Týden v Evropě 21. 4. - 27. 4. 2001

Stav evropského výzkumu v oblasti BSE a příbuzných chorob

Dne 23. dubna podala skupina předních odborníků, ustavená komisařem EU pro výzkum Philippem Busquinem, vyčerpávající bilanci výzkumu nemocí souhrnně nazývaných přenosné spongiformní encefalopatie (např. BSE), aby tak objasnila výzkum, který v současné době v Evropě probíhá. Dnes zveřejněná bilance výzkumných činností identifikuje silné a slabé stránky evropského výzkumu v této oblasti. Volá například po lepší koordinaci a komunikaci, vzájemném propojení do sítí a vzájemné výměně výsledků výzkumu mezi jednotlivými pracovišti různých států. Ukazuje také, že oblast evropského výzkumu je znevýhodněna působením několika faktorů, mezi které se například řadí nedostatek dobře charakterizovaných vzorků, omezená dostupnost zvířecích modelů a buněčných linií a malý počet vyškolených vědeckých pracovníků schopných se tímto výzkumem zabývat. Philippe Busquin tuto odbornou skupinu ustavil na základě návrhu ministrů členských států odpovědných za výzkum během jejich zasedání dne 16. listopadu 2000. Podkladový text: IP/01/586

Komise vyzývá k rychlému přechodu na novou generaci internetového protokolu (IP) k zajištění úspěchu bezdrátových služeb v nadcházejících letech

Evropská komise dne 23. dubna hostila první zasedání pracovní skupiny vedené zástupci evropského průmyslu, ustavené za účelem vypracování komplexního akčního plánu do konce roku 2001 tak, aby se v souladu s požadavkem stockholmského summitu zajistila včasná dostupnost další generace internetového protokolu (IP verze 6, neboli IPv6). Pracovní skupina je složena z vedoucích řídících pracovníků, kteří celkově zastupují všechna klíčová odvětví průmyslu a výzkumu ovlivněná protokolem IPv6, včetně evropských poskytovatelů Internetu, telekomunikačních společností, provozovatelů sítí mobilních telefonů, dodavatelských odvětví, výzkumných pracovišť a hlavních „aplikačních“ odvětví. Komisař EU odpovědný za podnikání a informační společnost Erkki Liikanen prohlásil: „Naším cílem je zajistit, aby konkurenceschopnost Evropy v oblasti bezdrátových technologií nebyla ohrožena neexistencí jasného harmonogramu vedoucího k nasazení IPv6. Neustálý rychlý růst Internetu jako klíčové infrastruktury globální ekonomiky nyní vyžaduje přijetí nových zásadních opatření, která zajistí, aby byl Internet schopen splňovat nově kladené požadavky. Zejména Evropa musí jednat rychle, nemají-li omezení, kterými trpí v současnosti používané internetové protokoly (IPv4), brzdit realizaci cílů stanovených v Lisabonské strategii.“ Podle odhadů se při současné úrovni růstu vyčerpají internetové adresy IPv4 v roce 2005. Je tedy nezbytně nutné protokol IPv6 zavést ještě dříve, než dojde například k zahájení provozu mobilních komunikací třetí generace (3G), které vycházejí ze zásady, že každé zařízení mobilní sítě má vlastní internetovou adresu, a tak i propojení těchto zařízení do Internetu. Webové stránky pracovní skupiny jsou na http://www.ipv6tf.org. Podkladový text: IP/01/591

Návrhy Komise na veřejnou diskusi o budoucnosti EU

Evropská rada v prosinci loňského roku na svém zasedání v Nice vyzvala k hlubší a širší diskusi o budoucnosti EU. Komise v současné době předkládá nejrůznější podněty, které mají napomoci úspěšnému průběhu této diskuse. Komise navrhuje, aby členské státy a instituce EU zahájily jednání o způsobu organizace této diskuse a měly přitom na paměti, že Evropská rada se letos opět sejde ve dnech 15. a 16. června v Göteborgu.

Předseda Komise se domnívá, že diskuse by měla být co nejširší a nejotevřenější. Podle Romana Prodiho „nejde ani tak o to, jak diskusi zorganizovat, jako spíše o to umožnit její bohatý průběh se zařazením témat blízkých každému člověku. Vždyť budoucnost EU má vliv na nás na všechny, nejen na vlády a instituce.“

Další informace jsou dostupné na http://europa.eu.int/futurum. Podkladový text: IP/01/602

Podniky v EU reagují na nutnost inovace, ale stále ještě mají rezervy

Evropská komise zveřejnila zprávu nazvanou Budování inovativní ekonomiky v Evropě. Zpráva zdůrazňuje, jak se podnikům v EU daří zvládat dynamiku inovace, a předkládá přehled o nejrůznějších trendech v evropské politice inovace a jejich dopadu na konkurenceschopnost a další růst podniků. Přežít a vzkvétat ve znalostní ekonomice, vyrovnat se s rychle se měnící realitou globalizace a mezinárodní konkurence - to vše se může podnikům v EU podařit jen tehdy, budou-li vstřícné vůči inovaci a navíc jen využijí-li jejího plného potenciálu. Žádná firma si nemůže dovolit přešlapovat na místě: inovace je klíčem k úspěchu na trhu. „Hybatelé na špičce“ vedou celý peleton v přijímání nových myšlenek, zavádění nových výrobních procesů, nových produktů, nových nástrojů, nového stylu podnikového řízení a nových pracovních postupů. Podnikům v EU se to daří, mohlo by se jim to však dařit ještě lépe. V oblasti inovace vykazují evropské firmy celkem vyrovnanou výkonnost, avšak k vyrovnání s konkurencí ve věku elektronické ekonomiky musí ve svém úsilí ještě přidat. Zprávu o provedených studiích vydal úřad pro oficiální publikace Evropského společenství a je také k dispozici na webovské stránce Komise na http://www.cordis.lu/innovation-smes/src/studies.htm.

Zprávu Budování inovativní ekonomiky v Evropě si můžete vyžádat na innovation@cec.eu.int. Tato publikace, ani 12 dílčích zpráv, ze kterých vychází, nemusí nutně vyjadřovat oficiální stanovisko Komise, neboť v první řadě vyjadřuje názory autorů studií. Podkladový text: IP/01/610

Veřejnost má o rozpočtu EU nesprávnou představu

Poslední výzkum veřejného mínění Eurobarometr odkrývá, jak hluboce veřejnost nechápe způsob vynakládání prostředků z rozpočtu EU. Z průzkumu vyplývá, že většina občanů EU neví, na co jdou prostředky z ročního rozpočtu EU (v roce 2001 ve výši 96 miliard euro). Na otázku „Na kterou z následujících položek se podle vašeho názoru vydá z rozpočtu EU nejvíce?“ odpovědělo v průměru 31 procent občanů EU „nevím“. Podíl odpovědí „nevím“ činí zhruba 40 procent ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a Velké Británii. Mezi těmi, kteří vyjádřili alespoň nějaký názor, se největší skupina (v průměru 30 procent) domnívá, že výdaje z rozpočtu EU jdou z větší části na administrativní náklady - platy úředních činitelů, náklady na schůze a udržování budov - a tento názor je rozšířen po celé EU. Ve Švédsku a Finsku se přes 50 procent respondentů domnívá, že většina prostředků EU se vynakládá na úřednický aparát. Zpráva je přístupná na http://europa.eu.int/comm/dg10/epo.