Objektivizace stanovení kreditů v předmětu Statistika

20.09.2000 | Odborné konference

Objektivizace stanovení kreditů v předmětu Statistika

Objective stipulation of credits for the subject of Statistics

Autor: Marie Prášilová, Rudolf Zeipelt

Abstrakt v češtině:

Kredity mají velký význam pro hodnocení a porovnávání jednotlivých předmětů, při sestavování studijních programů jednotlivých oborů a ročníků i pro možnosti prostupnosti mezi školami. Stanovení kreditů musí být objektivní a velmi zodpovědné. Počet kreditů je dán pracovní zátěží studenta k získání průměrné nebo lepší známky z předmětu, přičemž se započítávají všechny aktivity. Pro stanovení počtu kreditů pro předmět Statistika ve 3. ročníku oboru Provoz a ekonomika byly získány podkladové údaje výběrovým šetřením u studentů, kteří předmět absolvovali. Základním podkladem bylo dotazníkové šetření, které vycházelo z časového snímku práce studenta během semestru a zkouškového období. Dalšími podklady byly výsledky zkoušek a zkušenosti učitelů, kteří předmět vyučují. Na základě řešení byly stanoveny podklady pro stanovení kreditů v předmětu Statistika. Použitá metodika má obecnější platnost a mohla by být použita ke stanovení kreditů i v jiných předmětech.

Abstrakt v angličtině:

Credits are extremely important for evaluation and comparison of individual subjects, for compilation of study programs of individual subjects and classes, as well as for possible permeability among individual schools. Stipulation of credits must be objective and very responsible. The number of credits is derived from the workload of an individual when achieving an average or a better mark, and it reflects all students activities. Source data for the stipulation of the number of credits for the Statistics in the 3rd class of the subject of Operation and Economics were obtained from the selective investigation performed among graduates. The crucial document was a questionnaire providing time specification of students work during semester and term of examination. Results of tests and exams and experience of respective teachers were also taken into account. Source documentation has been specified for the stipulation of credits for the subject of Statistics. The used methodology has general applicability and can be also used for the stipulation of credits in other subjects.

Klíčová slova:

Kredit, předmět Statistika, pracovní zátěž, dotazníkové šetření

Keywords:

Credit, subject of Statistics, workload, questionnaire

Úvod:

Harmonizace vysokých škol je důležitý úkol, který souvisí s předpokládaným vstupem České republiky do Evropské unie. Jednou z možností je objektivní stanovení kreditů u jednotlivých vyučovaných předmětů a tak postupně vybudovat v rámci fakult kreditní systém. Měření práce studentů se zatím většinou provádí podle rozvrhu a kontaktních hodin s pedagogy. Pro každý obor a ročník je stanoven určitý studijní program. Program je tvořen jednotlivými předměty, které tvoří vlastně výukové jednotky. Každá výuková jednotka má určité výukové cíle a používá určité metody. Souhrn těchto pravidel pro jednotlivé předměty je většinou popsán v příručce. Každý student si potom tvoří svůj individuální program dle vybraných předmětů. Čas, který student věnuje studiu lze vyjádřit kredity. Kredity jsou učební jednotky pro průměrné množství času, který student musí věnovat k získání zkoušek v rámci studijních oborů. Kredity tedy vlastně vyjadřují pracovní zátěž studentů. V souvislosti s hodnocením studijního programu je třeba řešit celou řadu otázek jako např.: “Je studijní program realizovatelný? Vyžaduje učitel od studentů mnoho nebo málo?” Pomocí kreditů lze na takové otázky snadněji odpovědět. Pomocí kreditů se též snadno změří důsledky změny studijních programů. Kredity mají též velký význam při hodnocení a porovnávání jednotlivých předmětů. Lze tedy s nimi hodnotit:

1. srovnatelnost předmětů uvnitř fakulty,

2. srovnatelnost předmětů mezi fakultami,

3. srovnatelnost předmětů mezi univerzitami a to i mezinárodně.

Kredity též pomáhají při sestavování studijních programů jednotlivých oborů a ročníků. Kreditní systém též usnadňuje možnost prostupnosti mezi školami. Stanovení kreditů musí být objektivní a velmi zodpovědné. K tomu je třeba pracovat s podrobnými a zdůvodněnými podklady. Současný kreditní systém vychází většinou ze zkušenosti. Pomíjí se srovnatelnost předmětů a počet kreditů je do značné míry ovlivněn subjektivní snahou učitelů o prosazení co největší váhy svého předmětu.

