Na co je třeba dát u hovězího masa pozor

Od doby, kdy se nad Evropou vznáší strach z nemoci šílených krav, studují spotřebitelé mnohem pečlivěji než dřív obaly a etikety nakupovaných potravinářských výrobků. "Je v tom hovězí maso, nebo není? Je to bezpečné z hlediska přenosu BSE? To jsou otázky, které si dnes kladou.

Z hovězího dobytka, neboli skotu, se zužitkovává téměř všechno. Ne všechno se ale dostane do potravního řetězce. Ty části poražených zvířat, u nichž bylo prokázáno, nebo existuje vážné podezření, že mohou být zdrojem přenosu BSE, se už na jatkách oddělují a podle zvláštních předpisů odděleně likvidují v kafilériích. "Vyjmenovat rizikové potraviny s obsahem hovězího masa, jimž by se spotřebitelé měli ve vlastním zájmu raději vyhnout, není z našeho pohledu dost dobře možné. Státní veterinární správa totiž podle zákona ručí za to, že veškeré druhy potravin živočišného původu, které se dostanou na pulty, prošly veterinárním dozorem a ten je uznal za způsobilé pro výživu lidí," řekl Právu tiskový mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Josef Duben. Podle českých veterinářů z faktu, že v ČR byla při vyšetření na BSE zachycena jedna kráva, u které onemocnění ještě ani nepropuklo, nelze v žádném případě dovozovat, že hovězí maso a masné výrobky v obchodech a řeznictvích přestávají být tím okamžikem bezpečné. Nejrizikovější části jatečného skotu, jako jsou například mozek, mícha, oči, nervová tkáň, slezina, brzlík, ledviny, játra, části střev, o nichž se soudí, že mohou být zdrojem přenosu nemoci šílených krav, se podle veterinárního zákona nesmějí dál zpracovávat nejen v České republice, ale jako takzvaný konfiskát se likvidují i v zemích Evropské unie.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info