Brzký vstup do eurozóny se nedoporučuje

Studie vypracovaná pro Evropský parlament klade důraz na reálné sbližování ekonomik

Před ukvapeným zapojováním budoucích nových členů Evropské unie do eurozóny varuje ve studii o ekonomické a monetární unii a rozšíření Nizozemský ekonomický institut. Připravil ji pro potřebu Evropského parlamentu a připomíná v ní, že kandidátské země musejí nejprve dokončit liberalizaci cen, reformovat bankovní systém a samozřejmě reálně splnit maastrichtská kritéria.

Obsah studie shrnuje bulletin Quotidien Europe. Po vstupu nových členů do EU bude muset nastat alespoň dvouleté období, během kterého nebudou ještě nové země v eurozóně, ale budou v evropském směnném mechanismu ERM2. Ten stanoví pravidla týkající se hodnot směnných kursů, jež mají zajistit měnovou stabilitu v Evropské unii.

Počáteční nadšení kandidátů z rychlého přechodu k euru podle zprávy zchladily názory mezinárodních institucí a univerzitních kruhů. Kandidáti budou muset převzít právo EU, přičemž někteří stále narážejí na překážky týkající se liberalizace pohybu kapitálu, nezávislosti centrálních bank a nedostatečného přístupu k přednostním zdrojům financování.

Nizozemský institut míní, že kandidáti jsou na dobré cestě, pokud jde o přebírání maastrichtských měřítek, zejména v oblasti stability směnných kursů a kontroly inflace. Podotýká ale, že úrokové sazby kandidátů jsou stále příliš vysoké, což obráží vysokou úroveň skutečných úrokových sazeb, váhavou kontrolu inflačního očekávání a nezralost kapitálových trhů. Je to důkaz, tvrdí studie, že ekonomiky kandidátů se stabilizují a vyvíjejí směrem k tržním ekonomikám.

Studie poukazuje na to, že Polsko nebo Maďarsko jsou dál v hospodářské reformě, ale mají nejslabší výsledky v plnění konvergenčních kritérií. Kandidáti by měli podle autorů dosáhnout mezních hodnot reálné konvergence, než se zaměří na konvergenci nominální. Tato priorita je tím oprávněnější, že po vstupu do eurozóny budou země podřízeny společným koordinačním mechanismům, jako jsou širší směrnice hospodářské politiky, konvergenční programy a procedury aplikovatelné na velké deficity. Kromě toho má podle studie jen málo zemí jasnou strategii sblížení svých měnových kursů s eurozónou. Většina kandidátů je přizvána ke zpracování střednědobých a dlouhodobých strategií ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou.

Podle studie se překotné přistupování kandidátských zemí k eurozóně jeví jako vyloučené, protože by bylo podmíněno takovým zpřísněním monetární a daňové politiky, které by mohlo zároveň oslabit ekonomický růst. Studie také podotýká, že vstup kandidátů do eurozóny závisí i na tom, zda posílí nebo oslabí jednotnou měnu. Rozšíření eurozóny by mělo podle analytiků v počátečním období zahrnout odklon kapitálu od třetích zemí jako jsou Rusko a Ukrajina ve prospěch nových příchozích v eurozóně.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info