020
Mánesova 75	e-mail: vanicek@agrec.cz	e-mail: strnadlova@agrec.cz
Praha 2, PSČ 120 58	-	-

Rozmnožování a publikování informací je možné jen s uvedením zdroje dat (NTISČR

).

V rámci urychlení toku informací prosíme odběratele bulletinu, kteří mají k dispozici

Máte-li e - mailovou adresu, prosíme vás o její sdělení sl. Evě Vilhumové (t. č.: 02/22000308, e mail: vilhumova@agrec.cz) v zájmu rychlejšího doručování Zprávy o trhu zeleniny!

Děkujeme. NTIS ČR