Cíle a metody:

Cílem řešení bylo stanovit kredity pro předmět Statistika a z toho odvodit metodiku, která by měla obecnější platnost a mohla být použita ke stanovení kreditů i v jiných předmětech. Jedná se o úkol obtížný, který je řešitelný pouze na základě rozsáhlého podkladového materiálu a jeho statistického zpracování. Přiřazení kreditů do předmětů musí být založeno na měření pracovní zátěže studentů. Je třeba zjistit, kolik času potřebuje student k získání průměrné nebo lepší známky z předmětu. Všechny pracovní činnosti v rámci předmětu musí být započteny. Je třeba započítat návštěvu přednášek a cvičení, přípravu na cvičení, zpracování domácích prací, práci v knihovně, účast na případných exkurzích a přípravu ke zkoušce a to i na opravné termíny. Je třeba si ovšem uvědomit, že z hlediska pracovní zátěže jsou studenti různí. Tato odlišnost je způsobena rozdílným intelektem a různou kapacitou mozku. Působí též na to rozdílné předchozí středoškolské vzdělání a v neposlední řadě je odlišnost způsobená rozdíly v zájmu o předmět. Pro stanovení počtu kreditů pro předmět Statistika ve 3. ročníku PEF ČZU v Praze u oboru Provoz a ekonomika byly získány podkladové údaje výběrovým šetřením u studentů, kteří předmět absolvovali. Byl sestaven dotazník, který zachycuje aktivity, které tvoří pracovní zátěž studenta. Jsou zde uvedeny i otázky, které hodnotí náročnost předmětu ze subjektivního hlediska. Dotazník byl doplněn otázkami k hodnocení výuky předmětu Statistika. Dotazník byl anonymní a vychází z časového snímku práce studenta během semestru a během zkouškového období.

Výsledky:

Výběrového šetření se zúčastnilo 61 studentů. Všechny vyplněné dotazníky byly použitelné. Průměrná známka ze statistiky byla 2,72 a počet opravných termínů byl 21. Celková náročnost byla hodnocena 3,93 (stupnice náročnosti 1 až 5). Studenti hodnotili též pořadí předmětů dle náročnosti a statistika byla hodnocena jako 2. nejnáročnější předmět ve 3. ročníku. Studenti uvedli, že se v průměru připravují na cvičení 1,5 hodiny týdně. 54 % studentů považuje průběžná studia ve statistice za nezbytná. 90 % studentů uvedlo, že se zúčastňuje přednášek a svoji účast považují v průměru za 74 %. K úspěšnému složení zkoušky považuje účast na přednáškách za nutnou 65 % studentů. Pouze 6 studentů uvedlo, že se připravuje v knihovně.

Z hodnocení dotazníků vyplynulo, že studenti uvádějí, že získání známky velmi dobře nebo výborně by vyžadovalo přípravu asi 4 hod. týdně. Z podkladů byla spočítána průměrná době přípravy ke zkoušce ze statistiky včetně opravných termínů na 61,5 hodiny.

Výsledky dotazníkového výběrového šetření poskytují bezesporu velice hodnotný podkladový materiál, který lze po určitých korekcích a přepočtech použít ke konstrukci kreditů. Některé získané výsledky odpovídají předpokladům, ale některé jsou do určité míry překvapivé. Z šetření též vyplývá, že studenti se spokojí ve většině případů se známkou dobře a nejsou ochotni vynaložit větší úsilí k získání lepšího klasifikačního stupně.

Diskuse:

Dotazníkové šetření a jeho vyhodnocení ukázalo, že zvolená cesta ke stanovení kreditů pomocí konkrétního zjišťování pracovní zátěže u studentů je správná. Při kvantifikaci kreditů je třeba hledat též souvislost mezi rozvrhovými hodinami a pracovní zátěží. Rozdíl je mezi pracovní zátěží např. na přednášce a na cvičení. Přednášku by bylo třeba hodnotit 4 hodinami zátěže a cvičení 2 hodinami zátěže. K získání hodnověrných výsledků bude třeba dotazníkové šetření zopakovat a to u většího souboru studentů. Další použitelnou cestou je vést studenty k evidenci jejich studijního času. Ke korekci získaných výsledků je též možno využít rozhovory s menšími skupinami studentů. Dalšími podklady jsou výsledky zkoušek, výsledky průběžného studia a zkušenosti učitelů, kteří předmět vyučují. K úpravě získaných výsledků lze použít též zkušeností z výuky statistiky na jiných univerzitách. Výsledný systém musí respektovat návaznost předmětů v rámci jednotlivých koridorů.

Uvedený postup by měl vést k tomu, že kredit nebude pouze bezobsažné a někdy i náhodně stanovené číslo, ale bude vyjadřovat skutečnou náročnost předmětu.