Hospodařit u Prahy má svá úskalí

Společnost AGRO Jesenice za devět let své existence ani jednou nespadla do červených čísel

Firma, jíž na záda dýchá metropole, pociťuje silný tlak na zvyšování platů.

Ivan Ryšavý

Přibližně šestkrát vzrostla od roku 1990 produktivita práce v zemědělské akciové společnosti AGRO Jesenice u Prahy se sídlem v Hodkovicích. Dnes firma dosahuje výkonů v průměrné výši 1,4 miliónu korun na každého z 260 zaměstnanců.

Předseda představenstva a ředitel společnosti Josef Kubiš ovšem připomíná, že společnost, která vznikla z transformovaného místního zemědělského družstva v roce 1992 a v níž je sdruženo 610 akcionářů, prošla během uplynulého desetiletí výraznou proměnou. Kromě klasické zemědělské prvovýroby ve společnosti vznikly další divize věnující se fluidnímu mražení a tepelnému zpracování ovoce a zeleniny, výrobě zahradního kovového nábytku, autodopravě, zemním pracím a prodeji písku, přičemž společnost provozuje i čerpací stanici ve Vestci. Dceřiná společnost Agrimex Vestec obchoduje se zmrazenými či tepelně upravenými výrobky z ovoce a zeleniny, zatímco další firma Galimpex, zajišťuje prodej a servis nákladních vozů Renault. Nezemědělská činnost vytváří společnosti téměř polovinu celkového obratu a ještě výrazněji se podílí na zisku, který loni po zdanění činil 8,5 miliónu korun.

AGRO Jesenice však na rozdíl od řady jiných zemědělských firem v minulých letech rozšiřovalo i zemědělskou prvovýrobu. Jestliže bývalé místní družstvo obhospodařovalo zhruba 3000 hektarů zemědělské půdy, nynější akciová společnost disponuje 4300 hektary, z nichž část patří majitelům, kteří jsou současně jejími akcionáři. Zbývajících přibližně 2200 hektarů si společnost pronajala od vlastníků ze sousedního bývalého ZD Modletice, jehož zemědělskou výrobu odkoupila. Akciová společnost má rovněž rozhodující majetkový podíl v zemědělské společnosti ZEPOS Radovesnice na Litoměřicku. To je podle Kubiše mj. výhodné i z hlediska odbytu a nákupu vstupů, neboť společně koordinovaná obchodní politika vytváří z obou podniků s celkem sedmi tisíci hektary a ročními výkony 500 miliónů korun silného protihráče i vůči případným spekulantům či neseriózním obchodníkům. V samotném AGRO Jesenice se například ročně od 1100 krav nadojí kolem 6,5 miliónu litrů mléka, spolu s litoměřickým partnerem však už jde o produkci 10 miliónů litrů.

Hodkovická firma má také vlastní rozmnožovací a nukleový šlechtitelský chov prasat a výkrm brojlerů. V rostlinné výrobě se AGRO Jesenice výrazněji nevyhranilo a pěstuje obiloviny, řepku, cukrovku, kukuřici především na siláž i pícniny. Dlouholetou specializací firmy je pěstování jahod.

AGRO Jesenice nikdy během své dosavadní historie nespadlo do červených čísel a vždy také vyplácelo dividendy. Kubiš však připouští, že z transformace bývalého družstva zbývá ještě vypořádat majetek zhruba tří stovek oprávněných osob v celkové výši asi 24 miliónů korun. Vesměs jde o ty, kteří na půdě nehospodaří a nevstoupili do akciové společnosti. Vyřešit tento problém z minulosti patří vedle dalšího zavádění moderních technologií kvůli zvyšování konkurenceschopnosti podle Kubiše k prioritám společnosti.

Těsná blízkost Prahy způsobuje v zemědělské firmě tlak na zvyšování mezd. Jejich průměrná měsíční výše loni v AGRO Jesenice byla 13,4 tisíce Kč. Přesto podle Kubiše celkové mzdové náklady ve společnosti mírně klesají, neboť se tam i při rostoucích platech snižuje počet zaměstnanců. Zejména v posledních letech společnost pociťuje i zvyšující se všeobecnou poptávku po špičkových odbornících na trhu práce v Praze a jejím okolí.

Kubiš i jako viceprezident Agrární komory ČR má za to, že do budoucna v souvislosti se vstupem země do Evropské unie bude nejen pro jesenickou společnost oříškem rychle a zcela splnit některé zemědělské předpisy a normy vytvořené Bruselem. "Je otázka, zda budeme mít dostatek financí na další investice do ochrany životního prostředí," říká Kubiš, "stejně jako do vytváření optimálních podmínek pro hospodářské zvířata. Přitom dobře víme, že mnohé z těchto bruselských norem se na západě Evropy dosud kvůli hojně udělovaným výjimkám a odkladům neplní. A pokud bychom si dokonce měli brát za vzor zemědělství Spojených států, pak tam dokonce ani podobné přísné předpisy v podstatě neexistují. V naší firmě rozhodně zvířata netrápíme, jak to podávají různí ochránci. Ostatně pokud bychom péči o zvířata zanedbávali, asi bychom neměli například tak vysokou užitkovost u dojnic a u prasat. Naopak dostát předpisům Bruselu v tomto směru by jen nás přišlo možná na desítky miliónů korun a prakticky zlikvidovalo naši schopnost čelit konkurenci agrární produkce ze zemí, kde taková nařízení nemají, jako jsou USA, Argentina, Austrálie apod."