Netradiční metody rozvoje schopnosti konverzace v cizím jazyce

Netradiční metody rozvoje schopnosti konverzace v cizím jazyce

Nontraditional methods of the development of conversational abilities in a foreign language

Autoři: Anna Čermáková, Jaroslava Vondrášková

Abstrakt v češtině:

V příspěvku je popsána netradiční metoda rozvoje konverzačních schopností studentů v cizím jazyce prostřednictvím využití výpočetní techniky. Jedná se o aktivní přístup ze strany každého jednotlivého studenta, při němž je využito jak znalostí jazyka, tak znalostí využívání multimédií. Předložená metodika reaguje na závěry dlouhodobého statistického šetření zaměřeného na možnosti uplatnění absolventů zemědělské fakulty a na marketing úrovně vzdělávacího procesu na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějovicích. Tvorba a prezentace přednášek na volné téma prostřednictvím multimédií, ke kterým mají mladí lidé blízko, je studenty jednoznačně kladně hodnocena. Rovněž zkušenosti pedagogů, kteří tuto metodu při výuce použili, jsou pozitivní.

Abstrakt v angličtině:

This contribution is directed towards describing nontraditional methodology of the development of students conversational abilities by means of computer technique usage.

It concerns every student active approach to the utilization both foreign languages knowledge and multimedia application knowledge.

Submitted in the article methodology reacts to the conclusions of long -lasting statistical investigation aimed at possibilities of Agricultural Faculty graduates application and marketing of educational systém level in AF in České Budějovice.

The students highly appreciate creation and presentation of lectures on ”free topic” through multimedia and experience of those teachers who used the mentioned above method within their teaching process is positive as well.

Klíčová slova:

metodika výuky, konverzace v cizím jazyce, použití multimédií, přednáška na volné téma, zkušenosti

Keywords:

methodology of foreign language conversational teaching, multimedia usage, lecture on ”free topic”, experience

Úvod:

V rámci procesu globalizace ekonomiky se stala znalost některého ze světových jazyků nezbytností. V rámci grantu FRVŠ bylo uskutečněno statistické šetření mezi zaměstnavateli v ČR, při němž byl sledován vztah mezi ochotou tolerovat případnou nižší úroveň znalosti cizího jazyka a ochotou uchazeče o práci doplnit si znalosti formou účasti na jazykových kurzech organizovaných zaměstnavatelem. Ukázalo se, že přes 80 % zaměstnavatelů není ochotno tyto nedostaky tolerovat, pouze necelá polovina zaměstnavatelů organizuje jazykové kurzy. Jejich cílem však není "doučit zaměstnance jazyk", ale naučit zaměstnance další, pro firmu potřebný, jazyk.

Malé firmy vyžadují aktivní znalost cizího jazyka. Přitom bylo prokázáno, že pokud uchazeč o práci aspiruje na zaměstnání u firem s "nezemědělským" zaměřením činnosti, je pro něj nezbytná znalost anglického jazyka, pokud aspiruje na zaměstnání u firem se "zemědělsky" orientovanou činností - pod tímto pojmem rozumíme zemědělskou prvovýrobu, zpracovatelský průmysl, obchod se zemědělskými komoditami, lesní hospodářství, zemědělské stavby, pozemkové úpravy a služby pro zemědělce - je pro něj nezbytná znalost německého jazyka.

Současně se šetřením mezi zaměstnavateli proběhlo statistické šetření i mezi absolventy Zemědělské fakulty JU v Českých Budějovicích (dále ZF JU), které prokázalo vysokou úroveň odborného vzdělání, avšak nedostatky ve znalosti jazyků. Ke stejným závěrům jsme dospěli marketingem účinnosti vzdělání na ZF JU, prováděném u studentů fakulty.

Metoda, jejíž princip bude následně popsán, je konkrétním přespěvkem k řešení problematiky.

Cíle a metody:

Při výuce cizího jazyka se samozřejmě počítače využívají. U tradičních pedagogických metod je však aktivita přenesena na učitele. Ten vytváří různé slovníčky a učební texty formou dokumentu ve Wordu. Studenti jsou pak postaveni do role pasivních konzumentů pedagogovy píle. Přitom role pasivního diváka není motivující.

