České vysoké školy čeká sblížení s Evropou

Diskuse o reformě vysokoškolského vzdělávání má svůj globální kontext

Domácí i evropské vysoké školy a univerzity stojí na prahu zásadních reforem. Nejedná se o jednorázový proces.

Jiří Witzany

Tlak na reformu českých i evropských vysokých škol má hlubší a objektivní příčiny, které je třeba hledat v probíhajícím procesu společenských změn.

Proces integrace českých a evropských VŠ a univerzit by neměl směřovat k jejich unifikaci. Je nutné, aby tento proces nepotlačil, ale podpořil diverzibilitu evropských VŠ a univerzit, odrážející kulturní a hospodářský vývoj té které země a spočívající na tradici a osobnostech univerzity. Kompatibilita struktury, udělovaných titulů a transparentnost vzdělávacích systémů na evropských vysokých školách na jedné straně a určitá diverzibilita obsahu, formy a uspořádání vzdělávacích procesů na druhé straně, mohou být faktorem mobility studentů i meziuniverzitní spolupráce. Bude třeba přistoupit k realizaci akreditačních programů pro evropské vzdělávání zaměřené na komparabilitu udělovaných akademických titulů, zvýšení mobility studentů i mezinárodní konkurenceschopnosti evropských univerzit.

Nový mezinárodní prostor

Lze očekávat, že mohou vznikat překážky při vzájemném uznávání kreditů a tím i v mobilitě studentů. Nejsou vypracovány mechanismy pro mezinárodní uznávání a převod kreditů v závislosti na obsahu a kvalitě studijních programů. Překážkou mobility studentů jsou jazykové a ekonomické odlišnosti evropských univerzit a často jejich úroveň.

Vysoká úroveň a kvalita studia evropských VŠ a univerzit v mezinárodním srovnání mohou být mimo jiné významným argumentem pro získávání neevropských zahraničních studentů. Bude to však vyžadovat přijetí odpovídajících opatření nejen v náboru zahraničních studentů, ale i v zabezpečení studijních programů v anglickém jazyku a kvality univerzitního prostředí.

Studijní programy, metody a forma výuky a kursy celoživotního vzdělávání musí univerzity připravovat s ohledem na evropský nikoliv pouze národní vzdělávací prostor. Bude nutné, aby se evropské univerzity výrazněji orientovaly i na neevropské studenty. Organizace i personál musí být budovány na mezinárodní nikoliv pouze lokální úrovni. Většina univerzit je závislá na finančních prostředcích. Nejbližší budoucnost se bude vyznačovat větší možností volby a výběru vysoké školy popř. univerzity, tlakem vlády na zkrácení studia, nárůstem počtu uchazečů. V důsledku svobodnějšího výběru, odstranění regulačních opatření a vznikem řady vzdělávacích institucí neuniverzitního typu, bude postupně docházet ke stagnaci a relativnímu poklesu počtu uchazečů o studium na jednotlivých VŠ. Zavádění bakalářských a magisterských programů v souladu s boloňskou deklarací je příležitostí pro vytvoření prostoru pro mezinárodní konvergenci při respektování zásady národních kompetencí. Předpokladem je uznávání kreditů i absolutorií mezi jednotlivými univerzitami a státy.

Restrukturalizace

K zásadním reformám evropských VŠ a univerzit patří přechod na strukturovaně uspořádané studium a evropsky uznávané tituly, udělovaná absolutoria, popř. kvalifikace a osvědčení. Řada reforem se vyznačuje posunem ke kratšímu studiu. Příprava vysokoškolsky vzdělaných odborníků se projevuje tlakem na prodloužení studia. Jako optimální model se jeví strukturované studium uspořádané do série. V případě paralelního uspořádání strukturovaného a dosavadního dlouhodobého studia vzniká reálné nebezpečí nižší kvality bakalářského studia v důsledku absence kvalitnějších studentů, kteří budou volit dlouhé studium. Ukončení nižšího cyklu jako podmínka vstupu do cyklu vyššího se jeví jako žádoucí. Zavedení strukturovaného studia bude vyžadovat přepracování plánů studia.

K pozitivním stránkám zavedení patří bezesporu dosažení vyšší efektivity využití prostředků vynakládaných na terciární vzdělávání a možnost přijmout víc uchazečů.

Součástí bakalářských studijních programů musí být i skupina volitelných předmětů zaměřených profesně a skupina volitelných předmětů teoretického a průpravného zaměření, které umožní individuální profilaci studentů.

Srovnatelnost titulů

Magisterské programy, mají-li současně splnit očekávání o mobilitě, by měly být krátké. Cílem restrukturalizace by neměly být formální reformy rozdělující dlouhé studijní programy na dvě etapy s předpokladem, že převážná část studentů bude po absolvování předchozího stupně studia pokračovat ve studiu na stejném oboru a na stejné VŠ. Na druhé straně by však mělo jít o možnost výběru z řady navazujících alternativních magisterských programů.

Právě probíhá diskuse o možnostech a uspořádání akreditačních postupů, které by zaručovaly plnou mezinárodní srovnatelnost titulů. Snaha univerzit získat si mezinárodní uznání postupně povede k prosazování evropské dimenze programů a institucí. Pohyb vysokoškolsky kvalifikovaných odborníků budou vyžadovat kontrolu kvality (mezinárodní) akreditace na evropské úrovni. Na jednání pracovních skupin byly formulovány cíle projektu zaměřeného na vznik evropského akreditačního programu, který by měl dosáhnout zachování funkce zvyšování kvality.

Autor je rektor ČVUT Praha a předseda České konference rektorů