Nadšení z role v EU mizí

Výrazná většina občanů podporuje naše začlenění do vyspělé Evropy a také případné referendum o vstupu České republiky do Evropské unie by skončilo přesvědčivým vítězstvím stoupenců integrace. Tím, že by se čeští občané postavili proti vstupu, náš vstup ohrožen není, a ani při vyjednávání o integraci by nebyly v současnosti s tímto argumentem problémy. Zdánlivě se tedy nic nemění a není důvod k neklidu. Skutečnost je ovšem jiná. Pouhý souhlas není totiž všechno.

Poslední průzkumy STEM zaznamenaly přinejmenším tři znepokojivé signály, které se navíc dobře doplňují: Ubývá lidí, kteří věří, že se dokážeme na vstup do EU v dohledné době náležitě připravit, sílí pochybnosti o zájmu současných členů EU přijmout nové partnery a, což je asi nejzávažnější, téma Evropské unie není pro většinu lidí závažným problémem, který by měla naše republika prioritně řešit.

Na negativním vývoji se podle dat průzkumů jednoznačně podepsaly události posledních měsíců. Dlouho očekávaný, i když skromný růst ekonomiky vyvolal naděje většiny občanů, že do tří let budeme stát u dveří do Evropy připraveni ke vstupu. Hospodářský vzestup pokračuje, prognózy jsou dokonce ještě příznivější než před půl rokem, ale přesto se podíl lidí, kteří věří v naši připravenost, zřetelně snížil. Je to způsobeno hlubším poznáním náročnosti integračního procesu, anebo tím, že naši vyjednávači narážejí na nové a nové požadavky bruselských komisařů?

Ještě citelněji ubylo lidí, kteří věří, že současní členové EU mají skutečně upřímný zájem na přijetí dalších zemí. Tady je už účinek posledních vyjednávání a spekulací o tom, za jakých podmínek budeme přijati, zcela nesporný. A to ještě zřejmě jen zlomek české populace zná výsledky nejčerstvějšího šetření Eurobarometru, které ukázalo, že ve dvou z nejvlivnějších evropských zemí, v Německu a ve Francii, odpůrci přijetí dalších zemí do unie dokonce převažují nad obhájci rozšíření. Není těžké si domyslet, že se znalostí evropského průzkumu by byl hlas "nebudeme nezvaným hostem", spojený se zoufalstvím, že nám nic jiného nezbývá, ještě mnohem silnější.

A jak si vyložit téměř neuvěřitelný fakt, že skoro polovina lidí (44 procent) považuje vstup republiky do Evropské unie za okrajovou záležitost, nebo dokonce tvrdí, že to vůbec důležitý problém není? Jak vysvětlit, že v době, kdy se intenzívně jedná o podmínkách vstupu do EU, považují lidé za důležitější problém pro naši zemi stav životního prostředí, situaci ve zdravotnictví či kontrolu svobody trhu a podnikání? Znamená to, že podle nich není vstup do EU stále ještě "na pořadu dne", anebo svým nezájmem dávají najevo, že jejich názor není v podstatě vůbec důležitý, protože o našem začlenění se bude rozhodovat na jiné úrovni a v konečném důsledku mimo dosah našeho státu?

Všechny tyto pochybnosti vyžadují, aby na ně kompetentní místa reagovala. Hlubokou chybou by bylo mlčet, ale snad ještě větším omylem by bylo opakovat prázdné proklamace a spoléhat se na to, že nakonec většina lidí vezme myšlenku evropské integrace za svou "za pochodu", až se členy EU staneme.

Prázdné proklamace už nestačí. Pokles důvěry v upřímnost Evropské unie i v naši připravenost se projevil především mezi lidmi, kteří dosud akceptovali vstup do EU jako "jedinou možnost, která nemá alternativu". Také tito lidé začínají proces evropské integrace pod dojmem posledních událostí stále hlouběji promýšlet a hodnotit jeho klady a zápory. To je druhá, ta lepší část zprávy o vztahu naší veřejnosti k Evropské unii. Možná, že do EU se nebudeme hlásit s převahou 70 procent hlasů pro vstup, ale s méně výraznou většinou lidí racionálně o integraci uvažujících. A to je z dlouhodobého hlediska rozhodně cennější.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info