Uvedená skutečnost je jeden z důvodů, pro který byl při výuce německého jazyka zkoušen projekt "aktivní role studenta". Existovaly však ještě dva další důvody. Prvním je skutečnost, že na českých vysokých školách zcela chybí předmět, v němž by se vyučovala rétorika. Přitom prezentace osobnosti formou mluveného projevu je velmi důležitá. Neznalost zásad takové prezentace se pak ještě umocňuje, vyžaduje-li se vystoupení v cizím jazyce. Druhým důvodem byl jev, který jsme nepředpokládali, a který ve svém dopadu snižuje přirozenou aktivitu člověka. Někteří studenti zcela přirozeně předvedou své znalosti učiteli - považují to za samozřejmé, avšak mají zábrany vystoupit před svými spolužáky.

Z uvedených důvodů byl za spolupráce pedagogů kateder aplikované matematiky a informatiky a pedagogů katedry germanistiky vytvořen a poprvé realizován projekt konverzace v cizím jazyce za podpory počítače. Netradičnost přístupu spočívá v tom, že studenti nejsou pasivními konzumenty výukových programů, ale aktivními tvůrci vlastních přednášek. Projekt je třístupňový: 1) Vytvoření a prezentace přednášky na volné téma, 2) vytvoření a prezentace přednášky na volné téma vztahující se ke studovanému oboru, 3) vytvoření přednášky směřující k interaktivní besedě na volné odborné či jiné zajímavé téma - zde se předpokládá , že studenti v roli posluchačů nemusí znát německý ekvivalent některých termínů. Proto je slovníček součástí přenášky studenta, který vede besedu. Přednášku si každý student připravuje individuálně pomocí programu Power Point. Může použít vlastních obrázků, které si naskenuje, může využít animace, zvukové efekty - hudbu, mluvené slovo i jiné efekty, které získá prostřednictvím multimédií. Ve svém důsledku studenti při výuce jazyka aplikují znalosti získané v předmětu Informatika.

Výsledky:

Ve školním roce 1999/2000 byl realizován první stupeň projektu. Na začátku semestru byl studentům při cvičení z německého jazyka vysvětlen pedagogický záměr a prezentace vlastní přednášky byla pak nutnou podmínkou pro udělení zápočtu z jazyka. Ve dvou posledních cvičení se v počítačové učebně konaly prezentační přednášky jednotlivých studentů. Byly velmi zajímavé a rozmanité. Mezi zajímavá témata lze např. zařadit:

a) Deutsche Bank,

b) Österreich, Deutschland, Schweiz,

c) Umweltprobleme,

d) Erfahrungen der Studenten unserer Universität mit Drogen,

e) Moderne Lebensweise - Probleme der jungen Lute mit Gewicht,

f) Grossbritanien.

Pro vlastní přednášku slouží prezentační snímky pouze jako osnova. Nesmí se předčítat, ale musí se uvedená hesla v německém jazyce rozvíjet. Prvotní tedy není "optická stránka" prezentace, ale aktivní použití jazyka. Po přednášce následuje diskuse, v níž studenti i učitel diskutují o předneseném tématu a o formě prezentace.

Diskuse:

Naše, zatím krátkodobé, zkušenosti ukazují, že

a) vlastní výběr tématu je pro studenty velmi motivující.

b) Tvorba přednášky prostřednictvím multimédií, ke kterým mají mladí lidé blízko, je zábavná a zajímavá. Přednášku si s chutí připravují i ti studenti, kteří ke studiu cizího jazyka nemají příliš vřelý vztah.

c) Uvedená forma práce udrží aktivitu studentů mnohem déle, než tradiční pedagogické metody. To se zákonitě projeví v bohatší slovní zásobě a v rozvoji konverzačních schopností každého studenta.

d) Metoda je inspirativní a probouzí soutěživost. Každý student chce překvapit jak svým tématem tak i formou zpracování. Poté se logicky těší na to, co předvede. Důsledkem je opět hlubší a rychlejší rozvoj jazyka.