Zahrádkáři získají přednostně pozemky

Přednostní prodej státních pozemků v chatových a především zahrádkářských osadách jejich uživatelům za přijatelné ceny přináší novela zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Rozhodnutím Poslanecké sněmovny tak končí nejistota, zda pozemky nakonec ve volném prodeji nezíská třetí osoba, která by státu nabídla vyšší cenu. Několik desítek tisíc zahrádkářů v současnosti půdu užívá na základě nájemních smluv uzavřených s Pozemkovým fondem ČR, které ale v mnoha případech letos po 24. červenci vyprší. Do té doby by úprava měla nabýt účinnosti - musí ji ještě posoudit Senát.

Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených podle územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 převede pozemkový fond pozemek do vlastnictví či spoluvlastnictví. Prodej se uskuteční za tzv. základní ceny podle cenové mapy Ministerstva financí a nebude se připočítávat polohová renta, která by jinak mohla ve velkých městech dosáhnout až pětinásobku úřední ceny. "Na bonitě půdy bude záviset, kolik zahrádkáři zaplatí. A ta je velmi rozmanitá. Někde u Prahy může metr čtvereční stát sedm korun, na Bruntálsku třeba jen dvě koruny, na Břeclavsku i dvanáct korun. Zahrádkářské kolonie většinou vznikly na dlouhodobě neobdělávané půdě. Jejich uživatelé je dali do pořádku a vesměs jde o důchodce," vysvětluje rozhodnutí sněmovny předseda jejího zemědělského výboru Jaroslav Palas (ČSSD). Pozemky pod zahrádkářskými chatkami budou považovány za stavební - protože ale přirážky jsou i v tomto případě odbourány, jejich cena nemůže nikde překročit 150 korun za metr čtvereční. Pozemky budou moci kupovat pouze fyzické osoby, nikoliv osady. To ale neznamená, že si na nich vlastníci mohou dělat, cokoli uznají za vhodné. Stavbě domů například brání územní plány obcí. Současně se budou bezúplatně převádět všechny součásti a příslušenství pozemků včetně porostu. Společná zařízení jako cesty či hřiště budou prodávána podílově.

Páteční novela pamatuje rovněž na nájemce státní půdy. Získávají nárok přednostně odkoupit až padesát procent z pozemku, který nyní mají v pronájmu. Musí na něm ale hospodařit víc než pět let a nemohou takto získat více než tři sta hektarů. I to by mělo bránit spekulativnímu skupování pozemků a stabilizovat zemědělské firmy, které často musí státu splácet privatizační dluhy. Jde o kompromis, protože ve hře byly i návrhy, aby postačilo pouze dvouleté hospodaření a aby maximální limit byl zvýšen až na 500 hektarů. Odstraňují se také administrativní průtahy při převodech státních pozemků. Pokud jde o poskytování náhradních pozemků, stanovuje úprava přednost oprávněných osob před obcemi. To se však netýká pozemků určených k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení. Podle ministra zemědělství Jana Fencla může novela přispět k odstranění aplikačních potíží při uplatňování celého zákona a k rozvinutí trhu s půdou. Existují ale také obavy, že rychlý prodej státní půdy může komplikovat vznik dalších chráněných území.