Ve sporu o Becherovku patrně svědčí padělek

Dcera Alfreda Bechera nečekaně vstupuje se svým svědectvím do tahanic kolem Becherovky. Našemu listu zaslala prohlášení, že darovací smlouva, kterou se hájí likérník Hoffmann proti Karlovarské Becherovce, je padělek.

Dcera Alfreda Bechera Heda Becherová-Baierová nečekaně nepřímo vstoupila do sporu o vlastnická práva ke Karlovarské Becherovce, která se snaží uplatnit domažlický podnikatel Zdeněk Hoffmann. Becherová totiž zaslala redakci notářsky ověřené prohlášení, v němž zásadně popírá pravost podpisu a darovací smlouvy, jíž měl její otec Alfred Becher přenechat práva likérníkovi Josefu Hoffmannovi, dědečkovi dnešního českého podnikatele. Její prohlášení by mohlo ušetřit státu až dvě miliardy korun, jimiž má jistit převod akcií na firmu Salb. Podle našeho zjištění je šestaosmdesátiletá Becherova dcera ochotna přijet z Německa a ve sporu před českým soudem osobně vypovídat. K tomu ji však zatím nikdo nevyzval. "Tatínek nikdy nepsal švabachem," píše paní Heda a popírá autentičnost podpisu na Hoffmannově listině z roku 1939. "Je to zcela jiný rukopis. Žádný takový podpis otce psaný švabachem jsem nikdy neviděla. Tak nepsal. Firmu ani nehodlal komukoliv darovat," uvádí. V prohlášení vyvrací Hoffmannovo vysvětlení, proč daroval Alfred Becher Josefu Hoffmannovi práva na becherovku. "Prohlašuji jím šířená tvrzení, že rodina Becherů byla židovského původu a spolupracovala s NSDAP, za nepravdivá," konstatuje Heda Becherová-Baierová. Hoffmann se snažil tímto vysvětlením odůvodnit, proč Alfred Becher (údajně ze strachu z Hitlera) věnoval majetek jeho dědečkovi. Vnuk Zdeněk Hoffmann s darovací smlouvou v kapse, která mu zaručuje práva k lahvi, vinětě a zátce, začal bylinný likér vyrábět na Slovensku. Výrobu becherovky hodlá přenést i do Ruska a Polska. Proti tomu se ohradila žalobou Karlovarská Becherovka. Krajský soud v Plzni se sporem zabýval. "Neshledala jsem naléhavý právní zájem k podání této žaloby," řekla soudkyně Vlasta Formánková. Podle právníků tato věta znamená, že žalobce nepředložil potřebné důkazy k jednoznačnému verdiktu. Na žádost o upřesnění výroku, který si Hoffmannův právník Zdeněk Stárek vykládá ve prospěch pravosti darovací smlouvy, se soudkyně Formánková otázala, zda vůbec někdo originál darovací smlouvy viděl. Ale dále se odmítla k případu vyjádřit, protože rozsudek nebyl ještě stranám doručen. Podle našeho zjištění v probíhajících soudních sporech o platnost darovací smlouvy figuruje pouze kopie, nikoli originál z 1. března 1939. Hoffmann tvrdí, že jej vlastní, ale že jej nevydá, protože se obává ztráty. Nezávislý advokát Zbyněk Pražák, kterého redakce oslovila však poznamenal: "I kdyby měl pan Hoffmann právo plynoucí z darovací smlouvy na lahev, vinětu a zátku, neznamená to automaticky i právo vyrábět likér. Vlastník auta také není a priori držitelem řidičského průkazu, i když zápis v registru vozidel nikdo nezpochybňuje," uvedl Pražák. Tím, že Hoffmann začal vyrábět vlastní becherovku, zasáhl nepřímo do prodeje akcií Becherovky. Známkoprávní spory vedla Karlovarská Becherovka do privatizace pouze s německou firmou Underberg. Od ní předloni koupila práva firma Salb za více než miliardu korun. Dnes chce Salb před převodem akcií z Fondu národního majetku, které koupí za 1,3 miliardy korun, po státu písemné ujištění, že stát uhradí firmě prostředky, které vynaložila na nákup akcií Becherovky a nákup vlastnických práv od německé firmy Underberg, který do roku 1999 vyráběl "německou" becherovku. Po státu požaduje více než dvě miliardy korun. "Kdyby spor o darovací smlouvu vyhrál Hoffmann, měl by firmě Salb stát uhradit vynaložené peníze v privatizaci, což je víc než dvě miliardy korun. Pan Hoffmann se sice prokazuje falzifikátem, to prokázala expertiza z Karlovy univerzity, ale Salb se takto jistí," řekl zdroj blízký firmě Salb.