SKLADOVÉ LISTY

Warehouse receipt

Milada Fritzová

Adresa autora:

Ing. Milada Fritzová, CSc., KB Praha

Anotace:

Mezi deriváty finančního trhu patří cenné papíry, se kterými je spojeno nejen právo převodu k vlastnictví cenného papíru, ale i převod práva vlastnictví k předmětu úschovy. Spojení těchto nabízí jak jejich držiteli širší škálu možností využití cenného papíru pro financování podnikání, tak výrazně usnadňuje obchodování s objemnými, obtížně manipulovatelnými zemědělskými a potravinářskými komoditami.

Summary:

Between the derivatives of the financial market belong value bills called warehouse receipt, connected with the ownership both value bill and the storage, which is covered by them. Both this ownership rights give theirs owner a great deal of opportunities to use value bill for financing his enterprising and for the dealing on the produce exchange.

Klíčová slova:

skladový list, skladování, zástava, termínovaný obchod, financování pracovního kapitálu, plodinová burza.

Keywords:

warehouse receipt, storage, pledge, time bargain, financing of work capital, produce exchange.

Spolu s rozvojem trhu s cennými papíry se u nás stává aktuální i otázka obnovení jednoho z dávno již známých instrumentů finančního trhu, který se v minulosti osvědčil a byl hojně využíván právě pro financování zemědělství a obchodování s jeho výrobky. Pro zemědělskou výrobu, zejména rostlinnou, je charakteristický dlouhý časový posun mezi vložením prostředků do výroby a realizací výsledků. Skladové listy, resp. podobné deriváty finančního trhu, byly využívány v obchodování se zemědělskými komoditami již v minulém století a dosud neztratily na své atraktivitě. Ve vztahu ke skladovanému zboží skladové listy představují cenný papír poněkud jiného obsahu než nabízí současnou českou právní úpravou definované skladištní listy. V tomto příspěvku je zvolen název skladové listy, který byl dosud používán při přípravě návrhu zákona o tomto instrumentu a použit byl právě proto, aby byl odlišen od listu skladištního. Samotný název v tomto příspěvku považuji za méně důležitý, podstatným je obsah a možnosti jak s tímto cenným papírem nakládat. Právní úprava skladištních listů a nakládání s nimi jako s cennými papíry, stejně jako s nimi související smlouvy o skladování resp. smlouvy o úschově, vymezené zákonem o cenných papírech, obchodním zákoníkem a občanským zákoníkem uvedenou problematiku neřeší v potřebném rozsahu. Problematika skladování obilí v souvislosti s možností využit skladových listů jako zástavy k obchodování s obilím a k financování zemědělské prvovýroby byla řešena již koncem minulého století říšským zákonem 64/1889. Za prvé republiky tuto problematiku řešil zákon o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích č. 107/1933 Sb., který byl zrušen v r. 1948. Současná úprava zástavnímu věřiteli, na rozdíl od citovaných zákonů z r. 1889 a 1933, neumožňuje propadlou zástavu realizovat. Skladištní list totiž zástavního věřitele neopravňuje k realizaci zástavy, protože s převodem práva vlastnictví k cennému papíru není spojen převod práva vlastnictví k předmětu úschovy.

Ve světě jsou jak pro účely financování zemědělství, tak, a to zejména, k obchodování na komoditních burzách využívány různé formy “skladových listů” (např. warenhouse receipt v USA, Lagerschein v SRN), které řeší i problematiku převodu práva vlastnictví ke skladovanému zboží a často mají specifickou úpravu pro obchodování se zemědělskými a potravinářskými komoditami. Obvykle se jedná o obchodovatelné cenné papíry, kryté zbožím, na které byly vystaveny a jsou součástí finančních a tržních systémů. Efektivnost trhů, zejména v obchodech se zemědělskými komoditami se výrazně zvyšuje právě možností převodu obchodované komodity na pohotový, snadno převoditelný nástroj, cenný papír, který lze snadno obchodovat, prodávat, používat jako zástavu nebo přijímat jako dodávku při uzavírání smluv o termínovaných obchodech.

Zemědělcům skladový list poskytuje nástroj, s jehož pomocí mohou prodloužit období prodeje svých produktů nepodléhajících zkáze. Skladový list vystavený koncesovaným skladem mohou zemědělci použít jako zástavu pro získání krátkodobého provozního kapitálu a vlastní zboží pak mohou prodat až v době, kdy s blížící se další sklizní klesá objem zásob a roste poptávka i cena skladované komodity. Samozřejmě i při používání tohoto nástroje je třeba předpokládaný růst ceny zboží posuzovat v kontextu s náklady, vynaloženými na skladování.

Z pohledu finančních institucí představují skladové listy, které zaručují existenci a stav zboží “bez vidění”, možnost snadné realizace záruky a bezpečnou záruku snižující riziko uzavíraného obchodu.

Na Slovensku, to znamená v podnikatelském prostředí podobném našemu, byl v dubnu r. 1998 přijat zákon č. 144/1998, Sb., o skladiskovom záložnom listě, tovarovom záložnom listě a o doplnění niektorých d álších zákonov. Zákon umožňuje právnické osobě provozující koncesovaný veřejný sklad vydávat skladové zástavní listy a osobám vlastnícím zboží na prodej zbožové zástavní listy.

Skladové zástavní listy jsou cenným papírem, vystaveným na zboží převzaté do skladu na základě smlouvy o skladování, k jejich vydávání je oprávněna osoba provozující koncesovaný sklad, přičemž koncesi může získat pouze právnická osoba. Zbožové zástavní listy jsou potvrzením o převzetí zboží do zástavy na zajištění peněžního závazku uvedeného na tomto cenném papíře, oprávněn je vydávat je pouze ten, kdo v tuzemsku vlastní zboží na prodej nebo zpracování na věci určené na prodej. Oba typy zástavních listů lze vystavovat pouze na zákonem taxativně stanovené komodity tj. obilí včetně kukuřice, semena olejnin, semena luskovin, cukr, pozdní brambory.

Spolu s uvedenými zástavními listy zákon stanoví podmínky provozování veřejného skladu, k jehož provozování uděluje koncesi Ministerstvo pô dohospodárstva Slovenské republiky. Oprávnění k provozovaní veřejného skladu může získat pouze právnická osoba se sídlem v SR, která má živnostenské oprávnění provozovat velkoobchod se zbožím, vymezeným tímto zákonem, má vlastní jmění v minimální výši 30 mil. Sk a vlastní vhodný sklad. Zákon také definuje co je vhodným skladem, přihlíží se zejména k tomu, zda sklad odpovídá stavebně technickým, hygienickým a protipožárním požadavkům stanoveným příslušnými předpisy. Vybavení skladu musí zaručovat, že při manipulaci se zbožím a při skladování zboží nedojde k jeho poškození nebo znehodnocení. Povinností skladovatele je pojistit jak nemovitosti, které používá k provozování veřejného skladu, tak skladované zboží. Spolu se žádostí o koncesi ministerstvo schvaluje i obchodní podmínky skladování, každá jejich změna opět podléhá schválení ministerstvem.

Skladový zástavní list je potvrzením o převzetí zboží ke skladování ve veřejném skladu, který má dvě oddělitelné části, a to zástavní list a majetkový list. S vlastnictvím úplného skladištního zástavního listu¨, tzn. obou jeho částí, je spojeno právo bez omezení nakládat se zbožím, na které je této cenný papír vystaven. Samostatně lze nakládat s oddělenou částí skladištního zástavního listu - listem zástavním. S držením zástavního listu je spojeno právo na zaplacení na něm uvedené peněžní sumy. Majetkový list pak opravňuje držitele nakládat se zbožím, na které je skladištní zástavní list vystaven, a to v rozsahu omezeném zástavním právem majitele zástavního listu. Převzetí majetkového listu má stejné účinky jako převzetí zboží.

Zemědělec, majitel komodity, tzn. ukladatel, ukládá zboží do veřejného skladu na základě smlouvy o skladování, která mj. specifikuje pohledávku ve výši skladného a nákladů na skladování. Provozovatel veřejného skladu, tj. skladovatel, může tuto pohledávku, pokud není uhrazena předem, vyznačit na skladovém zástavním listu. Z titulu této pohledávky má v její výši skladovatel ke zboží uskladněnému v jím provozovaném veřejném skladu zákonné zástavní právo a toto zástavní právo má přednost před ostatními zástavními právy. Zákonné zástavní právo skladovatele nelze rozšířit ani změnou smlouvy o skladování.

Ukladatel předá zboží do veřejného skladu a obdrží skladový zástavní list, vystavený skladovatelem. Ukladatel - držitel skladového zástavního listu, který má dosud v držení jeho obě oddělitelné části má možnost použít část skladového zástavního listu - zástavní list k zajištění půjčky. Proti předání zástavního listu peněžní instituci nebo jinému zástavnímu věřiteli, obdrží úvěr, zajištěný tímto cenným papírem. Zástavní věřitel má právo domicilovat zástavní list u výstavce, nejvýše však do výše 2/3 hodnoty skladovaného zboží. V okamžiku, kdy se ukladatel (zemědělec) rozhodne skladované zboží prodat, prodává kupujícímu majetkový list, fakturuje zboží v plné výši a na kupujícího přechází závazek splatit zástavní pohledávku a pohledávky skladovatele, zajištěné zákonným zástavním právem. Mechanismus využívání skladových zástavních listů naznačuje následující schéma, ze kterého je patrné na jedné straně postavení původního vlastníka skladované komodity během nakládání se skladovým zástavním listem, resp. s jeho oddělitelnými částmi, na straně druhé pak postavení skladovatele a následovně kupujícího, který se po určitou dobu stává dlužníkem jak prodávajícího, tak držitele zástavního listu.

ć ä ĺ ă â á â á

předání vystavený skladový zástavní úvěr zajištěný

zboží zástavní list list zástavním listem â á â á

ć ä ć ä

ĺ ĺ ă

zboží domicilát zástavního platba majetkový závazek faktura platba

listu u skladovatele list

ĺ ć ä â á â á

Z uvedeného je zřejmé, že dlouhodobě skladovatelné zásoby zemědělské produkce mohou po celou dobu jejich skladování pracovat pro zemědělce, kteří stále zápasí s nedostatkem provozního kapitálu a že řízené využívání zásob může výrazně posílit likviditu zemědělských prvovýrobců. Skladový list se může stát nástrojem, který dlouhodobou obrátkovost zásob, jedno z nepříznivých specifik zemědělství, může využít ve prospěch zemědělců. Dnes je zemědělec nucen prodat úrodu buď ihned po sklizni, v době kdy cena rostlinné produkce je nejnižší, nebo část svých prostředků umrtvit v zásobách a čekat na růst ceny. Nezanedbatelný význam mají skladové listy i pro rozvoj obchodování na burze, kde obchodování s cennými papíry je podstatně snadnější než přímé obchody na viděnou. Pro takový obchod je velice důležitá otázka jistoty, že ve skladu se skutečně nachází zboží ve skladovým listem deklarovaném množství a kvalitě a bez legitimního zajištění tohoto instrumentu jej nelze využívat.